Jan passer se ujal funkce soudce Tribunálu
Jan passer se ujal funkce soudce Tribunálu
autor: Nejvyšší správní soud

Vzhledem k velkému vytížení Soudního dvora Evropské unie bylo loni v prosinci rozhodnuto o navýšení počtu soudců Tribunálu na dvojnásobek. Důvodem reformy je zvyšující se pracovní zátěž a průtahy při řešení pravidelných úloh svěřených Tribunálu. „Reforma tribunálu posiluje orgán, který poskytl významný impuls pro evropskou integraci,“ uvedl Félix Braz, lucemburský ministr spravedlnosti, 

Jan Passer

Absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy se ve své kariéře věnoval soudnictví u Obvodního soudu pro Prahu 2, od roku 2005 působil jako soudce Nejvyššího správního soudu. I díky svému akademickému působení na Právnické fakultě v Praze, Brně a Olomouci a právnímu poradenství na ministerstvu spravedlnosti Passer obhájil před Petrou Škvařilovou-Pelzl svou způsobilost k výkonu funkce, což jednomyslně potvrdilo ministerstvo spravedlnosti.

"Tento uchazeč svým dosavadním působením prokázal vynikající odbornou připravenost, a to jak v rovině teoretického vzdělání v oboru evropského práva, tak v rovině aktivního přednáškového působení," uvedl tehdy resort v tiskové zprávě. V souvislosti s výběrem Passera jsme psali již zde.

 

Postup reformy

Jan Passer se tak přidal k Ireně Pelikánové, matce ministra spravedlnosti Roberta pelikána, jakožto druhý soudce delegovaný Českou republikou. Soudcem Tribunálu bylo jmenováno i dalších 11 soudců a generální advokát, který svou působností spadá pod agendu Soudního dvora. Soudců je v současné době 38. Jednotliví členové svůj mandát zastávají po dobu 6 let s možností prodloužení, předseda je pak volen na 3 roky, tím je nyní Marc Jaeger z Lucemburku.

Působnost Tribunálu

Tribunál funguje od roku 1989, kdy bylo zapotřebí ulehčit práci Soudnímu dvoru, který již nestíhal v přiměřené lhůtě rozhodovat ve věcech přidělených. Dle Lisabonské smlouvy z roku 2007 je Tribunál způsobilý vydávat rozhodnutí i v případě předběžných otázek, které předkládají soudy členských států v případě nejasností v interpretaci evropského práva, nicméně tuto úlohu si stále drží pouze Soudní dvůr jako monopol pro výklad takových otázek. 

Tribunál však působí jako neméně důležitý orgán pro výklad práva EU. Jednotlivec i stát se může k Tribunálu obrátit, a to s ohledem neplatnost jednání EU či nečinnost jejích orgánů. Ve výsledku se tak rozhodnutí Tribunálu týkají převážně hospodářské soutěže, obchodu a zemědělství.

Autoři: Lukáš Šikel