Tripartita se shodla na více penězích pro dlouhodobě nemocné
Tripartita se shodla na více penězích pro dlouhodobě nemocné

Zaměstnanci, kteří onemocní na delší dobu, si zaslouží vyšší nemocenskou. V pondělí se na tom shodli zástupci vlády, firem a odborů. O kolik dávka vzroste, ale zatím jasné není, vláda se na tom ještě bude muset domluvit, na výběr má přitom ze dvou variant.

"Situace dlouhodobě nemocných je vážná," upozornil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Stát by podle něj peníze na zvýšení dávky našel, protože hospodaří s přebytkem.

Zaměstnanci teď nedostávají v prvních třech dnech na neschopence nic, pak jim posílá peníze firma, od patnáctého dne stát. Částka odpovídá 60 procentům toho, co nemocný vydělával, než onemocněl.

Nemocní zaměstnanci

Tři dny bez peněz

Třídenní karenční dobu, během níž nemají nemocní zaměstnanci nárok na náhradu mzdy od firmy, ani na dávku od státu, zavedla
pravicová vláda Mirka
Topolánka od ledna
2008.

V dubnu téhož roku ji ale zrušil Ústavní soud. Následovala úprava, kterou už ústavní soudci akceptovali.

Proti třem dnům bez peněz od té doby vystupují odboráři, kteří mají podporu vládnoucí sociální demokracie, i komunisté, již návrh na zrušení karenční doby v září předložili ve sněmovně.

Tehdy těsně neprošel.

Nemocenská v Evropě

Ve Francii pobírají nemocenskou zaměstnanci od čtvrtého dne nemoci, její výše se pohybuje mezi 50 a 66 procenty příjmu, závisí to i na počtu dětí, které nemocný živí.

V Německu platí prvních šest týdnů zaměstnavatel 100 procent mzdy, pak přebírá náklady pojišťovna, jež posílá 70 procent jako nemocenskou.

Slovensko platí první tři dny 25 procent příjmu, poté 55 procent.

Ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo s návrhem, aby se po měsíci nemoci dávka zvýšila na 66 procent, po dalších třiceti dnech potom na 72 procent. Státní rozpočet by tato varianta stála 2,3 miliardy.

"Stávající situace není udržitelná, dlouhodobě nemocní jsou skutečně vážně ohroženi finančními problémy," připustil po jednání tripartity premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

S další variantou přišly odbory. Jejich předseda Josef Středula navrhuje nárůst na 78 procent už po měsíci na neschopence. Na kolik by takové navýšení státní pokladnu přišlo, ale vypočteno nemá. "Necháváme na ministerstvu, aby si to spočítalo," řekla mluvčí odborů Jana Kašparová.

Středula připomíná, že nemocné ohrožuje chudoba. "Těch, kterých se to nejvíc týká, je většina. Jde o lidi, kteří nedosáhnou na průměrnou mzdu," varuje šéf odborů.

Premiér Sobotka slíbil, že se vláda na svém středečním jednání bude zabývat oběma návrhy, ministerským i odborářským. "Já osobně nejsem proti, ale musíme zvážit rozpočtové možnosti," prohlásil předseda vlády.

"Zneužívání dlouhodobé nemocenské považuji za vyloučené. Za vládu pak chceme vytvořit jeden návrh, který předložíme sněmovně," popsal Sobotka, který věří, že navýšení dlouhodobé nemocenské se podaří prosadit ještě jeho kabinetu.

K ministerské variantě se přiklání Svaz průmyslu a dopravy. "Jsme připraveni ji podpořit," uvedl po jednání viceprezident svazu Jan Rafaj. Dodal ale, že je nutné urychlit zavedení elektronické neschopenky. "Není přece možné, aby zaměstnanec se zlomenou nohou šel předat lékařské potvrzení do práce. Nechápu, proč si vláda schopná zavést EET nedokáže poradit s e-neschopenkou," podotkl Rafaj.

Zatímco na pomoci zaměstnancům, kteří pro nemoc nemohou delší dobu pracovat, se tripartita shodla, o situaci krátkodobě nemocných se vedou spory. Sociální demokracie chce s podporou odborů zrušit takzvanou karenční dobu, tedy první tři dny na neschopence, během nichž zaměstnanci nemají na peníze nárok. Proti jsou ale firmy, které chválí, že od doby, co jsou první tři dny nemoci neplacené, kleslo zneužívání nemocenské.

S názorem firem souhlasí koaliční ANO i lidovci. Nejmenší vládní strana místo toho prosazuje uzákonění takzvaných sick days. Některé firmy už dnes nabízejí zaměstnancům jako benefit až pět dní volna ročně, právě na odstonání lehčích nemocí. "Pokud poslanci odsouhlasí navýšení dlouhodobé nemocenské, vláda by už v tomto funkčním období další dávky spojené s nemocenskou měnit neměla," myslí si Rafaj ze svazu průmyslu.