Elektronická evidence služeb
Elektronická evidence služeb

Elektronická evidence tržeb startuje za tři týdny, stále však není hotový srozumitelný manuál, ze kterého by každý obchodník zjistil, jak se má nové daňové povinnosti zhostit prakticky. Ministerstvo financí chybu uznává a slibuje nápravu během několika dnů.

Z takzvaných metodických pokynů k EET, které ministerstvo vydalo na začátku září, nejsou moudří majitelé internetových obchodů, pro které evidence tržeb startuje v březnu příštího roku. Ti často využívají takzvané platební brány typu PayPal, PayU a další. Na nich mohou zákazníci ze svého počítače provádět platby buď prostřednictvím platební karty ze svého účtu, nebo pomocí virtuální peněženky. A právě použití těchto prostředků zatím žádná metodika EET podrobně nevysvětluje.

"V tuto chvíli rozumíme, že platby prostřednictvím PayPalu budou v rámci EET evidovány. Naopak u plateb, které proběhnou přes PayU, je to podle našeho názoru zatím nejasné," řekl Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci (APEK), která sdružuje majitele internetových obchodů.

Platební brána

Kde se používá

Platební brána je jednoduchá a bezpečná platební metoda rozšířená po celém světě ve virtuálním prostoru zejména internetových obchodů.

Platební brána umožňuje provádět on-line platby za zboží a služby pomocí internetového bankovnictví nebo za použití platební karty.

Platby kartou však EET považuje za platby v hotovosti, přestože se s hotovými penězi vůbec neoperuje.

Bezpečnost

Bezpečnost plateb pomocí platební brány je jednou z jejích hlavních výhod.

On-line platba platební bránou je obdobně bezpečná jako internetové bankovnictví.

Například oproti platbě pomocí platební karty v případě platební brány nezadává zákazník citlivé údaje do prostředí třetích stran, ale využívá internetové bankovnictví své banky.

Nemůže tedy dojít k tomu, že by číslo karty či jiný osobní údaj byly odcizeny a následně zneužity.

Některé údaje však EET vyžaduje odeslat na finanční správu.

Ministerstvo financí uvedlo, že metodika je v tomto směru skutečně nedostatečná.

V několikastránkovém manuálu pro obchodníky je platebním branám věnováno jen několik řádků.

"Téma vyvrcholilo v posledních dnech, jsme zavaleni stovkami dotazů. Vykresluje se několik variant, z nichž brzy zveřejníme jednu metodiku. Je to velký problém, ale řešení se musí najít," sdělila náměstkyně ministra financí Alena Schillerová.

Novou, podrobnější metodiku se ministerstvo chystá vydat v průběhu prosince, problém s platebními branami Schillerová slibuje vyřešit během několika dnů.

Zmíněné platební brány umožňují jednoduchým a bezpečným způsobem platit za zboží po internetu. Z tohoto pohledu by se mohlo zdát, že posílat při elektronických platbách také elektronickou stvrzenku na servery finanční správy bude pro provozovatele e-shopu jednodušší než pro kohokoliv jiného.

"Původně jsme si to mysleli také, ale po zveřejnění metodiky a specifikace se ukázala velká řada úskalí, která paradoxně ukazují, že proces EET pro e-shopy může být komplikovanější než pro kamenné obchody," dodal Vetyška z APEK.

Problém je podle něj zejména v tom, že obchodníci nemohou splnit požadavek na odeslání informace do EET nejpozději v momentě platby.

Podstata internetových obchodů je mimo jiné v tom, že fungují 24 hodin denně a spousta plateb dojde na účet, aniž by se o tom majitel nebo provozovatel e-shopu dozvěděl. Potvrzení o provedené transakci má navíc určitou časovou prodlevu, a to minimálně v řádu desítek sekund.

Ministerstvo tak v případě e-shopů bude muset slevit ze svého striktního požadavku, že každý obchodník nejprve zaeviduje účtenku a následně okamžitě přijme peníze.

Takových případů, kdy obchodníci nebudou moci elektronicky evidovat svoje tržby přesně podle zákona, je více. Podobně nelze správně elektronicky hlásit tržby v případě zasílání zboží na dobírku. Pokud posílá pošta peníze obchodníkovi na účet, s EET si nemusí dělat starosti, pokud je ale dostává v hotovosti, musí takovou tržbu elektronicky evidovat.

Jedna varianta je, že obchodník pošle se zbožím stvrzenku, odeslanou zároveň na finanční správu. Když se zboží vrátí jako nevyzvednuté, musí účet stornovat.

Druhá možnost je odeslat účtenku na servery ministerstva financí až poté, co obchodník dostane peníze od pošty. "V tomto případě finanční správa ustoupila od požadavku evidování tržby v okamžiku přijetí platby, " sdělila Schillerová.

Snaha o elektronizaci tržeb tak může mít v případě e-shopů kontraproduktivní efekt, třeba v komfortu plateb pro zákazníky. "Řada menších obchodníků zvažuje pozastavení či zrušení přijímání plateb prostřednictvím platebních karet. A to by samozřejmě bylo špatně jak pro obchodníky, tak pro spotřebitele," popsal Vetyška.

Autoři: Martin Ťopek