V oblasti ochrany průmyslového vlastnictví patří Česko mezi podprůměrné země podobně třeba jako Polsko nebo Slovensko.
V oblasti ochrany průmyslového vlastnictví patří Česko mezi podprůměrné země podobně třeba jako Polsko nebo Slovensko.
autor: Miloš Gašparec

Jen zlomek českých podniků využívá k ochraně svých nápadů patenty. V oblasti ochrany průmyslového vlastnictví tak patří Česko mezi podprůměrné země podobně třeba jako Polsko nebo Slovensko. "Například v roce 2014 podali naši přihlašovatelé 189 mezinárodních přihlášek, srovnatelné Rakousko 1387 nebo Finsko 1815," říká Josef Dvornák, ředitel kanceláře Úřadu průmyslového vlastnictví. Podle podnikatelských svazů je to tím, že tuzemské firmy toho o patentování stále moc nevědí a jejich manažeři si neumí spočítat příjmy z prodaných licencí. "Že se jedná o mnohdy fatální chybu v jejich podnikání, zjišťují až zpětně, mnohdy když už je pozdě," říká patentový zástupce Petr Novotný.

Dalším důvodem je i to, že podniky vnímají patentovou ochranu jako únik informací a nedůvěřují jí. Při udělení patentu totiž zveřejňuje firma své know-how světu, a tím může dát návod konkurenci. "Mnoho firem, zejména malých a středních podniků, rovněž není natolik kapitálově silných, aby mohly vstupovat do právních sporů a své know-how chránit, proto ani patenty nevyužívají," říká Pavel Bartoš z Hospodářské komory.

Užitný vzor místo patentu

K ochraně svého technického řešení mohou firmy využít buď patent, nebo užitný vzor. Častěji volí druhou variantu, protože je jednodušší, rychlejší a také levnější. Zatímco vynálezů přihlásili Češi loni 952, užitných vzorů bylo 1446. Přitom v sousedním Rakousku byl poměr opačný s více přihlášenými patenty.

Dostupnější ochrana užitným vzorem totiž přináší více rizik a to si zahraniční firmy uvědomují. Základním rozdílem je, že udělení patentu předchází úřední průzkum. Posuzuje se novost řešení, vynálezecká činnost a průmyslová využitelnost. Naopak u užitného vzoru se nic podobného nezjišťuje a úřad jej rovnou zaregistruje.

"Může tak dojít k tomu, že je udělena ochrana i na řešení, které není nové a jež si registraci své ochrany nezaslouží," vysvětluje patentový zástupce Novotný. Pokud by se vlastník vzoru dostal později do sporu třeba kvůli neoprávněné výrobě a porušování práv, může o vzor dokonce přijít, jestliže se ukáže, že při registraci nesplňoval požadavky novosti. A to je riziko pro smlouvy s obchodními partnery.

"Zapsaný užitný vzor neposkytuje garance, které jsou vhodné pro následná obchodní jednání, případně uzavírání licenčních smluv," říká Dvornák. Nejistotu mohou firmy snížit alespoň tím, že si najmou patentového odborníka, který jim provede individuální rešerši na objednávku.

Pro některá technická řešení přitom nejde použít ani vzor. Pokud chce například firma ochránit specifický postup výroby, nezbude jí než ho přihlásit jako vynález a usilovat o patent. A liší se i délka ochrany. Zatímco patent může platit až 20 let, užitný vzor jen nejvýše deset.

Patenty zdarma a on-line

Velmi důležité jsou pro firmy patentové databáze, jako například Espacenet. Ten obsahuje plné znění zveřejněných patentů z celého světa, které jsou v naprosté většině přístupné zdarma on-line. Vzhledem k tomu, že patenty jsou obvykle chráněné jen v určitém státě nebo regionu, mohou pak firmy mimo tuto oblast využít podklady k výrobě a prodeji vlastních výrobků. Zveřejněné dokumenty totiž obsahují přímo technické výkresy nebo chemické vzorce.

Čeští podnikatelé ale Espacenet využívají velmi málo a často ani nevědí, že něco takového existuje. "Řada přihlašovatelů se nenamáhá si v této volně dostupné databázi provést rešerši ani před podáním přihlášky vynálezu," říká šéf ředitel kanceláře Úřadu průmyslového vlastnictví Dvornák.

Přitom by měl podle odborníků každý vývoj začít tím, že si firma zjistí, kam se dostala konkurence v oboru. Podniky v zahraničí mají dnes běžně týmy expertů, které se na duševní vlastnictví zaměřují a databáze procházejí denně. "Aby byly výsledky hledání relevantní, měl by práci s databází provádět odborník na patentové právo. Samozřejmě, má-li firma své technologické centrum či vyškoleného pracovníka, lze se s databází naučit," dodává Novotný.

Na ochranu v zahraničí firmy nemyslí

Řada firem zůstává se svými výrobky jen na českém trhu, jiné ale chtějí expandovat za hranice. Tehdy by měly zvážit mezinárodní ochranu patentů, která by jim zajistila monopol na jejich produkt i v cizích státech a přinesla peníze z prodaných licencí.

Nejvhodnější cestou, jak ochránit své výrobky v cizině, je podat mezinárodní přihlášku na základě Smlouvy o patentové spolupráci, která zajistí ochranu ve 148 zemích světa. Podává se do 12 měsíců od doby, kdy si zajistí přihlášení patentu na domácí půdě. Pokud to firma zmešká, nadobro se zbavuje možnosti ochranu v zahraničí mít. Pokud ji ale zvládne podat včas, získá pak další dva roky, během kterých si může ověřit, zda bude o výrobek na trzích skutečně zájem a jestli se patentová ochrana v zahraničí vyplatí.

"Tři roky od podání národní přihlášky je většinou dostatečně dlouhá doba i na generování prvních zisků či nalezení vyšší jistoty, že zisky přijdou," říká Dvornák. Navíc během lhůty může firmu oslovit potenciální investor, který by byl ochoten odkoupit řešení již ve fázi mezinárodní přihlášky. Roli při rozhodování, jestli firma bude chtít patent i v zahraničí, hrají i finance.

Zatímco domácí patentové poplatky nejsou pro firmy zpravidla velkou zátěží, v zahraničí je to o dost horší. "Zatímco v Česku se získání patentové ochrany pohybuje v řádech desítek tisíc korun, v zahraničí jde o tisíce či desetitisíce eur nebo dolarů," vyčísluje Novotný.

Pokud by chtěl přihlašovatel získat patent jen pro evropské státy, může pak žádat jen o evropský patent u Evropského patentového úřadu.

Od července ve Visegrádu jednodušeji

Firmám se při patentování snaží pomoct i samy úřady průmyslového vlastnictví. Poslední novinkou, která by měla celý proces zjednodušit, je vznik Visegrádského patentového institutu, který by měl začít fungovat od začátku července. Tento společný orgán Česka, Slovenska, Polska a také Maďarska bude poskytovat mezinárodní rešeršní služby a průzkum pro mezinárodní přihlášky. To může nyní dělat pouze Evropský patentový úřad.

Nový institut má přinést hlavně podstatné snížení nákladů. Podle odhadů by rešerše pro firmy mohly stát o čtvrtinu méně než u evropského úřadu, a u fyzických osob by mohla být úspora dokonce více než třetinová. "Další výhodou bude možnost komunikace v českém jazyce, neboť institut, jehož úkoly budou provádět národní úřady průmyslového vlastnictví smluvních států, bude pracovat i v jazycích těchto států," říká Dvornák. Český přihlašovatel tak bude moci ohledně své mezinárodní patentové přihlášky jednat v českém jazyce.

Článek vyšel v časopise Ekonom 19. května 2016.