Ústavní soud označil rozhodnutí Nejvyššího soudu, které bylo zařazeno do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek používané v běžné praxi, za nesprávné. Nejvyšší soud určil, že v případě kolize dvou zákonů, tedy insolvenčního a exekučního, kdy mají věřitelé v obou řízeních přibližně stejné postavení, musí exekutor postoupit částku, kterou vymohl, a to včetně exekučních nákladů insolvenčnímu správci a do řízení se přihlásit jako věřitel. 

Skutková podstata

Přerovský exekutor Tomáš Vrána (o jeho rezignaci z vedoucího postu exekutorského úřadu jsme psali zde) provedl dražbu bytu za částku 360 tisíc korun. V průběhu exekučního řízení ale podali dvě zadlužené fyzické osoby insolvenční návrh. V jeho rámci exekutor vydal tzv. malý rozvrh, v němž si vyměřil odměnu 75 354 korun, zbytek jako čistý výdělek poslal insolvenčnímu správci.

Insolvenční správce odvoláním vymohl i odměnu s tím, že exekutor by se měl přihlásit do insolvenčního řízení jako věřitel. Odvolání soudního exekutora u Nejvyššího soudu bylo zamítnuto, nicméně Ústavní soud mu dal za pravdu a určil, že odměna mu náleží a do insolvenčního řízení v tomto případě nevstupuje jako věřitel.

Argumentace Ústavního soudu

Jaromír Jirsa vyhověl stížnosti soudního exekutora a zdůraznil, že zákonodárce v novele exekučního řádu určil, jakým způsobem se postupuje v případě souběhu exekučního a insolvenčního řízení. Exekutor si podle ustanovení může ponechat náklady exekuce a do insolvenčního řízení postoupit pouze čistý výdělek exekuce. Tímto způsobem byl tedy dle Ústavního soudu exekutor vyloučen ze seznamu věřitelů. "Věřím, že dnešní nález postaví rozpory při souběžném exekučním a insolvenčním řízení do nového světla," dodává k nálezu Jirsa.

 Soudy pochybily

V argumentaci Ústavního soudu byl vytknut obecným soudům postup dle rozhodnutí Nejvyššího soudu, které zvýhodňovalo jednu zákonnou úpravu oproti druhé. Soudy by měly postupovat podle výkladových pravidel ústavně konformním způsobem a racionálně rozhodnout o aplikační přednosti. Tento jednotlivý případ bude postoupen k novému rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci a tak změní rozhodovací praxi v mnoha insolvenčních řízeních.

Speciální úprava

Podle Jirsy by podobné výkladové nejasnosti odstranil speciální právní předpis, který by nesoulad exekučního a insolvenčního zákona upravoval. "Stávající předpisy si mnohdy konkurují. Za tímto účelem kdysi vznikla pracovní skupina, ale skončila dříve, než začala pracovat," dodává.

Text nálezu Ústavního soudu je dostupný zde

Související