Současná úprava zákoníku dle ministerstva práce a sociálních věcí sice vyhovuje právním požadavkům, nicméně praxe zaznamenává jisté nedostatky, které je potřeba řešit. Mezi instituty, které návrh upravuje, patří například nový výpočet u čerpání dovolené. Kritizovaná jsou pak ustanovení týkající se inspekce práce, ale i stanovení mantinelů pro práci z domova a další. „Všechna nová ustanovení regulující práci z domova jsou dle našeho pohledu zbytečná a škodlivá,“ dodává viceprezidenta HKČR Irena Bartoňová Pálková.

Hlavním požadavkem ze strany zaměstnavatelů i odborů byla větší flexibilita úpravy pracovněprávních vztahů. Délka výpovědní doby, výpovědní důvody, odstupné a jiné základní instituty se změn ale nedočkají. Vzniká však například institut tzv. „vrcholově řídících zaměstnanců“. Zařazení do takové kategorie zaměstnancům bude mít svá pravidla: „…jako kritérium pro zařazení do takové kategorie se zavádí vedle dohody se zaměstnavatelem i výše sjednané pravidelně poskytované mzdy,“ uvádí v důvodové zprávě návrhu novely ministerstvo práce a sociálních věcí.

„Návrh je zbytečný,“ vyjádřila se HKČR

Novela svým zněním spíše utužuje pravidla, která musí zaměstnanci i zaměstnavatelé dodržovat. Hospodářská komora i Svaz průmyslu a dopravy ČR se vyjádřil k jejímu přijetí odmítavě, Komora pak vyzvala poslance k jejímu neodsouhlasení. „Podle HK ČR by se novela neměla vyhýbat například ukončení pracovního poměru v mezních situacích, a to bez udání důvodu, výraznější rozdíly mezi výší odstupného, či podstatné snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů při řízení personální agendy,“ vyjádřila se k novele tisková mluvčí HKČR Karolína Sadílková.

„Nevidím důvod, proč novelu zákoníku práce v podobě, v jaké ji dnes projedná vláda, přijímat. Jde o bezzubý návrh, který neřeší skutečné problémy pracovního trhu, nepřináší potřebnou liberalizaci a zvýšení flexibility trhu práce,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Ne všechny úpravy jsou ale označovány za zbytečné. Uznání se dostalo například vypuštění problematických bodů týkajících se úpravy pracovní doby, změny pracovního poměru, ale i noční práce.

Hospodářská komora uvádí jako vhodný příklad pracovněprávní úpravy francouzský zákoník. V něm byla zvýšena flexibilita přijímání a propouštění zaměstnanců, navýšeny stropy pro maximální odpracovanou dobu, byly zmírněny i požadavky na vstupní lékařskou prohlídku. Proti těmto ustanovením však mnoho Francouzů bojovalo během březnových a dubnových demonstrací.

Co na to ministerstvo?
„Jsme za to kritizováni i odbory, i zaměstnavateli, protože každý sociální partner chce jít trochu jiným směrem, a právě proto jsem přesvědčena, že tato novela, která už předtím prošla tripartitou, je rozumným kompromisem,“ vyjádřila se k reakcím veřejnosti Michaela Marksová, ministryně práce a sociálních věcí. Za svou prací si však stojí a ministryně zdůrazňuje body, které se týkají výpočtu dovolené a ochrany rodičů v pracovních poměrech.

Nejvýraznější změny

  • Nový výpočet dovolené

V současné době se dovolená vypočítává za odpracované dny/směny. Nová úprava počítá s odpracovanými hodinami, tím dojde ke zjednodušení tohoto poměrně složitého systému.

  • Pravidla pro práci z domova

Mít možnost vykonávat povolání z pohodlí domova vyhovuje v současné době nejen zaměstnancům, ale zohledňují ho i zaměstnavatelé. Zákoník práce však dosud tuto oblast neupravoval.

Nově si bude moct zaměstnanec upravovat svou pracovní dobu, nebude mu ale umožněno počítání přesčasů. Budou zohledňovány i náklady na energie ze strany zaměstnavatele a zaměstnanec bude mít povinnost chránit data firmy, pro kterou pracuje.

  • Změna pracovního poměru

Dosavadní úprava umožňovala zaměstnavateli převést zaměstnance z jedné pozice na druhou bez jeho souhlasu. Po účinnosti novely by však bylo až na výjimečné případy nutné získat souhlas zaměstnance.

  • Změna v oblasti rodičovství

„Dnes je zaměstnavatel povinen jim (rodičům, pozn. red.) držet to stejné místo po dobu mateřské dovolené, což je asi do 6 měsíců věku dítěte. My chceme, aby to musel nabídnout matce i po návratu z rodičovské dovolené, protože tam na tom jsou ty matky často bity, že jim zaměstnavatel nabídne práci, která je i často hluboko pod jejich vzděláním a v podstatě je tak nutí, aby se už do toho zaměstnání nevrátily,“ uvádí Marková.

Další úprava se má týkat zkrácených úvazku, na který má rodič malého dítěte ze zákona nárok. Zaměstnavatelé totiž často argumentují tím, že to není možné ze závažných provozních důvodů. Ty by však nově musel zaměstnavatel písemně vysvětlit.

  • Dovolená i pro práci na DPČ

Úprava zákoníku práce neposkytovala přílišnou ochranu pro zaměstnance pracující na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti.

Dovolené se díky změně dočkají zaměstnanci, kteří mají se zaměstnavatelem uzavřenou dohodu o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce díky svému omezení (odpracování 300 hodin) dovolenou poskytovat nebude. Do této doby byla zaměstnancům dovolená poskytnuta pouze po domluvě se zaměstnavatelem.

Další novinkou pro zaměstnance, kteří uzavřeli dohodu, je institut tzv. zaručené mzdy, znám dosud pouze pro zaměstnance se stálým pracovním poměrem. Dosud existoval pouze institut minimální mzdy. Pokud tedy při své práci nedosáhne zaměstnanec zaručené mzdy, zbytek mu zaměstnavatel doplatí.

  • Zvýšení ochrany před stresem i obtěžováním

Spíše preventivně má sloužit nové ustanovení týkající se stresu, obtěžování a násilí na pracovišti. V praxi bude totiž obtížněji dokazovatelné. Po případné účinnosti novely se ukáže, zdali bude dostačovat potvrzení o újmě vydané obvodním lékařem pro prokázání viny zaměstnavatele.

Schvalovací proces novely

Vláda návrh novely zákona pustila do Poslanecké sněmovny ČR, ta o něm bude rozhodovat v příštích měsících. V případě jejího schválení by měla začít platit od dubna příštího roku.

Související