Čínský prezident Si Ťin-pching se na Pražském hradě setkal s prezidentem Milošem Zemanem.
Čínský prezident Si Ťin-pching se na Pražském hradě setkal s prezidentem Milošem Zemanem.
autor: HN – Jakub Plíhal

Koncem letošního března se dva počítačoví odborníci, Martin Maloš a Ladislav Pelcl, kteří jsou zaměstnaní v jedné z českých bank, rozhodli protestovat proti chování Číny v Tibetu a Tchaj-wanu. "Rozhodli jsme se s kolegy jako formu protestu vyvěsit vlajky," uvedl Maloš. Vlajky vyvěsili v šestém patře administrativní budovy v pražském Karlíně, proti hotelu Hilton, kde čínský prezident během své návštěvy bydlel.

Jejich akce měla nečekanou odezvu. Během deseti minut dorazila policejní hlídka a přikázala jim vlajky sundat. Odůvodnila to neobvykle - že přes ně nemohou vidět odstřelovači, kteří čínského prezidenta chrání. "Velice nevybíravým způsobem nás donutili je sundat," kroutí hlavou Maloš.

Když se pak oba snažili získat vysvětlení, proč policistům nevadí zatažené žaluzie, dostalo se jim prý výhrůžek. "Jen říkali, že jestli budeme provokovat, tak nás odvedou na služebnu," dodal Maloš.

Termovize nevidí skrz papír

Oba proto podali stížnost na policii a žádali vysvětlení zákroku. A také toho, proč policii vadila vlajka o velikosti formátu A3 a ne již dvě až dolů stažené žaluzie na sousedních oknech.

Ale policie jejich stížnost zamítla. "Uvedli, že žaluzie nebyl problém, že termovize přes ně vidí a přes vlajku nevidí," popisuje Maloš. S kolegou se proto obrátili na soud a chtějí, aby konstatoval, že zákrok policie byl nezákonný. Kromě samotného příkazu k sundání vlajky žalují i to, že je bezdůvodně kontrolovala a nedovolila jim si jejich zákrok natáčet.

Případ začal v úterý projednávat Městský soud v Praze. Soudce Ladislav Hejtmánek sice vyslechl žalobu a poté nechal přehrát snímky z místa a záznam zákroku, než jej policie znemožnila, ale pak oznámil, že případ odročí kvůli potřebnému dokazování. Například i o vysvětlení policie, proč termovizi nevadí žaluzie, ale plakát ano.

"Tu termovizi by nám mohl někdo vysvětlit?" zeptal se soudce zástupce ministerstva Ivana Lacha. "Určitě se někdo najde," ujistil ho Lach. "Pokud je to utajené, sdělte nám to a můžeme to provést v utajeném režimu," dodal soudce a odročil jednání na neurčito.  

Tu demonstraci nezakázali!

Hejtmánek krátce předtím řešil i druhý případ související s březnovými protesty. I ten ale nakonec odročil. Žalobu tentokrát podala čtveřice lidí, kteří svolali dvě demonstrace na Hradčanském náměstí, na nichž chtěli upozornit na porušování lidských práv v Číně. Mezi těmi, kdo je organizovali, byl i bývalý předseda Strany zelených a někdejší místopředseda vlády Martin Bursík.

Jenže policie oběma demonstracím zabránila. "My jsme pozvali lidi na shromáždění, které nám nikdo nezakázal. A pak jsme zjistili, že je celá oblast uzavřená," uvedl Bursík.

Podle Bursíka obě shromáždění včas nahlásili úřadům a ty neprotestovaly. Policie tvrdí, že oblast uzavřela z bezepčnostních důvodů - a měla k tomu i souhlas dopravního odboru pražského magistrátu. Advokát žalobců Jiří Kučera ale tvrdí, že tím policisté porušili ústavně zaručené právo na vyjádření svého názoru. Žaloba poukazuje na to, že ohlášená demonstrace může být zakázána jen do tří dnů od jejího ohlášení, což se nestalo.

Ani v tomto případě soud ale nerozhodl. Protože spor nestihl projednat ve vyhrazené hodině, spor odročil na neurčito, kdy chce vyslechnout závěrečné řeči a vynést rozsudek.

Autoři: Marek Pokorný