Ministerstvo financí přiblížilo vizi fungování EET
Ministerstvo financí přiblížilo vizi fungování EET

Díky ministerstvu financí a jeho metodickému pokynu k aplikaci zákona o evidenci tržeb jsme teď teoreticky o něco moudřejší v chápání, jak to celé vlastně s EET bude, či spíše by mělo fungovat v praxi. Od 1. září je navíc možné žádat o autentizační údaje do portálu elektronické evidence tržeb. Zákon přitom předjímá pouze dva možné způsoby, jak uživatelské jméno a heslo získat. Máte-li datovou schránku, máte v podstatě vyhráno, protože vše můžete vyřídit i z pohodlí postele.

Neradujte se však předčasně. Pokud si myslíte, že přístupové údaje získáte po odeslání elektronické žádosti přímo prostřednictvím datové schránky, tedy stejně jako když odesíláte dopisy státním organizacím, mýlíte se. Žádost je možné odeslat zásadně prostřednictvím daňového portálu, tedy mimo dobře známé prostředí datové schránky, použitím přihlašovacích údajů do datové schránky. Jinými slovy svoji totožnost odesílatele vůči finanční správě těmito údaji pouze potvrdíte, vše se děje na pozadí. Pokud si poté chcete odeslanou žádost najít v odeslané poště datové schránky a například archivovat, nebude tam.

Tento způsob žádosti může rovněž působit problémy u velkých společností, u kterých se o provoz datové schránky starají aplikace třetích stran. V takovém případě jste schopni s datovou schránkou běžně pracovat i bez znalosti přístupových údajů. Ty však potřebujete pro odeslání žádosti. Pokud je neznáte, nepůjde to a musíte například požádat vašeho administrátora datové schránky o zřízení přístupu.

Při neznalosti uživatelského jména a hesla do datové schránky Vám zůstane druhá možnost, jak požádat o přístupové údaje do portálu EET. Osobní návštěva libovolného věcně příslušného finančního úřadu, kde přístupové údaje dostanete v zalepené obálce. Teoreticky na počkání. V případě elektronické žádosti dostanete přístupové údaje do tří dnů.

Pokud již máte to štěstí, že znáte přihlašovací údaje do datové schránky a budete si vytvářet žádost elektronicky, dejte si pozor, zda vůbec a případně jaké mobilní telefonní číslo vyplníte. Pokud tak učiníte, budete vždy při pokusu o přihlášení se do portálu EET čekat na ověřovací kód v SMS. Zásadní problém nastane tehdy, pokud o toto číslo jakkoliv přijdete. Finanční správa v současné době neumožňuje u vydaných přístupových údajů změnit telefonní číslo. To znamená tedy jediné − nutnost zrušit současný přístup a zažádat o nové přístupové údaje. Je nasnadě, že zejména v případě velkých společností může mít tato "funkcionalita" zásadní vliv na plynulost evidence, např. v případě nutnosti zneplatnění současných či vystavení nových certifikátů pro evidování tržeb na konkrétních pokladnách.

Komplikace pro stravovací služby

Pokud se podíváme na časovou osu náběhu EET danou zákonem o evidování tržeb, do první fáze evidování od 1. prosince 2016 vstoupí mimo jiné stravovací služby. Dle zveřejněné metodiky finanční správy se začnou v první vlně evidovat tržby ze stravování, pokud zároveň představují stravovací službu podle judikatury Soudního dvora Evropské unie.

Je tedy nutná existence určité provozovny (buď vlastní, či pronajaté − nikoliv však sdílené s jinými provozovateli), ve které jsou poskytovány alespoň některé z definovaných doplňkových služeb. Těmi jsou například topení, klimatizace, toalety, mytí nádobí, stoly, židle nebo šatna. Standardně se tak bude jednat o kamenné restaurace, bary, kavárny nebo hospody.

Pokud tyto podmínky splněny nebudou, tržby ze stravování se budou evidovat až ve 3. vlně od 1. března 2018. Typicky se bude jednat o prodej formou zabalení jídla do tašky nebo ubrousku − prodej párků v rohlíku nebo zmrzliny v kornoutu. Tato úleva byla cílena především na stánkaře, tedy na ty, kdo budou prodávat punč nebo svařené víno na letošních vánočních trzích. Podnikatelé, kteří se chtějí 1. fázi vyhnout, by si tedy měli dát dobrý pozor na to, aby se například stolky v okolí jejich stánku nehodily ke stolování a židle k sezení, natož aby byly v určitém prostoru, např. na "zahrádce".

Jestli se najde i podnikatel, který kromě výše uvedených činností prodává rovněž dopředu zabalené či vakuované potraviny bez žádných doprovodných služeb okolo (např. balené knedlíky nebo zátkovaná limonáda), považuje se tento prodej za maloobchod a jako takový má termín počátku evidence ve 2. fázi od 1. března 2017.

V praxi se pravděpodobně nejčastěji vyskytne kombinace dvou či všech těchto modelů najednou. V takovém případě musí být podnikatel schopný rozlišit, v rámci jakého obchodního modelu jídlo prodal (tedy v jaké fázi evidence se nachází). Může však využít zjednodušení a začít evidovat všechny tržby najednou již od 1. fáze, tedy od 1. prosince 2016.

Kadeřnice s doplňkovým prodejem

V poslední době rezonovala médii otázka, jak naloží s elektronickou evidencí tržeb třeba kadeřnice, která kromě běžných činností prodává svým klientkám kávu nebo nejrůznější kadeřnické prostředky pro domácí účely, jako šampon nebo barvu na vlasy.

Z pohledu zákona o evidenci tržeb se bude jednat o souběh činností, kdy samotné poskytování osobních služeb − střih vlasů − spadá až do poslední fáze náběhu, konkrétně se tyto tržby mají začít evidovat od 1. června 2018. Prodej kávy na místě pak spadá do kategorie stravování, které je stravovací službou, neboť je klientce poskytnut veškerý související servis. Kadeřnice by tak tento prodej musela začít evidovat hned s první fází náběhu, a to od 1. prosince 2016. No, a pokud bude zákaznice spokojená jak s účesem, tak i kávou, určitě si ráda zakoupí i nějaký ten cenově zvýhodněný šampon "na doma". Krásný příklad maloobchodu, který spadá do druhé fáze náběhu, tj. kadeřnice by takový prodej musela evidovat od 1. března 2017.

V případě kombinace činností by kadeřnice musela začít evidovat ve třech různých fázích, anebo začít evidovat tržby ze všech činností hned s první fází od 1. prosince 2016.

Generální finanční ředitelství však přišlo se zajímavým řešením, které sice není zákonem upraveno, ale je popsáno jako tolerované v samotném metodickém pokynu. Předpokládejme, že kadeřnické služby jsou hlavní činností kadeřnice a prodej kávy a kosmetiky činností vedlejší neboli malého rozsahu (tzv. minoritní činnosti). Protože v našem modelovém příkladu platí, že povinnost evidovat vedlejší činnosti předchází povinnosti evidovat tržby z hlavní činnosti, bude možné při splnění určitých podmínek neevidovat tržby z vedlejší činnosti až do okamžiku vzniku povinnosti evidovat tržby z činnosti hlavní. Jinými slovy při splnění podmínek bude kadeřnice moci počkat s evidováním všech tržeb až do začátku čtvrté fáze, tj. do 1. června 2018.

Jedním z kritérií, která kadeřnici umožní odklad evidování tržeb z vedlejších činností, je splnění podmínky neprovozování doprovodného prodeje v samostatné provozovně (což by mělo být splněno vždy už jen z logiky věci). Zároveň musí být splněna podmínka, že tržby z vedlejších činností nesmí tvořit více než 49 procent z celkových tržeb provozovny a současně více než 175 tisíc korun v dané provozovně. Splnění těchto číselných podmínek se posuzuje vždy k 1. lednu za předcházející kalendářní rok. Pokud tyto informace nejsou k dispozici, provede poplatník kvalifikovaný odhad. Pokud budou podmínky splněny, nebude naše kadeřnice v následujícím roce platby z minoritních činností evidovat.

Je jasné, že podnikatele nečeká snový podzim či zima, neboť budou muset rozhodnout, jakou činnost vlastně provozují. Oni to možná celou dobu i vědí, nicméně finanční správa přišla v některých případech, například ve zmiňované oblasti stravování, se svým vlastním výkladem a domněnku poplatníků poněkud upraví. Dokážou se poplatníci, ale i samotní finanční úředníci vyznat ve složitém labyrintu pravidel? Čas ukáže. Poplatníkům lze jenom doporučit, aby evidenci tržeb rozhodně nepodcenili a nenechávali začátek technické přípravy až na listopadové dušičkové období.

Připraveno ve spolupráci s poradenskou společností PwC ČR.
Tomáš Vlk, manažer v daňovém a právním oddělení

Autoři: Tomáš Vlk