Kdyby Poslanecká sněmovna Praze neprodloužila termín, nesmělo by se ve městě v roce 2020 stavět.
Kdyby Poslanecká sněmovna Praze neprodloužila termín, nesmělo by se ve městě v roce 2020 stavět.
autor: HN – Branislav Račko

Praha už má jasno ve dvou zásadních otázkách týkajících se Metropolitního plánu, dokumentu, který určí, kde bude na území hlavního města do budoucna možné stavět a za jakých okolností. Několikaměsíční posuzování návrhu zmíněného materiálu odbornou komisí by se dalo ze strany magistrátu shrnout tradiční "jednou dobrou a jednou špatnou zprávou".

Dobrá je, že současný návrh je dostatečně kvalitní, a tudíž se nemusí kompletně přepracovávat, jak se někteří ještě nedávno obávali. Špatná zpráva zní, že se město definitivně vzdalo myšlenky schválit Metropolitní plán do roku 2020. Vzhledem k náročnosti příprav tak nestihne dodržet termín stanovený stavebním zákonem.

"Metropolitní plán do roku 2020 nestihneme schválit. Budeme proto muset požádat Poslaneckou sněmovnu o prodloužení termínu," řekla Hospodářským novinám náměstkyně pražské primátorky Petra Kolínská (Trojkoalice). V případě, že by stát Praze lhůtu neprodloužil, neměla by Praha od roku 2020 žádný územní plán.

To by však neznamenalo, že by se v Praze přestalo stavět. Úředníci by schvalovali nové stavby pravděpodobně podle takzvaných Územně analytických podkladů, které nyní slouží mimo jiné jako podklad pro přípravu nového Metropolitního plánu.

Podle dosavadních odhadů potřebuje hlavní město přibližně dva roky navíc. Současným tempem by stihlo Metropolitní plán připravit, projednat a schválit nejdříve v roce 2022.

Zpoždění znamená komplikace například pro developery. Ti si stěžují na zdlouhavé povolovací procesy výstavby, za kterými stojí mimo jiné právě zastaralý územní plán.

Ten měl být přitom podle bývalého vedení města nahrazen novým v roce 2015.

Podle stavebních firem aktuálně trvá v průměru osm let, než se developerovi v Praze podaří uskutečnit projekt. Jak dlouhá by tato lhůta byla v případě, že by se rozhodovalo podle zmíněných Územně analytických podkladů, není jasné.

Institut plánování a rozvoje, který Metropolitní plán vytváří, odevzdal v květnu letošního roku jeho návrh magistrátním úředníkům. Přes léto jej posuzovala expertní skupina složená z urbanistů, právníků a dalších odborníků. "K návrhu jsme měli několik připomínek, které je nutné zapracovat. Jedná se například o právní nedostatky v rámci formulace dokumentu," vysvětluje expert na stavební právo František Korbel, který byl vedoucím sedmičlenné skupiny.

Ta doporučila Institutu plánování a rozvoje více dbát na přesnost a jednoznačnost formulování jednotlivých pravidel. Návrhu vytkla časté "beletristické" formulace. Bohatou slovní zásobu doporučila omezit a naopak zavést striktní právní formulace, které zamezí různým výkladům jednotlivých pravidel. Problém by podle komise měla vyřešit takzvaná právní korektura.

Komise dále doporučila dílčí změny v případě výškové regulace nebo například navrhla v Metropolitním plánu jasně vyznačit místa, která budou určena pro takzvanou občanskou vybavenost. To znamená stanovit, kde vznikne místo pro budovy nemocnic, škol či třeba zařízení sociální péče.

Přestože však komise označila nedostatky plánu jako dílčí a celkový návrh hodnotila kladně, není aktuálně jisté, jak dlouho potrvá jejich zapracování. Poté, co město odvolalo šéfa Institutu plánování a rozvoje Petra Hlaváčka a také autora nového Metropolitního plánu Romana Kouckého, rozhodl se odejít celý tým lidí, kteří měli přípravu na starosti.

Pokud se město členy týmu nepodaří do konce listopadu přesvědčit, aby si svůj odchod rozmysleli, může to pro Prahu znamenat nemalý problém.

 

 

Zapracování doporučení, které navrhla komise, by se v takovém případě mohlo protáhnout na dobu neurčitou. Případní noví tvůrci Metropolitního plánu by se museli s dokumentem seznámit.

Jak dlouho by to trvalo vzhledem ke komplexnosti materiálu, který mimo jiné v digitální formě obsahuje informace o jednotlivých parcelách na území celé Prahy, není jisté.

"Odhad, jak dlouho potrvá připomínky zapracovat, by měl zjistit nový vedoucí týmu, který bude mít přípravu Metropolitního plánu na starosti," vysvětluje Kolínská. Ta doufá, že si alespoň někteří současní autoři Metropolitního plánu svůj odchod rozmyslí.

Dodává také, že město hodlá tým posílit, aby se příprava materiálu urychlila. 

V okamžiku, kdy Institut plánování a rozvoje hlavního města dokončí návrh Metropolitního plánu, přijde na řadu projednání ze strany zastupitelstva hlavního města. Po něm budou mít možnost své námitky a připomínky zasílat například radnice městských částí, přilehlých obcí Středočeského kraje či samotní obyvatelé. Jejich připomínky urbanisté zapracují. První takové připomínkování mělo původně proběhnout ještě letos na podzim. To se nicméně s velkou pravděpodobností nestihne a to mimo jiné právě i vzhledem k personálním změnám na Institutu plánování a rozvoje.

Autoři: Adam Váchal