Výuka ve školce- ilustrační foto
Výuka ve školce- ilustrační foto
autor: HN – Matej Slávik

Někdy se chová jako ostatní děti ve školce, ale jsou i horší dny, kdy se jenom vzteká a leží na zemi. Dívenka, která do mateřské školy Kohoutek na pražské Hanspaulce chodí od loňského roku, má problémy s udržením pozornosti.

Ve skupině je dalších 21 dětí, proto holčičce pomáhá asistentka pedagoga. Věnuje se jí a vymýšlí pro ni speciální program. Procvičují třeba motoriku a jiné dovednosti.

Tuzemským mateřským školám se děti se speciálními vzdělávacími potřebami daří integrovat už delší dobu. S novelou školské legislativy, která platí od 1. září, se tak pro ně příliš nemění.

Zkušenosti s výukou nějakým způsobem znevýhodněných dětí mají právě i v mateřské škole Kohoutek. Navštěvoval ji chlapeček na vozíku nebo holčička se zrakovou vadou.

V současné době vyučují dvě děti, které potřebují speciální péči. Holčička s poruchou pozornosti patří do třídy Adély Štěpánkové. Pro ni však starost o takového svěřence či svěřenkyni novinkou byla.

"Nejprve jsem měla obavy, jak bude inkluze probíhat v praxi. Vnímala jsem to ale jako výzvu, a ne jako nutnost. Neříkala jsem si, že to určitě nepůjde a budou z toho samé problémy. Jen jsem si zkrátka uvědomovala, že to nebude snadné a bude potřeba hodně věcí promýšlet a propracovávat," popisuje učitelka s mnohaletou praxí.

Ostatní děti prý jiný program a chování své spolužačky chápou. Umějí být i trpělivé. Když během vzdělávací hry znají odpověď, vědí třeba, co je na obrázku, nevykřikují, počkají a nechají to spolužačku říct jako první, aby také ona měla nějakou motivaci.

"Holčičku se podařilo do kolektivu zařadit, ale je potřeba konflikty hned řešit, vysvětlovat dětem, proč je důležité pomáhat, jak to mohou konkrétně udělat, a hlavně je chválit za všechny hezké projevy," vysvětluje Štěpánková.

Zpočátku však její žáci nové situaci nerozuměli, bylo proto potřeba citlivé vedení, pozitivní postoj a spousta vysvětlování. Stálo to za to. Inkluze podle učitelky přinesla mnohé i "zdravým" dětem. Naučily se především nové sociální dovednosti a rozvinuly řadu osobnostních vlastností.

"Některé děti mají už v předškolním věku větší schopnost vnímat druhé, jsou empatické a citlivé. Jiné s tím mají větší problém, ale i ty se mohou učit tolerovat někoho, kdo je trochu jiný než ony, a neubližovat mu, neposmívat se. Nemusí s integrovaným dítětem být obrovští kamarádi, ale mohou si vedle něj klidně hrát," říká Štěpánková a dodává, že děti se tak učí nemyslet jen na sebe a vnímat i potřeby druhého.

Učitelé nepoznají handicap ani nadání

Bez asistenta si však neumí fungování kolektivu představit. Se svou současnou pravou rukou měla štěstí, znají se již delší dobu a dobře spolu vycházejí. To se ale nestává příliš často. Podle Dany Moravcové, ředitelky Mateřské školy Čtyřlístek z Prahy a předsedkyně Českého výboru Světové organizace pro předškolní výchovu, je největším úskalím inkluze právě výběr asistenta pedagoga. 

"Problém vidím hlavně v malém finančním ohodnocení, protože jakmile kvalifikovaní asistenti najdou lépe placené zaměstnání, odejdou. U dítěte se pak střídají, což je problematické, zvlášť třeba u autistů," objasňuje.

Jako další velký problém inkluze vnímá ředitelka neschopnost učitelů a učitelek odhalit handicap nebo i extrémní nadání.

S tím souhlasí také náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Poukazuje sice na to, že jsou děti ještě malé, takže je rozpoznání komplikovanější, mezery u učitelů během diagnostikování speciálních potřeb dítěte však potvrzuje. 

"Ve školním roce 2015/2016 bylo v mateřských školách celkem 367 361 dětí, z toho 3197 se speciálními vzdělávacími potřebami. Fakticky jich tam ale bylo víc. Pokud jde o mimořádně nadané děti, lze s ohledem na věk dětí v mateřských školách diagnostikovat spíše jen určitý akcelerovaný vývoj než mimořádné nadání," říká Andrys.

Ředitelka Moravcová navíc upozorňuje na to, že učitelé nedovedou stanovit ani odpovídající pedagogická opatření. Zvládnou to jen ti starší, kteří vystudovali ještě před rokem 1989 a mají zkušenosti i praxi.

"Začínající učitelky nemají vůbec základy speciální pedagogiky a inkluze je hlavně o speciální pedagogice i diagnostice," varuje ředitelka.

Podle Moravcové by se nad kvalifikací pracovníků mateřských škol mělo zamyslet ministerstvo školství.

Současné středoškolské vzdělávání podle jejích zkušeností nestačí.

Více administrativy

Česká školní inspekce zaznamenala, že s integrací znevýhodněných dětí podle nové legislativy se zvýšila administrativní zátěž, což potvrzuje i ředitelka Moravcová.

"Množství administrativních povinností je značné a hrozí riziko, že školy nebudou mít pro množství administrativy dostatek prostoru na vlastní realizaci společného vzdělávání," upozorňuje náměstek Andrys.

"Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet. Budeme sledovat, jestli se daří naplnit to, co je hlavní myšlenkou společného vzdělávání, tedy významně podpořit a zafinancovat péči o děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s nějakým nadáním a také výrazně podpořit pedagogy i celé školy, které o tyto děti a žáky pečují," dodává.

Autoři: Barbora Loudová