Poslanecká sněmovna - Ilustrační foto.
Poslanecká sněmovna - Ilustrační foto.
autor: HN – Jiří Koťátko

Tuzemští zákonodárci zamrzli v čase. V době, kdy operátoři poskytují neomezené volání i s daty za cenu hluboko pod 300 korun za měsíc, někteří z poslanců utratí za volání s daty měsíčně i více než pět tisíc korun.

Vysvětlení je jednoduché: objednávají si je sami a sněmovna jim volání a data do pěti tisíc měsíčně proplácí formou náhrad. Každý z nich může účtovat až pět linek − jak pro sebe či své asistenty, tak připojení ve své kanceláři. Ročně sněmovna takto poslancům proplatí účty ve výši zhruba sedm milionů korun.

"Je to neuvěřitelné. Kdyby je sněmovna pro ně nakoupila v aukci, dosáhne fantastických cen," říká IT expert Jiří Peterka, podle něhož je počet několik set zákazníků natolik lukrativní, že by se firmy předháněly v nabídkách.

Například Státní zemědělská a potravinářská inspekce za svých 1050 zaměstnanců platí ročně 850 tisíc korun − tedy v průměru 67 korun za jednoho uživatele měsíčně. V ceně je 247 minut volání a u většiny z nich 3GB internet. A polovina zaměstnanců má k tomu i 10 GB do notebooku. Ministerstvo financí zase za 229 zaměstnanců svého auditního orgánu platí ročně 553 tisíc korun − tedy 204 korun měsíčně za jednoho. V ceně je kromě neomezeného volání a 3 GB dat v mobilu i internet v notebooku.

Zavést tržní prostředí do sněmovny ale podle jejího předsedy Jana Hamáčka (ČSSD) není možné. Náhrady za telekomunikační služby totiž stanoví zákon. "To by znamenalo změnu zákona a to je obtížné. A stejně narazíme na to, že budou argumentovat tím, že my jim nemůžeme nařizovat, u koho si uzavřou smlouvu. Je to jejich věc," říká Hamáček, který je současně šéfem organizačního výboru sněmovny. A poukazuje na to, že poslanci nejsou zaměstnanci sněmovny. "Poslanecký mandát není zaměstnanecký poměr," vysvětluje.

Zákonodárci by si přitom mohli sami sjednat výhodnější volání, než jsou oficiální ceníky operátorů. "Už zákazník s pěti šesti čísly je pro ně dostatečně zajímavý, aby mu nabídli významné slevy," poukazuje Peterka, podle něhož by se mohli dostat na třetinu veřejných cen i níže.

Poslanci vysoké účty vysvětlují ještě jedním argumentem: Často jezdíme po světě a volání i data v zahraničí jsou velmi drahé. "Když vylítnou účty, je to ze zahraničí," říká Adolf Beznoska (ODS), který poukazuje na to, že je člen stálé delegace pro NATO. Přiznává ale, že neví, kolik měsíčně platí. "Možná jsou výhodnější paušály, pověřím asistenta, aby to prověřil."

Jenže jak ukazuje registr smluv, i pro zahraničí lze vyjednat výhodné podmínky. Příkladem je například Úřad vlády, který si dokázal u O2 nakoupit 166 hodin volání měsíčně po celém světě − tedy prakticky neomezené − za 2000 korun.

Podle poslanců je ještě jeden argument pro to, aby si dál domlouvali volání sami a sněmovně jen předkládali faktury. A tím je bezpečnost. Pokud jim totiž smlouvy bude sjednávat sněmovna, tak také dostane přehledy o jejich hovorech. "Je otázka, jestli všichni poslanci chtějí, aby sněmovna vládla jejich telefonem a viděla, komu volají," vysvětluje místopředseda organizačního výboru sněmovny Jan Gazdík (TOP 09).

Autoři: Marek Pokorný