jarvis_5821db1b498e2f6db3aeae43.jpeg
Dana Denis-Smithová vystoupila jako host Setkání významných právniček pořádaného měsíčníkem Právní rádce.
autor: HN – Lukáš Bíba

Dana Denis-Smithová měla rozjetou úspěšnou kariéru. Pracovala pro jednu z nejlepších právních kanceláří na světě Linklaters a v zásadě jí vyhovovalo velké korporátní prostředí. Jenže v oboru bylo čím dál méně žen: nemohly kvůli těhotenství pracovat. Když v roce 2007 Velká Británie umožnila vznik nových typů poskytovatelů právních služeb, dala dohromady čtyři ženy na rodičovské a rozjela projekt Obelisk Support, nový typ právního byznysu, který je postaven na outsourcingu. Její tým přebírá určité části agendy firem a je jejich odborným dodavatelem právních služeb. Rok služby Dany Denis-Smithové nikdo nechtěl, zlom přišel až s bankou Goldman Sachs. Dnes spolupracuje se 120 klienty a společnostmi, jako jsou Vodafone či Siemens. S řadou ocenění a tisícovkou právníků za zády mění zažité představy nejen o práci z domova, ale také o možnostech samotného trhu právních služeb.

HN: Kdo jsou vaši klienti?

Z 99 procent podnikoví právníci. Zbytek jsou právnické firmy.

HN: Takže právnickým firmám berete práci? Jaké jsou jejich reakce? Jsou naštvané?

Řekla bych, že tak reagují, ale není to správná reakce. Spíš nechápou podstatu toho, co nabízíme. Samozřejmě, na jedné straně jsem vytvořila model, který uspokojuje potřeby klientů. I jejich. Zároveň ale pomáhám právnickým firmám tam, kde to samy nezvládnou, a to je problém matek nebo celkově flexibility. Některé kanceláře bohužel reagují tak, že vytvoří "obdobný model".

Milion hodin

Projekt Obelisk Support sdružuje právníky na rodičovské, kteří se mohou flexibilně věnovat práci pro klienty. Díky detailnímu rozpisu kapacit nabízí tisícovka právníků klientům milion hodin práce.

HN: Proč bohužel?

Tvoří ho ve svém vlastním světě. A to je pokrytecké. Pokud jste úspěšná právnická firma a vaši právníci pracují naplno, tak nemají vyvážený pracovní a osobní život a neberou si rodičovskou dovolenou. Namísto toho ženy s dětmi prostě odejdou. Jak potom můžete proklamovat vizi, že život s vámi je krásný a právníci si mohou sami stanovit pravidla? Když takoví nejste, proč to tvrdíte? Setkávám se s řadou právnických firem, které by s námi rády spolupracovaly například v oblasti inovací či technologií. Ptám se jich, proč na tom nedělají pro sebe? Proč nepřetvoříte svůj model a nenabízíte ho klientům? Nemůžete přece vědět, co chtějí klienti, když sami nevíte, jak řídit vlastní firmu.

HN: Dobře, ale existuje řada ocenění, jež naznačují, že některé kanceláře například s ženami pracovat umí. Je to tedy jen marketing?

To je komplikované téma. Model právnických firem je založen na ziskovosti. V mém modelu jde o vytváření nových obchodních a pracovních příležitostí mezi mými klienty a dodavateli. Mohu přitom jako "nový hráč na trhu" přenastavit pravidla. Vytvořila jsem si vlastní systém. Právnické firmy mají ohromné historické zázemí. Pokud se chtějí transformovat, musí být opravdu zavázány ke komplexní změně. Jenže nejsou. Podívejte se třeba na jejich technologie. Jsou zděděné a věnují se jen dílčím oblastem, jako jsou fúze a akvizice. Nevěnují se tomu, že byznys model samotný nefunguje.

HN: Týká se to hlavně kanceláří založených ve Velké Británii?

Celosvětově. V Británii byl alespoň v roce 2007 trochu "narušen" trh řadou nových modelů a lidé přemýšlí, jak mohou právní služby nabízet lépe. Ať už je to z technologického pohledu, nebo ve vztahu k ženám.

HN: A co kontinentální Evropa?

Ta je bohužel velmi pozadu. Každý trh však má svá specifika. V Británii máme díky otevřené možnosti přístupu na trh mnohem více inovátorů byznys modelu firem či kompenzací v rámci nich. Ale zase se málokdo věnuje technologiím.

HN: Co to znamená?

Že technologiím ve Velké Británii vlastně stále dominují právnické firmy, což je komické. Co ony vědí o technologiích? Na interní systém mají Microsoft Sharepoint. Opravdu? V 21. století? Prostě a jednoduše se tváří tak, že dělají mnohem víc, než jaká je realita.

HN: Z laického pohledu se nicméně zdá, že Londýn je centrem pro technologické inovace v právu.

To je na debatu. Londýn je rozhodně centrem řady věcí, ale já hovořím o tom, co vidím u klientů.

HN: Co se jim nabízí?

Technologická řešení od právnických firem, které o tom nemají ani páru. Jistě, investují do start-upů, ale je to spíš zoufalý pokus zachránit každý kousek příjmů namísto opravdové změny toho, jak doručujete své služby nebo z jakých zdrojů je čerpáte.

HN: Váš byznys Obelisk Support neustále roste. Nebojíte se, že překročíte svůj limit?

Toho se neobávám, naopak nejsme dostatečně velcí. Naše kapacita by mohla být díky našemu modelu i 10 tisíc lidí. Právnické firmy jsou specifické. Z tisícovky jejich právníků je 300 specialistů na transakce, 300 na finance, 10 na duševní vlastnictví a tak dále. Když to rozložíte, nemáte dost lidí. Vždy se může objevit požadavek, který nepokryjete, a potřebovali byste "náhradníka". My se kromě modelu umožňujícího i částečné pokrytí právních služeb zaměřujeme také na nové oblasti. Problém nedostatku flexibility se totiž netýká jen právního byznysu. Je tématem pro účetní i lidi v marketingu. Ženy v těchto oblastech odcházejí stejně jako z právnických firem.

HN: Přesto je právní oblast jiná. Neznehodnocuje se tím vaše značka?

Nazývá se to růstový management. Pokud víme, co děláme, můžeme masivně expandovat. Jako zakladatelka Obelisku jsem si osahala, co znamená budovat společnost. Bez sponzorů a technologického zázemí. To mě hodně naučilo, co je důležité a co ne. Dnes už fungujeme tak, že technologický ředitel kodifikuje vše, co funguje, a vytváříme průběžně vlastní funkční platformu.

Autoři: Jaroslav Kramer