jarvis_5733336b498e11746ff41168.jpeg
Jaroslav Kramer, šéfredaktor odborného měsíčníku Právní rádce
autor: HN – Jiří Koťátko

Novela trestního zákoníku, která je účinná od začátku prosince, na jednu stranu rozšiřuje počet trestných činů, které je možné společnosti přičítat. Zároveň přináší jako protiváhu lepší možnosti vyvinění se z této odpovědnosti. To se bude vztahovat nejen na zaměstnance, kteří spáchali trestný čin, ale také na samotné orgány právnické osoby, tedy vyšší vedení společností. V zásadě postačí, aby firma prokázala, že udělala vše proto, aby k spáchání činu danými osobami nedošlo − a zbaví se trestní odpovědnosti.

Na první pohled jednoduché ustanovení ale přidělává starosti státním zástupcům. "Zákon nedefinuje minimální standard, při jehož dodržení by se mělo za to, že právnická osoba vynaložila veškeré úsilí, jež na ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu vyjmenovanými osobami zabránila," píše se ve speciální metodice, kterou žalobci kvůli novele vydali. Ta slouží jako návod určený všem státním zástupcům, kteří budou nově věnovat víc pozornosti vnitřním pravidlům ve firmách, stejně jako jejich dodržování.

"Požadavek vynaložení veškerého úsilí bude možné obecně posuzovat zejména z hlediska firemní kultury," stojí v materiálu Nevyššího státního zastupitelství. Žalobci se podle pokynu zaměří hlavně na kontrolu "specifických instrumentů", jako je dodržování zákonných povinností a účinnost vnitřních předpisů (zakladatelská listina, stanovy, organizační, pracovní i podpisový řád). Dále na existenci vzdělávacích akcí, etického kodexu či protikorupčního programu. A také na analýzu činnosti podnikového ombudsmana nebo compliance programů pro dodržování firemních pravidel. Orgány činné v trestním řízení u společností musí zkoumat nejen přijetí praktických opatření, ale také to, zda a jak byla kontrolována a jejich dodržování vynucováno. "Musí se zabývat i tím, zda osoba, jejíž jednání je právnické osobě přičítáno, byla v postavení, v němž přímo určovala obsah uvedených specifických instrumentů, a zda byla v postavení, že se jí zodpovídaly kontrolní orgány společnosti. Jestliže tato osoba bude stát nad těmito kontrolními mechanismy, zřejmě jen stěží ji mohou omezovat v jejím jednání," stojí v manuálu.

Aby toho nebylo pro státní zástupce málo, podle metodiky se budou muset držet zásad vhodnosti a přiměřenosti. Tedy zabývat se i formou, strukturou a velikostí právnické osoby, předmětem, zaměřením a délkou její činnosti. Stejně jako počtem, složením, řízením a postavením zaměstnanců i dalších odpovědných pracovníků, jejich znalostmi a dovednostmi, zřetelem na dřívější trestnou činnost nebo součinnost s orgány činnými v trestním řízení.

Uvidíme, kolik společností tak nakonec sítem vyvinění vůbec projde.

Autoři: Jaroslav Kramer