Josef Středula, předseda ČMKOS
Josef Středula, předseda ČMKOS
autor: HN – Václav Vašků

Nyní je stanovena výše minimální mzdy na 9900 Kč měsíčně, což je částka vzhledem k minimální mzdě v jiných evropských státech nízká. Českomoravská konfederace odborových svazů bude požadovat po vládě navýšení na částku 11 500 korun, a to od začátku následujícího roku. "Prvním důvodem je velmi dobrý výkon ekonomiky. A druhým to, že vláda má v programovém prohlášení cíl dosáhnout 40 procent průměrné mzdy a toto přesně vyhovuje tomuto propočtu při navýšení průměrného výdělku," odůvodnil navýšení minimální mzdy Josef Středula, předseda ČMKOS. Návrh se shledal u vlády většinou s pochopením, nicméně ne všichni politici souhlasí. I proto se Středula obává, že výsledek jednání tripartity nedopadne dle představ odborů. 

Návrh na zvýšení minimální mzdy vznikal i pod vedením ministerstva práce, nicméně i proti němu se ohradil Svaz průmyslu a dopravy, podle kterého je navýšení možné pouze v průměru o 600 – 700 korun.

ČR vs Německo

Jedním z argumentů ČMKOS je i navýšení minimální mzdy na Slovensku, jež sahá k hranici 11 000 korun. V Německu je tento rozdíl ještě razantnější. Němci si přijdou na přibližně 43 000 korun. Rozdíl je samozřejmě v poměru mezi produktivitou práce a výší mzdy. Produktivita koreluje v České republice někde kolem 60 procent oproti Německu, avšak mzda je pouze třetinová. Takové nerovnosti by měly být odstraněny.

Dalším argumentem je snížení nezaměstnanosti. "Chceme ale, aby minimální mzda byla vyšší než sociální dávky, protože jinak se nestane práce zajímavější," zdůraznil Bohuslav Sobotka, který si uvědomuje důležitost navýšení minimální mzdy. Středula dále podporuje svá tvrzení faktem, že navýšením mzdy bude odváděno státu více peněz na daních, které budou moci být reinvestovány například do zdravotnictví. Tak bude krok prospěšný i pro stát.

Horníci na Mostecku

Horníci, kteří na Mostecku přijdou o své zaměstnání v souvislosti s útlumem těžby v dolech ČSA, by dle odborů i zaměstnavatelů měli dostat kompenzace, a to nejlépe ve výši svěřené horníkům z OKD. Proti zavedení dalších kompenzací je například ministr financí Andrej Babiš.

O kompenzacích bude rozhodnuto 27. července. Pomoc horníkům je dle odboru potřeba hlavně kvůli vzniku dlouhodobé nezaměstnanosti v Ústeckém kraji, který čítá nezaměstnanost nejvyšší "Požadujeme se zaměstnavateli, aby se vláda postavila čelem a kompenzace vyřešila co nejlépe, tak jak to bylo v případě OKD," dodal Středula ke kompenzacím.

Pro OKD vláda v květnu schválila příspěvky až do výše 8000 korun dle odpracované doby a věku, a to po dobu 3 měsíců až 5 let, nicméně ministr financí odmítá příspěvky pro soukromou těžební společnost a také odkazuje na Sokolovskou uhelnou, kde František Štěpánek po propuštění vyplatil zaměstnancům odškodné a ještě horníkům pomohl sehnat práci. Obdobný krok jako u OKD označil za špatné rozhodnutí z minulosti.

Autoři: Lukáš Šikel