Bezmála půl milionu pokut ročně uloží řidičům policisté a úřady. Podle odhadů dopravních expertů ale až polovina z nich zůstává nezaplacena. Vyhnout se placení za prohřešky řidičům pomáhá pojištění proti pokutám nebo různé poradenské společnosti. Jejich služeb využívají desítky tisíc českých řidičů a ve slibně rozjetém byznysu se točí stovky milionů korun. Správní úředníci o firmách nabízejících zastupování pokutovaných v řízení před úřady ale hovoří jako o šedé zóně na hraně morálky.

Obrana proti pokutám má v zásadě dvě podoby. Buď si řidič u specializované firmy zaplatí paušální poplatek ve výši 2000 až 4000 korun ročně ještě před tím, než vůbec nějaký přestupek spáchá, anebo se obrátí na profesionály až ve chvíli, kdy už má ve schránce předvolání k podání vysvětlení. První variantu poskytovatelé často nazývají pojištěním a inzerují, že když obhajoba řidiče neskončí úspěchem, firma za něj pokutu zaplatí. Druhou variantu, tedy zastupování ve správním řízení a u soudu, poskytují vedle "pojišťoven" a různých poradenských společností také specializovaní advokáti.

Pojištění na pokuty nabízejí na internetu desítky domén. Většina z nich ale patří pod Českou vzájemnou pojišťovnu motoristů. "Máme přes deset brandů. Provozujeme například PojištěníNaPokuty.cz, Nechcipokutu.cz a Jezdímesrozumem.cz," říká Mikael Oganesjan, který za projektem stojí. Začátkem letošního roku proslul sérií skandálních videí, na nichž porušoval pravidla silničního provozu a hádal se s policií. Videa na youtubovém kanále s příznačným názvem "Mike je pán" zhlédly stovky tisíc lidí. Teprve letos v létě se ovšem ukázalo, že šlo o marketingovou kampaň na pojištění proti pokutám.

Vyšší trest snadno a rychle

- Pokuty uložené ve správním řízení jsou vyšší než ty zaplacené policii na místě.

- V případě nejčastějšího přestupku – překročení maximální povolené rychlosti v obci – se může pokuta ve správním řízení i více než zdvojnásobit. 

- Za překročení rychlosti o méně než 20 kilometrů v hodině řidič na místě zaplatí 1000 korun. Pokud ale s pokutou nesouhlasí a nechá věc putovat do správního řízení (třeba proto, že spoléhá na to, že ho tam poradce nebo právník obhájí), vystavuje se hrozbě pokuty až 2500 korun. 

- Při překročení rychlosti o 20 až 39 km/h může pokuta řešená úředníky vyšplhat až na 5000 korun, zatímco od policistů na silnici hrozí jen 2500 korun. 

- Překročení rychlosti o 40 km/h a více v blokovém řízení projednat nelze a tento přestupek vždy putuje do správního řízení. Vedle až desetitisícové pokuty a připsání trestných bodů hrozí řidiči ještě odejmutí řidičáku.

- Na počet trestných bodů připsaných řidiči nemá způsob řešení přestupku vliv. Bodové hodnocení se odvíjí jen od závažnosti přestupku.

Řidiči na podobné vábničky slyší a specializované společnosti evidují desetitisíce klientů. "Obrací se na nás lidé v produktivním věku. Jedná se o lidi, kteří potřebují řidičské oprávnění ke své práci. Určitě se nejedná o řidiče, kteří by byli piráty silnic a páchali by závažné přestupky, v nichž by figuroval alkohol nebo drogy," popisuje Stanislav Šíp, který provozuje poradenský portál Neplaťtepokuty.cz.

Prodlužování řízení

Zejména u správních úředníků si nicméně firmy zabývající se obranou řidičů vysloužily nálepku "pochybné". "Tyto společnosti řízení protahují, podávají nesmyslná odvolání, až to vyjde do ztracena a řidič žádnou pokutu nedostane. Je to nemorální," tvrdí mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy Vít Hofman.

Úmyslné protahování řízení ostatně připouští i lidé z branže. Podle Oganesjana sahá motoristická pojišťovna po této taktice zhruba v pětině řešených případů. "Pokud pošleme odvolání ve věci přestupku z Malajsie, tak to chvíli trvá, než to na český úřad dorazí. Správní orgán mezitím vyznačí doložku právní moci na tu věc a pak ji musí zrušit. Trošku je tím mateme a záleží vždy na úředníkovi, jak je chytrý a jak se s tím vypořádá," uvádí Oganesjan příklad.

Proti natahování řízení až do uplynutí promlčecí lhůty se ale postavili zákonodárci. Už loni zavedli institut přerušení lhůty, po jejímž uplynutí nelze řidiče za přestupek pokutovat ani mu připsat trestné body. De facto ji tak prodloužili z jednoho roku na dva. A v plánu je další změna. Podle již schváleného zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení v nich, který nabude účinnosti od 1. července 2017, se promlčecí lhůta prodlouží u nejzávažnějších přestupků na tři roky. To podle právníků mění prekluzi ve slepou uličku.

Cest, které lze využít k obraně chybujících řidičů, je ale více. Často jim přitom nahrávají sami policisté a úředníci. "Policisté zastaví řidiče, který nesvítí nebo nemá zapnutý bezpečnostní pás, ale nezdokumentují to, nenatočí to na kameru. V takovém případě je to neprůkazné. Je to tvrzení proti tvrzení a řízení musí být zastaveno, protože vina není prokázána jednoznačně," popisuje další z často používaných argumentů Josef Biňovec, advokát specializující se na oblast dopravy.

Recept, který může řidiče ochránit před pokutou a trestnými body, mají firmy hájící jejich zájmy i v případě nejčastějšího prohřešku − porušení maximální povolené rychlosti. "Záznamové zařízení a měřicí zařízení mají svoje pravidla, musí být vybráno správné stanoviště, nesmí tam být rušivé elementy, které dokážou rychlost měřeného objektu dokonce zdvojnásobit. Musí tam být správná manipulace s radarem. Takže pokud vidím ve spise nějakou takovou vadu, rozporuji skutkové zjištění," říká Šíp. Tímto způsobem sice nelze "zachránit" každého řidiče, úspěšnost je ale vysoká.

Když nelze pomoci

Na druhou stranu existují i případy, kdy už řidiči nedokáže pomoci ani specializovaná firma nebo advokát. Mizivou šanci na úspěšnou obhajobu skýtají zejména přestupky, při nichž došlo ke zranění. Vyvrátit vinu za újmu na zdraví v situaci, kdy zraněného odveze záchranka a totožnost pachatele je známá, podle právníků jednoduše nelze.

Neprůstřelná není ani další výmluva, kterou "obhájci" řidičů často používají, tedy tvrzení, že automobil neřídil jeho majitel, ale někdo jiný − nejlépe cizinec. "Pokud není spáchání přestupku cizinci prokázáno, odpovídá za správní delikt podle zákona o provozu na pozemních komunikacích provozovatel vozidla," upozorňuje Hofman. V takovém případě sice majitele vozu čeká pokuta, která může vyšplhat v závislosti na závažnosti původního přestupku až na 10 tisíc korun, avšak do karty řidiče mu úředníci nezapíší trestné body.

Cílené protahování řízení až do uplynutí promlčecí lhůty. To je podle úřadů nejčastější trik pojišťoven a poradců.

Právě o ty jde lidem bránícím se za pomoci právníků odpovědnosti za přestupky především. "Cena za můj úkon je 2000 korun, to znamená, že pokuta je daleko levnější než to, co za obhajobu ve správním řízení zaplatí klienti mně," vysvětluje Biňovec. Ztráta řidičáku ale bolí řidiče − zejména ty profesionální − mnohem více. A právě ochranu proti vybodování používají advokáti jako argument, proč by se měli řidiči obrátit právě na ně a raději se vyvarovat pojištění proti pokutám.

"Pojišťovna za řidiče při neúspěšné obhajobě sice zaplatí pokutu, ale klient do karty řidiče dostane zapsané trestné body. Takové pojištění z pohledu řidiče nemá příliš smysl," míní Biňovec.

Ani pojistný paušál navíc klientovi s jistotou nezaručí, že žádnou pokutu platit nebude. Pojistka totiž obvykle mívá celou řadu výluk. Nevztahuje se na přestupky v souvislosti s požitím alkoholu, na přestupky spáchané v souvislosti s účastí na dopravní nehodě bez řidičského oprávnění, parkování na invalidům vyhrazených místech nebo na přestupky spáchané mimo území České republiky.

Pojistní zprostředkovatelé a poradci se od pojištění na pokuty obvykle distancují. Nejde podle nich o pojistku v pravém slova smyslu. "Pojištění jako takové by mělo pokrývat především škody, které ve svém životě úplně neovlivníme. V tomto případě však klient platí za něco, kde je eliminace rizika poměrně jednoduchá," vysvětluje analytik neživotního pojištění Partners Zbyněk Kuběj.

Bezzubá regulace

Otázkou legálnosti pojištění proti pokutám se už zabývala i Česká národní banka. V roce 2013 varovala před aktivitami občanských sdružení Nechcipokutu.cz a Řešenípokut.cz. Sdružení podle ní nabízela pojistky, aniž by k tomu měla potřebnou licenci. ČNB je proto vyzvala k ukončení neoprávněného podnikání. Víc ale udělat nemohla. "Neoprávněný výkon pojišťovací činnosti stále není dle zákona o pojišťovnictví správním deliktem, a proto Česká národní banka nemůže neoprávněné poskytování pojišťovací činnosti sankčně postihnout," vysvětluje Filip Hanka z odboru komunikace ČNB.

Nechcipokutu.cz si mezitím našlo zákonnou kličku a transformovalo se na vzájemnou pojišťovnu motoristů. Ta poskytuje pojistky pouze členům, a je tak vyňata z působnosti zákona o pojišťovnictví i z povinnosti mít licenci. To, že se jejím členem může stát každý, kdo má o pojistku zájem, přitom nehraje roli.

Řešenípokut.cz se přeměnilo na poradenskou společnost podnikající pod hlavičkou Obhajobařidičů.cz. Slovo pojištění už na jejím webu nefiguruje. Podstata jejího podnikání ovšem stále zůstává pojistkám podobná. Za paušální poplatek společnost nabízí právní ochranu na skutky spáchané během následujících 12 měsíců.

Česká národní banka aktuálně prověřuje další subjekty, u nichž má podezření na porušení zákona o pojišťovnictví. Spolupracuje také s policií. Poskytování pojištění bez licence totiž může být v některých případech klasifikováno jako neoprávněné podnikání a může být trestné. "Policie ČR se činností některých subjektů nabízejících tzv. pojištění proti pokutám zabývá," informuje Hanka. Pokud případy dospějí až k soudu, může poskytovatelům pojistek hrozit vězení v délce šesti měsíců až osmi let. Klíčové při určování délky trestu bude to, jak velký prospěch z nezákonného prodeje pojištění získali.

Ať už to ale dopadne jakkoliv, platí, že každý řidič by měl důkladně zvážit, kým se nechá ve správním řízení o přestupku zastupovat. Správní řád sice na zmocněnce neklade žádné kvalifikační požadavky, avšak udělením plné moci, ať už konkrétnímu člověku, nebo firmě, se řidič vzdává kontroly nad průběhem řízení. Úřady od té chvíle doručují písemnosti pouze zástupci. Pokud ten nesplní, co v marketingové kampani nasliboval, dozví se řidič o prohrané bitvě o nezaplacení pokuty až z exekučního příkazu.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.

Související