jarvis_57c6e67d498e0b0588e6cc4a.jpeg
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán chce sáhnout exekutorům na tarify. Ti až třetinové snížení odmítají. Prý je to zničí.
autor: ČTK

Na začátku srpna skončila lhůta pro předložení připomínek k návrhu změn tarifní vyhlášky ministerstva spravedlnosti, která nově určuje odměny soudních exekutorů. Exekutoři se proti záměru ministra spravedlnosti Roberta Pelikána snížit o třetinu exekutorský tarif od počátku velmi razantně ohrazují s poukazem na to, že změna bude pro mnohé, zejména menší exekutorské úřady likvidační a dojde k ohrožení vymahatelnosti práva u nás. Exekutorská komora ústy své prezidentky Pavly Fučíkové dokonce naznačila, že současné postoje a mediální prezentace ministra Pelikána jsou "naháněním politických bodů na jakémsi veřejném nepříteli a přispívají k již tak enormní averzi vůči exekutorům a jejich zaměstnancům ve společnosti". Ta v posledních měsících opět vyvrcholila střelbou na vykonavatele přímo při provádění exekuce.

Po uplynutí připomínkovací lhůty se Exekutorská komora nechala slyšet, že aktuální návrh tarifní vyhlášky považuje za protiústavní, a pokud dojde k jejímu vydání bez zohlednění připomínek, je připravena iniciovat v této věci stížnost Ústavnímu soudu. "Protiústavnost ministerské vyhlášky spatřujeme především v tom, že podmínky a omezení pro výkon určitých povolání včetně profese soudních exekutorů mohou být stanoveny pouze zákonem, a nikoliv vyhláškou. Svým postupem ministr toto pravidlo, které je zaručeno Listinou základních práv a svobod, obchází, protože vytváří na exekutory takový ekonomický tlak, který povede k jejich redukci," vysvětlila prezidentka komory Pavla Fučíková.

Exekutoři navrhli ustanovit pracovní skupinu a provést skutečnou analýzu odvětví za účasti renomovaných odborníků z oblasti ekonomiky, státní správy a justice a podle jejích výsledků teprve přijmout další opatření ke zlepšení vymáhání práv a povinností v Česku. Dále od exekutorů zaznělo výrazné volání po tom, aby byl tarif řešen společně a nerozdílně s novelou exekučního řádu, a možnost úspor nákladů exekucí tak byla provázána s předpokladem uzákonění podílu věřitelů coby oprávněných v exekucích na nákladech zodpovědného vymáhání. Komora dále navrhla zavedení místní příslušnosti exekutorů alespoň u bagatelních pohledávek, ve kterém vidí cestu k omezení mnohačetných exekucí na tytéž povinné u různých exekutorů.

Na stranu exekutorů se ovšem postavili i někteří zástupci jiných právnických profesí. Pochyby o smysluplnosti plánu ministerstva spravedlnosti vyjádřil například předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, který návrh podle svých slov považuje za "nekoncepční a nedostatečně odůvodněný", pozitivní odhady jeho dopadu jsou podle něj čistou spekulací, a návrh prý může přinést dokonce "víc škody než užitku".

Ministr spravedlnosti Pelikán však přes veškeré argumenty dál trvá na svém a tvrdí, že by zde byl prostor dokonce pro ještě razantnější snížení tarifu. Aby návrh legitimizovalo, nechalo si ministerstvo zpracovat speciální analýzu exekučního prostředí v Česku. Místo aby však analýza odpůrce přesvědčila o věcnosti návrhu, stala se ona sama terčem největší kritiky. Exekutoři materiál kritizují a nechali si vypracovat expertní stanovisko od nezávislé konzultantské a auditorské společnosti Grant Thornton. Ta uvedla, že dotčený podkladový dokument ministerstva nazvaný "Analýza problematiky exekučního prostředí s akcentem na dislokaci exekutorských úřadů a nákladovost exekuce" vykazuje mnohá pochybení a odborné nedostatky.

"Obecně lze říci, že spor vedený o analýzu exekutorského tarifu se v zásadě pohybuje kolem kvality zpracovávaných dat, případně stran vypovídací hodnoty těchto dat a způsobu jejich zpracování. V této souvislosti je však namístě uvést, že kvalita následných výstupů je úměrná kvalitě zdrojů, které byly pro jejich vytvoření poskytnuty, přičemž tyto zdroje poskytovala ve velké míře sama Exekutorská komora, zčásti pak i finanční správa, případně vycházelo ministerstvo ze svých dlouholetých zkušeností," uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Kristina Labohá.

Vznik exekutorských "superúřadů"

Ministerstvo samo připouští, že mnohé exekutorské úřady změnu tarifu nepřežijí, a považuje to dokonce za žádoucí. Resort by také rád viděl, aby exekutory motivovaly tržní principy a na jejich základech došlo k pročištění subjektů působících na "trhu s exekucemi". Exekutoři ovšem kontrují, že nepůsobí na běžném trhu, a připomínají, že jde stále o výkon funkce státu, který na ně byl delegován: konají z úřední povinnosti, nevybírají si účastníky, místo svého výkonu ani nestanoví podmínky své činnosti.

Mnozí exekutoři upozorňují na to, že při vzniku superúřadů zcela vymizí osobní přístup k účastníkům i možnost zaměstnanců exekutora se případům věnovat po dostatečný čas. Uvažované snížení tarifu se podle nich nutně promítne v omezení individuálního přístupu k účastníkům. "Budeme-li nuceni snížit počet zaměstnanců a veškeré úkony budou generovány automaticky, stane se z výkonu rozhodnutí pásová výroba. Člověk se svými procesními právy a lidskými očekáváními již v tomto systému nebude mít žádný prostor. Vytratí se osobní kontakt a dlužníci se stanou pouhými adresáty anonymně podaného poučení. Předmětem vymáhání zůstanou jen sériově vytvářené pohledávky, které jsou často předmětem obchodu," řekla exekutorka Jana Tvrdková s tím, že se většina exekutorů snaží o opak. "Běžné je s dlužníky prodiskutovat jejich situaci a možnosti úhrady dluhu, reagovat na jejich podněty a podání, a pokud je to možné, vyhovět jim," dodala.

Kdo zkontroluje "superúřady"

Bývalý dlouholetý předseda Kontrolní komise Exekutorské komory, mostecký exekutor Jan Paraska, také varuje, že možnost kontroly obrovských exekutorských úřadů, ke kterým razantní snížení tarifu exekutorů bez vyvažujících opatření zřejmě povede, bude dost omezená. "Pan ministr proklamuje, že chce snížit počet exekutorských úřadů, a to zejména o ty malé úřady, a tím podpořit ty velké exekutorské úřady," tvrdí s tím, že nic není nastaveno na existenci obřích exekutorských úřadů se statisícovými ročními nápady nových exekucí.

Pověření a odpovědnost exekutora jsou podle Parasky koncipovány výhradně jako osobní, přičemž u velkých exekutorských úřadů logicky vznikají struktury, které umožňují 'zevnitř' nahradit kdykoliv osobu dosavadního exekutora jinou kvalifikovanou osobou, čímž zaniká odpovědnost za veškerá pochybení původního exekutora a efektivní kárný postih se stává iluzí. "Stejně tak iluzorní je možnost skutečně kontrolovat takové exekutorské velkoúřady, které mají často více zaměstnanců než samotné kontrolní orgány," dodal k tomu Paraska.

Srovnání s odměnami správců

Exekutoři navíc nedávno přešli "do útoku" a poukázali na srovnání svých odměn se subjekty, které se v mnohém zabývají velmi podobnými činnostmi, tedy s insolvenčními správci. Například minimální odměna exekutora dnes činí 3000 korun, zatímco odměna insolvenčního správce, i kdyby "nevymohl" nic, bude činit 45 tisíc korun.

Při dobrovolném plnění se pak odměna exekutorů snižuje o 50 procent, zatímco u insolvenčních správců k tomu nedochází. Stejně tak například při oddlužení splátkovým kalendářem si insolvenční správce přijde měsíčně na paušální částku odměny bez ohledu na další proměnné, která činí v případě individuálního oddlužení 750 Kč každý měsíc po celých pět let (není-li splněno dříve), tj. celkem 45 000 Kč, a v případě oddlužení dle společného návrhu manželů 67 500 Kč (1125 Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře).

Ovšem exekutor má dnes po stránce paušální odměny například z vymožené částky 20 000 Kč odměnu 3000 Kč a po navrhované změně by to byly dva tisíce korun, byť by mu vymožení s ohledem na majetkové poměry dlužníka trvalo dlouhou dobu.

Článek vyšel v časopisu Ekonom dne 1. září 2016