Podle Babiše by se měl spíše řešit dřívější odchod do penze pro některé náročné profese.
Podle Babiše by se měl spíše řešit dřívější odchod do penze pro některé náročné profese.
autor: HN – Michaela Hasíková

Vládní koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL se ve středu dohodla na věkovém stropu 65 let pro odchod do důchodu.

Návrh sociálních demokratů, s nímž dosud nesouhlasil ministr financí Andrej Babiš (ANO), ve středu podpořili lidovci a na večerní koaliční radě s ním souhlasilo i ANO. Babiš už před jednáním rady připustil,  že jeho hnutí se návrhu přizpůsobí, když jej podporují ostatní dva vládní partneři.

"Ano, dohodli jsme se na tom, že je potřeba lidem dát jistotu. To znamená, že jsme udělali dohodu na zastropování na těch 65 roků od roku 2030," řekl novinářům během jednání rady místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Upozornil ale na to, že první revize důchodových věků má být provedena až za příští vlády v roce 2019.

Dosavadní mechanismus počítá s tím, že dnes narozené děti by měly jít do důchodu až v 73 a půl letech věku. Neomezený růst důchodového věku prosadil před pěti lety exministr Jaromír Drábek s koalicí ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

Zavedení věkového stropu, o němž hovoří koaliční smlouva mezi sociální demokracií, ANO a KDU-ČSL (nikoliv už ale pozdější vládní program), ve středu projedná koaliční rada.

Před týdnem totiž ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) znovu neuspěla s návrhem stanovit alespoň dočasný strop v 65 letech. A překvapivě ani s kompromisní variantou odchodu v 67 letech, která měla vyjít vstříc Babišovi po jeho předchozích připomínkách.

Na stranu ČSSD se ve středu poprvé přímo postavili lidovci. "Dodržujeme dohody z koaliční smlouvy," uvedl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Podpoří tak návrh Marksové ohledně 65 let s tím, že by se strop každých pět let aktualizoval.

"Pokud dvě koaliční strany říkají 65, tak my samozřejmě se tomu přizpůsobíme," reagoval pak Babiš. I nadále ale trval na tom, že jde o populistický návrh, který souvisí s blížícími se krajskými volbami.

"Je důležité říct občanům, že zastropování odchodu do důchodu má přímou souvislost i s výší důchodu. Protože čím bude nižší zastropování, tím méně peněz bude na důchody," poznamenal Babiš.

Podle něj by se měl spíše řešit dřívější odchod do penze pro některé náročné profese.

V Evropě jsme výjimkou, říká Marksová

"Česká republika je jednou z mála zemí, která teď nemá hranici odchodu do důchodu," zdůrazňuje Marksová.

"V Evropské unii je třináct zemí, ve kterých se odchází do důchodu v 65 letech. V jedenácti zemích mají tuto hranici ještě nižší," dodává.

Hranice 65 let je podle Marksové přiměřená. "Lidé, kteří celý život pracovali, si zaslouží v tomto věku právo na odpočinek," tvrdí.

Řídí se také doporučením takzvané důchodové komise, aby očekávaná doba strávená v důchodu dosahovala čtvrtiny celkové délky života.

Na Babiše tlačí také šéf ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Hnutí ANO podle něj nerespektuje koaliční smlouvu, ale dokonce ani vlastní předvolební program z roku 2013.

"Chceme zastavit automatické prodlužování věku odchodu do důchodu a navázat na vývoj střední doby dožití (...). V současnosti jsme jedinou zemí, která zastropovaný věk nemá," uvádělo v něm hnutí ANO.

Babiš nyní změnu odmítá hlavně z rozpočtových důvodů. Podle něj jde také o vábničku ČSSD před říjnovými krajskými a senátními volbami. "Prioritně bychom měli řešit výši důchodů, které máme nízké a řada důchodců má kvůli jejich výši existenční problémy," říká Babiš.

Změna až od roku 2030

Podle Babiše je předčasné a nelogické řešit už nyní změnu, která by se projevila nejdříve v roce 2030. Do té doby se vymění ještě pět nebo šest vlád. A současně pokračuje postupné zvyšování důchodového věku podle dosavadních pravidel – v 65 letech se začne chodit do penze právě až v roce 2030 (půjde o lidi narozené v roce 1965).

Ze stejného důvodu zatím zůstávali stranou sporu i lidovci, nejmenší koaliční strana. Problém se podle nich nyní přeceňuje a je předčasné jej řešit už nyní, když to budoucí vlády mohou ještě několikrát změnit. Naznačovali také, že jde o snahu ČSSD toto téma politicky využít. S odkazem na koaliční dohodu ale ve středu uvedli, že Marksovou podpoří.

Marksová kromě jiného argumentuje tím, že neexistenci pevně stanovené hranice vnímá veřejnost špatně. Podle ministerstva financí se tak ale veřejnost dívá i na daně, přesto není možné je zrušit. Kvůli zastropování by se mohl navíc zhoršit i stav veřejných rozpočtů, varuje ministerstvo financí. Česko by se mohlo propadnout mezi země s vysokým rizikem jejich neudržitelnosti.

Právě kvůli budoucí udržitelnosti systému se v tuzemsku už dlouho mluví o potřebě důchodové reformy, jejíž vlastní verzi prosadila Nečasova vláda.

Současná koalice ji naopak postupně opět zmírňuje, když po zrušení druhého pilíře nyní zvažuje omezit i růst důchodového věku. Marksová připomíná, že dopady změn by se ve státním rozpočtu projevily nejdříve za 14 let.

Babiš je nicméně pro úlevy pro některé profese.

"Budu souhlasit s tím, aby u fyzicky a psychicky náročných povolání, jakými jsou řidiči, zaměstnanci v těžkém strojírenství, zdravotní sestry nebo pracovníci v sociálních službách, byl odchod do důchodu stanoven na nižší věkovou hranici," uvedl.

Jen pětiletá jistota

I kdyby věkový strop ještě před volbami prošel a žádná z dalších vlád by jej už nezvýšila, šlo by jen o pětiletou jistotu. Má být totiž dočasný a pohyblivý – zřejmě pouze směrem vzhůru. Předpokládá se, že věk dožití i nadále poroste – a právě od něj se "nárok" na čtvrtinu života v důchodu počítá.

K růstu by nedocházelo automaticky. Každých pět let by se věk odchodu do penze měl přehodnocovat podle aktuálních demografických dat a naděje dožití.

Analýzu by vypracoval statistický úřad. Ministerstvo práce by pak muselo vládě dát zprávu o vlivu populačního vývoje na důchodový systém. Součástí dokumentu by byl i návrh na případnou změnu zákona. O navržených úpravách by pak vždy hlasoval Parlament.

Slabinou systému tedy může být fakt, že další zvyšování důchodového věku budou mít v moci opět politici, přičemž zvyšování nepatří k opatřením, která by zvyšovala voličské preference.

Věk odchodu do penze podle dosavadních pravidel (platných od roku 2011)

Rok narození Muž Žena bez dětí Žena 1 dítě Žena 2 děti
1953 63 62 60+8 59+4
1954 63+2 62+4 61 59+8
1955 63+4 62+8 61+4 60
1956 63+6 63+2 61+8 60+4
1957 63+8 63+8 62+2 60+8
1958 63+10 63+10 62+8 61+2
1959 64 64 63+2 61+8
1960 64+2 64+2 63+8 62+2
1961 64+4 64+4 64+2 62+8
1962 64+6 64+6 64+6 63+2
1963 64+8 64+8 64+8 63+8
1964 64+10 64+10 64+10 64+2
1965 65 65 65 64+8
1966 65+2 65+2 65+2 65+2
1967 65+4 65+4 65+4 65+4
1968 65+6 65+6 65+6 65+6
1969 65+8 65+8 65+8 65+8
1970 65+10 65+10 65+10 65+10
1971 66 66 66 66
1972 66+2 66+2 66+2 66+2
1973 66+4 66+4 66+4 66+4
1974 66+6 66+6 66+6 66+6
1975 66+8 66+8 66+8 66+8
1976 66+10 66+10 66+10 66+10
1977 67 67 67 67
1978 67+2 67+2 67+2 67+2
1979 67+4 67+4 67+4 67+4
1980 67+6 67+6 67+6 67+6
1981 67+8 67+8 67+8 67+8
1982 67+10 67+10 67+10 67+10
1983 68 68 68 68
1984 68+2 68+2 68+2 68+2
1985 68+4 68+4 68+4 68+4
1986 68+6 68+6 68+6 68+6
1987 68+8 68+8 68+8 68+8
1988 68+10 68+10 68+10 68+10
1989 69 69 69 69
1990 69+2 69+2 69+2 69+2
1991 69+4 69+4 69+4 69+4
1992 69+6 69+6 69+6 69+6
1993 69+8 69+8 69+8 69+8
1994 69+10 69+10 69+10 69+10
1995 70 70 70 70
1996 70+2 70+2 70+2 70+2
1997 70+4 70+4 70+4 70+4
1998 70+6 70+6 70+6 70+6
1999 70+8 70+8 70+8 70+8
2000 70+10 70+10 70+10 70+10
2001 71 71 71 71
2002 71+2 71+2 71+2 71+2
2003 71+4 71+4 71+4 71+4
2004 71+6 71+6 71+6 71+6
2005 71+8 71+8 71+8 71+8
2006 71+10 71+10 71+10 71+10
2007 72 72 72 72
2008 72+2 72+2 72+2 72+2
2009 72+4 72+4 72+4 72+4
2010 72+6 72+6 72+6 72+6
2011 72+8 72+8 72+8 72+8
2012 72+10 72+10 72+10 72+10
2013 73 73 73 73
2014 73+2 73+2 73+2 73+2
2015 73+4 73+4 73+4 73+4
2016 73+6 73+6 73+6 73+6