Ani tentokrát čeští zákonodárci Brusel zřejmě příliš svou akceschopností neohromí. Zákon o spotřebitelském úvěru, který mimo jiné provádí evropskou směrnici o hypotečních úvěrech, teprve na konci minulého týdne schválila Poslanecká sněmovna. Lhůta pro přijetí zákona přitom uplynula už víc než dvěma měsíci. Normu ovšem čeká ještě cesta k rukám senátu a hlavy státu. Její účinnost tak ministerstvo financí odhaduje nejdříve na podzim letošního roku.

Velké naděje ministerstva financí

Nová norma z pera ministerstva financí má přinést celému sektoru retailových půjček jasná a mnohem přísnější pravidla hry. Na trhu úvěrových smluv totiž působí v současnosti desítky tisíc nebankovních subjektů, z nichž mnohé nemají potřebnou odbornost nebo poskytují půjčky za pro spotřebitele nevýhodných podmínek. I to způsobuje domácnostem problémy se splácením a často přispívá k jejich pádu do insolvence.

"Novým zákonem chceme zamezit současnému stavu, kdy velké množství domácností a jednotlivců čelí exekucím, dluhům a neschopností je splácet," říká k tomu ministr financí Andrej Babiš. "Na českém téměř neregulovaném trhu s nebankovními půjčkami navíc podniká přibližně 60 000 subjektů, což spotřebitelům značně ztěžuje orientaci," doplňuje. Půjčování peněz spotřebitelům je dnes totiž volnou živností a Česká obchodní inspekce poměrně logicky není schopna obrovské množství nebankovních poskytovatelů efektivně kontrolovat.

Zacíleno na spotřebitele

Zákon má také zlepšit postavení slabší strany smlouvy, tedy spotřebitele. "Díky novým opatřením by již nemělo docházet k současné praxi klamání a zneužívání spotřebitelů, která se děje u nebankovních poskytovatelů," slibuje si od normy Babiš. Zákon o spotřebitelském úvěru stanovuje maximální limit pro sankce za prodlení se splátkou. Dále před prodejem nemovité věci, jíž je půjčka zajištěna, musí spotřebiteli věřitel poskytnout ještě šest měsíců na doplacení úvěru.

Lidé také budou moci předčasně splatit každoročně až čtvrtinu hypotéky bez sankcí a banky si v tomto případě budou moci účtovat pouze účelně vynaložené náklady. "Ministerstvo financí dlouhodobě zastává názor, že splacení úvěru nemá být trestáno," zdůvodňuje toto opatření ministr Babiš. Nicméně původní návrh připravený jeho rezortem počítal s tím, že spotřebitelé budou moci ročně splatit jen 20 % jistiny, poslanci ale nakonec kývli na pozměňovací návrh Václava Votavy (ČSSD) a hranici mimořádných splátek zvýšili.

"Kladivo" na pofidérní nebankovní poskytovatele

Největší změnou, kterou nový zákon přináší, je nastavení mnohem přísnějších podmínek pro vstup na trh pro nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů a jejich zprostředkovatele. Nově by nebankovní poskytovatele úvěrů měla licencovat a dozorovat Česká národní banka a zavádí se pro ně také požadavek minimálního počátečního kapitálu.

Celkově se od nové normy očekává markantní kvantitativní i kvalitativní pročistění sektoru. "Doufáme, že po spuštění nové regulace nebude peníze na českém trhu půjčovat víc než stovka nebankovních subjektů," zdůraznila ředitelka odboru ochrany spotřebitele ČNB Helena Kolmanová. O tom, že tato očekávání mohou být reálná, svědčí i zkušenost ze Slovenska, kde po zavedení nové regulace nalinkované Bruselem odešli z trhu malí i velcí hráči.

"Zelená" pro lichváře

Jakkoli jsou očekávání, která ministr financí vkládá do nové právní úpravy, vysoká, Česká asociace věřitelů (ČAV) nadšení mírní a naopak varuje před možnými negativními dopady normy. Podle ČAV zákon o spotřebitelském úvěru nezabrání například předlužování českých domácností, neboť zejména méně finančně gramotní spotřebitelé, kteří na úvěr na regulovaném trhu nedosáhnou, budou podle ní svoji potřebu po finančních prostředcích uspokojovat u nelegálních poskytovatelů za nekontrolovaných podmínek úvěrování i vymáhání.

"Snížení nabídky úvěrů na regulovaném trhu automaticky neznamená snížení počtu předlužených osob nebo exekucí. Spotřebitelé, kteří nesplní podmínky licencovaných poskytovatelů, budou svoji poptávku uspokojovat mimo regulovaný trh. V důsledku toho se možná sníží počty uvedené v oficiálních statistikách, rozhodně se však nezlepší reálná situace dlužníků," obává se Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů. S podobnými obavami už v minulosti přišly také neziskové  organizace, například Člověk v tísni.

Obavy z negativních dopadů

Věřitelský asociace zároveň tvrdí, že zákon také zkomplikuje proces vymáhání pohledávek. K jeho prodloužení by mohlo vést schválené zrušení rozhodčích doložek. "Je pravdou, že i v zahraničí se od využívání rozhodčích doložek ve vztazích se spotřebiteli postupně ustupuje. Tento trend obecně považuji za správný, v českém prostředí ovšem zatím nedává smysl. Důležitým předpokladem je totiž rychlejší a efektivnější fungování justice, které u nás bohužel stát dlouhodobě není schopen personálně ani materiálně zajistit," říká k tomu Staněk.

ČAV dále upozorňuje, že nová norma by mohla ohrozit činnost inkasních agentur, které by se podle možného výkladu zákona mohly například poskytováním splátkových kalendářů dlužníkům ocitnout v pozici poskytovatelů úvěrů, a musely by se tak podrobit stejné regulaci.

"Inkasní agentury by nově musely například prověřovat úvěruschopnost dlužníka, což je vzhledem k okolnostem naprostý nesmysl," upozorňuje Pavel Staněk a dále dokresluje podled ČAV na možné dopady normy: "Zhroucení trhu mimosoudního vymáhání pohledávek povede ke zbytečnému nárůstu počtu žalob i exekucí, které jsou dnes obvykle využívány až v případě neúspěšnosti mimosoudního inkasa. Proces vymáhání tak bude pro dlužníky bolestivější, pro věřitele pak zdlouhavější a celkově dražší."

Zda se obavy kritiků nového zákona skutečně naplní, se ukáže nejdříve koncem roku. Vzhledem k legislativním lhůtám a nadcházejícím parlamentním prázdninám totiž zákon zřejmě nevstoupí v účinnost dřív než v říjnu nebo v listopadu.

Související