Je nepřípustné, aby stát vytvořil pravomocně odsouzeného vraha z člověka, jenž se nedopustil žádného trestného jednání, ve svém obydlí nepřechovával věci důležité pro trestní řízení, nebyl v žádné trestní věci ani podezřelý, ani obviněný a jen v jednom tragickém okamžiku v úmyslu chránit sebe a svou rodinu jedenkrát vystřelil ze své legálně držené zbraně. K tomuto závěru dospěl Ústavní soudu, když posuzoval stížnost občana Kosovské republiky Skendera Bojku odsouzeného za pokus o vraždu policisty.

Do Bojkova domu se v prosinci 2013 dobývali příslušníci elitního Útvaru rychlého nasazení Policie ČR, kteří měli za úkol provést v jeho domě prohlídku a zajistit případné důkazy ve věci nepřímého úplatkářství. Policisté se do domu dobývali beranidlem a Bojku v domnění, že jde o zloděje, na ně vystřelil přes vstupní dveře. Střela zranila jednoho policistu v oblasti kyčle.

Nepřiměřený policejní zásah

Ústavní soud konstatoval, že v případu chybovala policie i justice. Zdůraznil, že Bojku v kauze, které se domovní prohlídka týkala, nevystupoval ani jako obviněný, ani jako podezřelý. Policisté navíc v jeho domě ani nenalezli žádné důkazy, které by se později využily v trestním řízení. Domovní prohlídka tedy vůbec neměla být provedena takovým razantním a mimořádným způsobem, jako se stalo.

„Samotná skutečnost legálního držení zbraní nemůže být důvodem pro tak razantní zásah do lidských práv a svobod, jakým je provedení razie speciálním útvarem URNA,“ uvedl v nálezu předseda soudního senátu David Uhlíř. Policie podle něj musí posuzovat další zákonné okolnosti případu, tedy i bezúhonnost osoby, v jehož domě má být prohlídka provedena.

Justice nectila presumpci neviny

Nejvyšší a vrchní soud pak ústavní soudci kritizovali za to, že do rozhodování o mužově vině promítaly své vlastní představy o průběhu skutkového děje, aniž by provedly řádné dokazování. „Změny skutkových závěrů není možno provádět ani implicitně v rámci vyvozování nových právních závěrů. Pokud je takové přehodnocení skutkových zjištění provedeno v neprospěch obžalovaného, pak je rovněž v rozporu s presumpcí neviny,“ popsal Uhlíř v nálezu.

Senát Ústavního soudu dále zdůraznil, že při posuzování toho, zda určité jednání splňuje podmínky putativní nutné obrany, je třeba vycházet z představy toho, kdo k obraně přikračuje. V daném případě proto obecné soudy neměly vidět cizince, který si dovolil vystřelit na elitní příslušníky české policie, ale muže, kterého nad ránem vzbudilo hlasité a násilné dobývání se do jeho domu, kde kromě něj byla i jeho manželka a tři nezletilé děti, a který si nemohl myslet nic jiného, než že jde o útok kriminálních živlů.

Podle ústavních soudců se neprokázalo, že Bojku střílel v úmyslu usmrtit člověka za dveřmi. Proto se nemohlo jednat o trestný čin vraždy ve stádiu pokusu, za nějž justice poslala cizince do vězení. Z vězení už byl Bojku v reakci na verdikt Ústavního soudu propuštěn. Jeho případ se vrací ke Krajskému soudu v Praze.

Celý text nálezu najdete zde.

Související