Necelý rok před sněmovními volbami čeká podnikatele i zaměstnance přehlídka návrhů změn daňových pravidel. Svoji variantu už představila každá z vládních stran, ne všechny by ale byly podle ekonomů přínosem.

ČSSD navrhuje návrat progresivní daně, jež by vedla k většímu zdanění nejbohatších lidí a naopak snížení u lidí s průměrnými a nižšími příjmy. KDU-ČSL chce tradičně zvýhodnit rodiny s dětmi a hnutí ANO navrhuje, aby se namísto daní snížily povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění.

"Domnívám se, že všechny návrhy mají své ratio, ale způsob jejich naplňování se mi nezdá úplně optimální," řekl ekonom Petr Zahradník, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru. Podle něj se osvědčil osm let fungující systém, kdy sice v Česku platí rovná daň ve výši patnácti procent, ale díky různým daňovým zvýhodněním zároveň platí částečné progresivní zdanění, které požaduje sociální demokracie.

Co strany navrhují

ČSSD

Premiér Bohuslav Sobotka chce, aby se vrátila daňová progrese a aby na ní vydělali především lidé s průměrnými či podprůměrnými příjmy. "Cílem naší daňové reformy bude, aby se snížilo daňové zatížení pro lidi s nižšími než průměrnými příjmy, kterých jsou dvě třetiny," prohlásil šéf ČSSD.

KDU-ČSL

Vicepremiér a šéf KDU-ČSL Pavel Bělo­brádek, jenž se dlouhodobě zasazuje o podporu rodin, už vzkázal, že snižování daní fandí. "Jsem pro nižší daně u pracujících rodičů. Co se týče nízkopříjmových skupin, tam jsem pro daňový bonus," řekl lidovecký předseda.

ANO

Šéf hnutí Andrej Babiš chce jít cestou snížení povinných odvodů. "U poplatníků s nízkými příjmy není problém výše daně, ale nízká mzda. Zvažujeme spíše, jak snížit náklady na povinné sociální a zdravotní pojištění," řekl ministr financí a majitel skupiny Agrofert − jednoho z největších zaměstnavatelů v zemi.

 

15 procent

je rovná daň v Česku. Nyní se uvažuje o znovuzavedení daně progresivní, která se do konce roku 2007 pohybovala v rozmezí 12 až 32 procent.

Pro nižší odvody

Další oslovení ekonomové se shodli na tom, že nejvíce by lidem pomohla úleva od odvodů na sociální a zdravotní pojištění, jak navrhuje šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

"Zavedení progresivní daně jen ubere peníze bohatým, chudší části populace mnoho nepomůže, protože tito lidé už nyní mají velmi nízké daně. Cesta je buď snížení povinných pojistek, nebo převedení jejich části do daní a tu pak skutečně zavést jako progresivní," uvedl Jiří Šatava z Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium UK.

"Lidé s nejnižšími příjmy už v současné době neodvádí žádnou daňovou povinnost. Podpora této skupiny je možná prostřednictvím snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění, a to jak na úrovni zaměstnanců, tak na úrovni zaměstnavatelů," potvrdil Jiří Žežulka, daňový expert společnosti Apogeo.

Snížení povinných odvodů je podle něj žádoucí mimo jiné i proto, že zdanění práce je v Česku jedno z nejvyšších v Evropské unii. Zároveň ale klade otázku, v jaké míře by se snížení zákonných odvodů na úrovni zaměstnavatelů promítlo do mezd zaměstnanců a kolik by zůstalo zaměstnavatelům v podobě zvýšeného zisku.

Podle Šatavy na to není možné odpovědět bez znalosti dalších okolností, jež by takové změny provázely; zejména jak přesně by se povinné odvody snížily a jaká část by se převedla do daní. "Všechno se dá zkazit, ale rozumné propojení sociálního a zdravotního pojištění s daněmi není nic proti ničemu," dodal Šatava.

Co s daňovými bonusy?

Odborníci se naopak neshodnou v tom, do jaké míry by byl pro ekonomiku přínosem lidovecký návrh na zvýšení daňových bonusů pro lidi s nízkými příjmy a další zvýhodnění pro rodiny s dětmi, zejména pak, jak mají vypadat výhody pro pracující rodiče. "Podpora rodin s dětmi prostřednictvím navýšení slevy na vyživované dítě je určitě cesta správným směrem a takováto změna nepředstavuje významný zásah do daňového systému," uvedl Žežulka.

Na druhou stranu v podpoře daňových zvýhodnění pro rodiny s dětmi patří Česko k nejštědřejším v Evropě, aniž by se to nějak výrazně projevilo na porodnosti, což je jeden z účelů podobných výhod.

Podle Šatavy je proto podpora rodin problematická, protože sice umožňuje nemalé slevy na dani, které ale rodičům moc nepomohou, když chybí doprovodné služby státu, jako je například dostatek míst v mateřských školách. "Daňová sleva není to pravé. Za posledních deset let se výše úlev zvedla desetkrát, ale dětí se více nerodí. Sociální správa navíc nemá žádné relevantní údaje, z nichž by bylo patrné, zdali se s těmito výhodami nepodvádí," řekl ekonom CERGE.

Příliš progrese škodí

Zcela odlišný postoj k navrhovaným změnám mají samotní zaměstnavatelé. Vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Zikeš poukazuje na to, že začala volební kampaň a vláda rozdává nekonkrétní sliby, ze kterých se nedá poznat, co by vlastně přinesly. Zaměstnavatelům podle něj nejvíce na případných změnách vadí právě samotné změny. "Nechme to fungovat tak, jak to je. Chceme stavět hrad, stihneme postavit jednu zeď, vymění se plány, zákony a daně a postaví se další zeď. A zjistíme, že jsme postavili kozí chlívek," míní Zikeš.

Oslovení experti se tak shodli na tom, že sociální demokracií navržená progresivní daň je do jisté míry pro ekonomiku přínosem, u nás však už dostatečné rozdělení daní funguje. Pokud by se pomyslné nůžky rozevřely příliš, mohlo by to mít pro ekonomiku i negativní důsledky. "Jde především o politické rozhodnutí, jež má však své ekonomické mantinely. Příliš vysoká progrese by mohla vést ke snaze firem stěhovat svá sídla do jiných zemí nebo k jiným způsobům, jak obejít placení daní," dodal Petr Zahradník.

Související