Na 600 firemních bankrotů je každodenní evropskou realitou. Brusel chce proto dlužníkům usnadnit život.
Na 600 firemních bankrotů je každodenní evropskou realitou. Brusel chce proto dlužníkům usnadnit život.
autor: archiv HN

Řešení insolvencí v členských zemích EU je neefektivní. V některých z nich končí i životaschopné podniky v likvidaci a restrukturalizace je na druhé koleji, tvrdí Evropská komise. Výsledkem je zbytečná ztráta pracovních míst a nesplácené úvěry, které mohou znamenat hrozbu pro celý evropský finanční sektor. Evropská komise proto nyní přišla s návrhem směrnice, která má dát předluženým firmám a podnikatelům šanci na nový začátek. "Chceme pomoci neúspěšným podnikatelům, aby se rychleji postavili na vlastní nohy a opět se pustili, tentokrát rozvážněji, do podnikání," zdůrazňuje místopředseda komise Frans Timmermans.

Členské státy by měly zajistit, aby zůstali podnikatelé do tří let od podání návrhu na oddlužení zcela bez dluhů.

Za tři roky bez dluhů

Z českého pohledu je asi nejkřiklavější součástí návrhu tříletý limit pro oddlužení podnikatelů. Podle komise by měly členské státy zajistit, aby podnikatelé do tří let od podání návrhu na oddlužení, resp. od implementace splátkového plánu, zůstali zcela bez dluhů. "Tento limit se týká pouze podnikatelů jako fyzických osob, nikoliv korporací. Členské státy mohou záběr návrhu rozšířit i na spotřebitele," vysvětluje Magdalena Frouzová z pražské kanceláře Evropské komise. Jenže v Česku podle nyní platných zákonů trvá oddlužení fyzických osob včetně podnikatelů pět let. Ministerstvo spravedlnosti navíc začátkem prosince poslalo na vládu novelu insolvenčního zákona, která má proces oddlužení rozložit až na sedm let. Návrh Bruselu tak kříží tuzemským zákonodárcům plány. Vzdát se jich a rovnou změnit text novely, který má brzy posoudit Legislativní rada vlády, ale resort zatím nehodlá. "Ministerstvo spravedlnosti plánuje intenzivně se zapojit do vyjednávání o návrhu směrnice, která jsou plánována na první polovinu roku 2017 na půdě Evropské rady," říká k tomu za resort spravedlnosti Jakub Říman a dodává: "Výsledek této procedury nelze předem předvídat a není ani vyloučena možnost zásadního přepracování, nebo dokonce vypuštění předmětných ustanovení z návrhu Evropské komise."

jarvis_58595762498e6a4053537fca.jpeg

Nadšení plán na oddlužení do tří let nesklízí ani mezi právníky, insolvenčními správci a experty na vymáhání pohledávek. Obávají se, že česká justice tak rychle oddlužení podnikatelů vyřizovat nezvládne − nemá na to personální ani materiální podmínky. Navíc prý hrozí, že se proces dostane do slepé uličky a dlužníci jej budou zneužívat. "Čeští dlužníci nemají zavedené vzorce jednání z důvodu 40 let trvající absence zkušenosti se zadlužením. Lidé pak snadno mohou sklouznout do dluhových pastí s požehnáním státu − 'vždyť budete snadno oddluženi'," obává se Jarmila Veselá, advokátka a jednatelka společnosti InsolCentrum, která analyzuje insolvenční řízení v podnikatelské sféře.

První volba: restrukturalizace

S větší šancí na život bez dluhů nepočítá Evropská komise jen pro podnikatele. Chce ji dát i celým firmám. Další novinkou by tak mělo být zavedení čtyřměsíční "doby hájení", během níž by vůči předluženému podniku neměly probíhat žádné donucovací akce. Management by měl čas využít k vyjednávání o restrukturalizačním plánu s věřiteli. To by mělo podle komise zvýšit naději na úspěšnou restrukturalizaci podniku místo nyní běžnější likvidace. Jenže v českých podmínkách se spíš mluví o prodlužování agonie dlužníka − tím spíš, že čtyřměsíční doba nemusí být absolutním stropem. Členské státy mohou dát svým soudům pravomoc, aby ji v případě, že to uznají za vhodné, prodloužily. "Šance na úspěšně provedenou reorganizaci klesá s dobou, kdy se vytváří reorganizační plán a probíhá schvalovací proces. Navíc dvě třetiny ze schválených reorganizací se nakonec přemění v konkurz," varuje Veselá. O tom ostatně svědčí i případ těžařského holdingu Less & Forest. Soud mu sice v říjnu 2013 povolil restrukturalizaci, o půl roku později ale spory mezi věřiteli poslaly podnik do konkurzu. Následoval rozprodej majetku a tolik odmítané propouštění.

Raději dříve nežli později

Odpovědí na skepsi by mohly být preventivní rámce restrukturalizace − další z bodů, s nimiž návrh směrnice počítá. Ty mají podnikům, jimž hrozí finanční těžkosti, pomoci posílit životaschopnost ještě dřív, než padnou první insolvenční návrhy. Během preventivního procesu by měla být podnikům ponechána plná kontrola nad jejich aktivy a každodenním byznysem. Soud však bude moci v případě potřeby stanovit supervizora, který na aktivity vedení podniku dohlédne, anebo mediátora, který pomůže s vyjednáváním reorganizačního plánu.

To se už expertům zamlouvá více. "V České republice se stává, že dlužník na poslední chvíli vyvádí majetek na spřízněné osoby nebo zvýhodňuje některé věřitele oproti jiným. Nezávislá osoba, oprávněná provádět kontrolu hospodaření dlužníka před zahájením insolvenčního řízení, tomu může zabránit," míní předseda rady expertů Asociace insolventních správců Michal Žižlavský.

Během čtyřměsíční doby hájení by vůči předluženému podniku neměly probíhat donucovací akce a mohlo by se vyjednávat o restrukturalizaci.

Pro to, aby mohla pomoc přijít skutečně včas, počítá Evropská komise se zřízením systému varování, který by měl detekovat zhoršující se hospodářskou a finanční situaci podniku. "Třetí strany s důležitými informacemi, jako jsou například účetní, daňové úřady a úřady sociálního zabezpečení, by mohly být buď motivovány, nebo by jim národní předpisy mohly dát povinnost signalizovat negativní vývoj," vysvětluje Frouzová. Jak by takový systém měl v praxi fungovat, komise nechává na národních zákonodárcích.

Českou optikou se zdá lákavý hlavně plán na zapojení státní správy do systému včasného varování. "V současné době v České republice zmíněné instituce vůbec nepodávají insolvenční návrhy. Přihlašují se až poté, co je vyzve insolvenční soud. Tíha prokazování úpadku je tak zcela na soukromých věřitelích, kteří mají omezené informační možnosti. Myslíme si, že je fér, aby společnost věděla, kdo neplní své zákonné povinnosti a dluží státu," říká Veselá. Podle ministerstva spravedlnosti je nyní na řadě důkladná analýza. "Přímá intervence orgánů státní správy totiž může být v prostředí restrukturalizačního a insolvenčního práva potenciálně riziková, neboť využívá citlivých údajů o hospodářských výsledcích podnikatele, aniž by však tyto orgány měly k dispozici všechny údaje nezbytné ke komplexnímu vyhodnocení hospodářské situace podnikatele," upozorňuje Říman.

Učit se proto resort chce ze zahraničí, kde již mají s podobnými nástroji zkušenost. Teprve poté se rozhodne, která varianta v Česku nakonec zvítězí.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.