Zubní lékař - Illustrační foto.
Zubní lékař - Illustrační foto.
autor: Archiv HN

Podivuhodná rychlostudia a nebo rovnou padělání vysokoškolských diplomů jsou v Česku relativně rozšířené sporty. Právní následky takových jednání a jejich následného odhalení však nestíhají pouze člověka, který si chtěl ukrátit cestu vzdělávacím systémem, ale mají vliv i na právní poměry třetích osob. Právě takový případ dostal nedávno na stůl Ústavní soud. Byla mu totiž podána ústavní stížnost zdravotnického zařízení, které zaměstnávalo několik let zubařku, jež se však celou dobu prokazovala padělaným vysokoškolským diplomem. Zdravotní pojišťovna teď chce po zařízení vrátit peníze za úkony, které během své kariéry u zařízení lékařka pacientům provedla.

Ústavní stěžovatel je nestátním zdravotnickým zařízením poskytujícím stomatologickou péči. V roce 2004 zařízení přijalo na pozici zubařky ženu, která měla být absolventkou Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v oboru stomatologie. Následně se však ukázalo, že se dotčená žena zapsaná v České stomatologické komoře prokazuje padělaným diplomem a dotčený obor na dané univerzitě vůbec neabsolvovala.

Falešná zubařka u pozdějšího ústavního stěžovatele pracovala před svým odhalením až do roku 2010. Na základě Smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče uzavřené s Oborovou zdravotní pojišťovnou zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP) proplatila zařízení tato pojišťovna na výkony poskytnuté nevystudovanou lékařkou v období let 2004 až 2010 celkem částku 1 477 908 Kč. Tuto sumu zdravotní pojišťovna po zdravotnickém zařízení požadovala zpět a obecné soudy jí daly za pravdu a uložily zařízení tyto prostředky OZP zaplatit.

Tato svá rozhodnutí zdůvodnily tak, že zdravotnické zařízení porušilo smlouvu se zdravotní pojišťovnou, když odborné výkony nevykonávala kvalifikovaná osoba. Spornou sumu vyhodnotily coby bezdůvodné obohacení, tedy jako plnění bez právního důvodu. Zařízení, které nezdárnou zubařku v minulosti zaměstnávalo, v rozhodnutích soudů vidělo porušení svého ústavního práva na spravedlivý proces a obrátilo se tedy na Ústavní soud. Ten dospěl k závěru, že je ústavní stížnost důvodná, a zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2, rozsudek Městského soudu v Praze a taktéž usnesení Nejvyššího soudu. Podle jeho soudu těmito rozhodnutími bylo porušeno základní právo stěžovatele vlastnit majetek a dále právě právo na spravedlivý proces.

Ústavní soud totiž dospěl k závěru, že soudy obecné v dané kauze postupovaly příliš zjednodušeně a hlavně zcela pominuly fakt, že mezi zdravotnickým zařízením a OZP byla řádně uzavřena platná smlouva o poskytování a úhradě zdravotní péče. Zdravotní pojišťovna tedy poskytovala úhrady právě na základě této smlouvy. Nebylo sporováno, že ze strany zdravotnického zařízení byla poskytována zdravotní péče, šlo tedy o plnění ze smlouvy, a to i přesto, že nebylo poskytováno v souladu se smlouvou. Ústavní soud zdůraznil, že přijetí úhrady za plnění ze smlouvy, byť takové plnění bylo vadné, není plněním bez právního důvodu.

„Na projednávaný případ nelze vztáhnout ani další případy bezdůvodného obohacení. Z uvedeného je zřejmé, že obecné soudy sice vzaly za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřená smlouva a že stěžovatel plnil na základě této smlouvy, ale plnění ze strany zdravotní pojišťovny stěžovateli již za plnění ze smlouvy nepovažovaly. Ústavní soud zde shledal extrémní nesoulad právního závěru s vykonanými skutkovými zjištěními,“ shrnula v oficiálním vyjádření k případu postoj Ústavního soudu jeho mluvčí Miroslava Sedláčková.

Případ falešné zubařky se nyní vrací na stůl Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Ten by dle instrukce Ústavního soudu měl v dalším řízení primárně posoudit, zda výkony poskytnuté osobou s padělaným dokladem o dosažení vysokoškolského vzdělání je nutno ve všech případech považovat za vadné plnění ze strany stěžovatele.

Pak by měl dále prvostupňový soud z vadného plnění vyvodit následky dle smlouvy, a to s přihlédnutím k možné liberaci zdravotnického zařízení a také ke spoluodpovědnosti zdravotní pojišťovny. OZP totiž měla zřejmě stejnou možnost zjistit nedostatek vzdělání falešné zubařky jako samo zařízení, které ji zaměstnalo. ÚS totiž také vytknul, že vzhledem k širokým kontrolním oprávněním zakotveným v dotčené smlouvě zdravotní pojišťovně nic nebránilo v tom, aby případnou vadnou zdravotní péči zjistila při následné kontrole. S ohledem na takové nové právní posouzení věci se soud také bude muset vypořádat s problematikou včasnosti uplatnění případných vad plnění.

Celý text judikátu Ústavního soudu je k nahlédnutí ZDE.