Lukáš Jícha.
Lukáš Jícha.
autor: HN – Jiří Koťátko

Na jaře se stal Lukáš Jícha největším exekutorem v Česku − vede Exekutorský úřad Přerov. A začal hned zostra: svého předchůdce obvinil z pokusu vyvést 300 milionů. Tím předchůdcem nebyl nikdo jiný než legenda mezi exekutory, obávaný Tomáš Vrána.

Nyní je to půl roku, co mladý právník Jícha převzal jako vítěz výběrového řízení vedení úřadu, přezdívaného továrna na exekuce − má nyní 190 zaměstnanců a řídí 100 tisíc exekučních případů.

A Jícha říká, že se snaží nebýt vůči dlužníkům tak tvrdý jako Vrána, o němž novináři často točili a psali reportáže jako o "králi exekutorů", který za sebou nechává zničené životy lidí. A jehož odstranění si jako jeden z cílů vytknul i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

Jícha tvrdí, že právě téhle nálepky exekutorského krále, jíž se Vrána nijak zvlášť nebránil, se chtěl od začátku zbavit.

"Když vystupujete jako někdo zlý, má to následující důsledek: hodně lidí si pomyslí, že jejich případ také určitě nebyl v pořádku. Po každé televizní reportáži o nějaké sporné exekuci nám vzrostl počet zbytečných stížností. Lidé si stěžovali jen proto, že jsou prostě exekvováni zlým Vránou, a ne, že se stalo něco špatně," vysvětluje Jícha, který ve Vránově úřadu dříve pracoval jako koncipient. Říká to s odkazem na desítky příběhů, kdy si lidé například stěžovali, že Vránovi lidé zabavili majetek, který vůbec nepatřil dlužníkovi.

"Byli jsme vláčeni v médiích a na sociálních sítích naprosto smyšlenými příběhy. Přestože se pořizoval videozáznam z úkonů v terénu, dlužníci svůj poutavý příběh ještě vybarvili. Exekutor pak musel dokazovat, že se takhle neodehrál," vzpomíná Jícha.

Zvoní exekutor

Profese

Exekutor je svobodné právnické povolání, k němuž je potřeba státní licence. Výši odměny reguluje ministerský tarif. Jmenován je ministrem spravedlnosti.

Od ledna krachujeme

Soukromé exekutory má Česko od roku 2001, do té doby tuhle práci měly na starosti soudy.

V zemi je dnes téměř 160 exekutorů, kteří se ale bojí o svou budoucnost: ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) jim chce od ledna snížit odměny.

Exekutoři tvrdí, že časem zkrachují.

Každý desátý to zažil

Každý desátý člověk má dnes zkušenosti s exekucí: buď ji sám zažil, nebo padla na někoho z jeho rodiny.

Nyní běží zhruba 4,46 milionu exekucí. Za poslední tři roky se tento počet zvýšil o milion.

5,8 exekuce na dlužníka

Sedmdesát procent exekucí je bezvýsledných, to znamená, že dlužník nemá žádný příjem ani majetek. Mimo jiné proto, že průměrný dlužník má na sobě 5,8 exekuce.

Nebo poslední případ, kvůli němuž loni ministr Pelikán podal na Vránu kárnou žalobu s návrhem na odstranění z funkce: Vránovi zaměstnanci údajně vtrhli do dlužníkova domu a rovnou si s sebou přivedli zájemce o koupi.

Vrána na žalobu reagoval tím, že sám odstoupil − zdůvodnil to, že už je po 15 letech vším tím tlakem unavený. A na Vránovo místo nastoupil právě jeho bývalý podřízený Jícha.

"Na dlužníka není potřeba šlapat"

Mimochodem, spory kolem předání úřadu, které v dubnu vyvrcholily trestním oznámením kvůli tunelování, jsou už dnes urovnané. Jícha tehdy Vránu podezříval, že se přes najatou skupinu lidí snaží dostat ke stamilionům na účtech exekutorského úřadu.

Ale teď už je prý všechno vyřešené: obě strany se finančně vypořádaly a policie případ odložila, aniž zjistila, že by se stalo něco trestného.

"Kapitola starého úřadu je už historií," ujišťuje Jícha. Totéž potvrzuje i Vrána s tím, že šlo, jak říká, o bodlinky, které už dnes nepíchají.

"Celé to bylo nedorozumění," souhlasí Vrána, bývalý trestní soudce, který si nedávno otevřel advokátskou praxi.

"Než s dlužníky se mi teď daleko lépe jedná s lidmi, kteří jsou obžalovaní. Mluví s vámi na férovku," říká Vrána, který si dlouhodobě stěžoval, že dlužníci stále častěji schovávají před věřiteli majetek −
a stát s tím nedokáže nic udělat.

Exekutor Vrána proslul hlavně takzvanými mobiliárními exekucemi, tedy tím všeobecně známým vyklízením dlužníkova bytu a zabavováním všeho, co může mít nějakou hodnotu. Nástupce Jícha se v tomhle snaží být opatrnější. Spíš sází na to, že se s dlužníky dohodne − například na pravidelném splátkovém kalendáři.

"Ano, mohli bychom exekuce řešit agresivně, ale je otázka, jestli vám to účastník dovolí. Pakliže po něm začnete, jak se říká, šlapat, on si začne podávat odvolání, návrhy na odklad, stížnost − a v tom řízení se stejně rychle neposunete. Například prodat nemovitost, i když se účastník nebrání, trvá obvykle rok," říká.

Lukáš Jícha (32)

Od letošního března vede Exekutorský úřad Přerov, největší svého druhu v Česku. Vystřídal tehdy známého a tvrdého exekutora Tomáše Vránu, který tento úřad vybudoval.

Jícha absolvoval právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Je členem legislativní komise Exekutorské komory ČR.

Mnohokrát se prý stává, že je dlužník útočný, když s ním ale zaměstnanci úřadu vše proberou, obvykle se domluví.

"Jde jen o to, aby ten člověk chtěl problém řešit − a mohl ho řešit. Když má někdo dluhy ve výši dvou milionů, půl milionu na účtu, auto, dům s bazénem a chce splácet tisíc korun měsíčně, tak tudy cesta nevede," vysvětluje Jícha, že se i přes veškerou vstřícnost musí držet toho hlavního: vymoci v rozumné době pro věřitele jeho peníze.

Omezení exekucí v terénu ostatně vítá i prezidentka Exekutorské komory ČR Pavla Fučíková. Nejhorší prý je, když jde exekutor po majetku dlužníka jako ohař a nekouká vpravo vlevo. Například dorazí-li i na adresu, třeba k příbuzným, kde už dlužník nebydlí a kde mu nic nepatří. "A začne tam všechno oblepovat. Z toho jsou potom akorát problémy," potvrzuje Fučíková.

Na druhou stranu, dnes už bývalý exekutor Vrána vybudoval největší firmu svého druhu i proto, že byl nesmlouvavý. Věřitelé si můžou sami vybrat exekutora. A Vránu vyhledávaly velké banky nebo energetické společnosti, protože ho považovaly za úspěšného.

Proč bych platil, když nemusím?

Téměř 160 exekutorů v Česku teď hledí s nejistotou do budoucnosti − čekají, jak dopadnou plány ministra Pelikána, který vyhlásil, že tuhle oblast přiškrtí. Předně říká, že exekutoři berou příliš mnoho, většinou výrazně přes 150 tisíc měsíčně. A protože odměnu exekutorů reguluje stát, chce tyto peníze od ledna o třetinu osekat.

Exekutoři se však brání, že to povede k rozkladu vymáhání v Česku. Zhruba třetina případů, které mají, jsou totiž takzvané nedobytné exekuce. Tedy dlužníci, kteří nic nemají − jednoduše není kde brát. Navíc v zemi rychle roste počet lidí, kteří těžko kdy budou splácet. Dvě exekuce má dnes 185 tisíc lidí, deset a víc exekucí 59 tisíc obyvatel.

Jenže exekutoři mají s těmito beznadějnými případy vysoké náklady: musí pravidelně kontrolovat katastr, jestli třeba povinný, jak se podle zákona říká dlužníkovi, nezdědil nějakou nemovitost, obesílají banky a podobně.

"Není to tak, že jen pošlete povinnému dopis a už se těšíte na odměnu. Je to mravenčí práce, kdy průměrnou exekuci vymůžete za dva tři roky. Pátráte po majetku, když už ho najdete, musíte s povinným komunikovat, reagujete na odvolání a stížnosti, zpracováváte návrhy," vyjmenovává Jícha a upozorňuje, že z 30 procent úspěšných exekucí musí exekutoři držet v chodu celý úřad: včetně nájmů, platů lidí, IT vybavení, provozu aut…

Někteří exekutoři už ani nečekají, jestli se Pelikánovy záměry skutečně naplní, a rovnou ohlásili, že se jim za těchto nejistých podmínek nevyplatí v oboru dál působit.

"Pokud někdo podniká, tak přirozeně kvůli zisku. Nikdo nebude podnikat jen za náklady. A zisk musí být úměrný odpovědnosti, kterou máte," oponuje Jícha ministrovým propočtům, že exekutoři vydělávají příliš.

Vysvětluje, že mají zároveň obrovskou zodpovědnost a jsou zatíženi administrativou, kterou do roku 2001 dělaly soudy. Takže exekutoři podle Jíchy vlastně šetří státu peníze − vše vykonávají za své.

"Soudní exekutor funguje jako jistý regulátor platební morálky. Když nebudou fungovat exekutoři jako rychlý a efektivní nástroj k vymožení pohledávky, pak i ti lidé, kteří jsou na hraně, váhají mezi zaplacením a nezaplacením, si raději vyberou tu možnost nezaplatit. Proč bych platil, když to nebude nikdo vymáhat?" předpovídá Jícha.

Ministr Pelikán oponuje svými propočty. Exekutorů sice o něco ubude, nehrozí však, že se Česko stane rájem dlužníků.

Exekutorům chce pomoci tím, že věřitelé budou muset exekutorům platit předem zálohy − aby si věřitelé dobře rozmysleli, jestli vyvolají exekuci člověka, který stejně nic nemá. "Nevěřím, že skončí jediný velký exekutorský úřad," je přesvědčen ministr.

Autoři: Vojtěch Blažek