jarvis_58406d75498e89a93332b72b.jpeg
O šéfování dohledu nad financováním politických stran má zájem také politoložka Vladimíra Dvořáková.
autor: HN – Josef Vostárek

Celkem ze čtyř kandidátů se bude rozhodovat, kdo povede nový Úřad pro dohled nad financováním politických stran. O křeslo v čele nezávislého a mocného orgánu, kterému se strany budou zpovídat ze svého hospodaření, se utkají politologové s bývalými státními úředníky.

Mezi třemi nominovanými se senátoři rozhodnou v půli prosince. Hlasovat mohou pro politoložkou Vladimíru Dvořákovou, politologa Jana Outlého a bývalého náměstka ministryně práce Jana Marka. Toho přitom senátor Radko Martínek (ČSSD) navrhl jak na člena úřadu, tak do funkce předsedy. "Ze svého bývalého profesního působení má dostatek zkušeností," vysvětlil k jeho nominaci Martínek.

Poslanci pak na šéfa úřadu navrhli Vojtěcha Weise, bývalého náměstka Státního pozemkového úřadu, který zodpovídal za průběh navracení půdy v rámci církevních restitucí. "V minulosti byl tajemníkem poslaneckého zemědělského výboru a ve sněmovně měl docela dobré jméno," řekl k Weisovi šéf volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Ze dvou finálních kandidátů vybere jednoho prezident republiky, který nového předsedu úřadu jmenuje na šest let.

Na senátorech pak je volba čtyř členů úřadu, vybírat budou z celkem jedenácti nominovaných.

O zřízení úřadu rozhodli zákonodárci letos v srpnu. Fungovat začne od ledna 2017 a sídlo bude mít v Brně. Snahy o důslednější kontrolu toho, kde berou politické strany peníze a za co je utrácejí, přitom začaly už v roce 2001. Tehdy jim novela zákona přikázala přísněji vykazovat dary. Další zásadnější změny, které by přispěly k transparentnějšímu dohledu nad financováním stran, se ale od té doby prosadit nepodařilo.

Česko tak dosud bylo jednou z pouhých pěti zemí Evropské unie, které nezávislou kontrolu financování politických stran nemají. Zatím to mají na starosti poslanci z kontrolního výboru. Jeho dohled je ale podle platformy neziskových organizací Rekonstrukce státu spíše formální: "Kontrolní výbor nedisponuje odborným aparátem ani prostředky k najímání externích auditorů, efektivní kontrola tedy není v jeho možnostech," píše se v dokumentu na podporu zřízení úřadu, který na svém webu zveřejnila Rekonstrukce státu před dvěma lety.

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran bude oproti sněmovnímu kontrolnímu výboru nezávislou institucí, která nebude podléhat nikomu a ničemu kromě zákona. Navíc jeho členové ani předseda nesmí být po dva, respektive tři uplynulé roky v žádné politické straně ani zastávat funkci ve vysoké nebo krajské politice.

Všechny politické strany a hnutí mu budou muset každý rok k 1. dubnu předkládat finanční zprávu o svém hospodaření. Ta musí kromě příjmů a výdajů obsahovat i přehled peněžních darů, úvěrů nebo peněz vynaložených na volební kampaně.

Úřad pak prověří, jestli jsou zaslané údaje správné a úplné, a dokumenty zveřejní na svém webu.

Peníze na politické kampaně musí strany podle novely zákona o sdružování politických stran shromažďovat na speciálním a veřejně přístupném transparentním účtu. Od jednoho dárce, jednotlivce nebo firmy, může strana přijmout dohromady maximálně tři miliony korun ročně.

A zákon nově zavádí také maximální limit 50 milionů korun, které může jedna politická partaj v rámci jedné kampaně utratit.