"Jsem přesvědčena, že Pražský hrad má mít status národní kulturní památky a má proto patřit všemu lidu," říká ministryně Karla Šlechtová (nestraník za ANO). Předložením ústavního zákona chce zabránit "nedůstojným tahanicím" o národní symbol, kterým Pražský hrad je. 

Spory mezi státem a katolickou církví o některé nemovitosti v areálu Hradu se táhnou už od 90. let. Například o katedrálu svatého Víta se po řadě soudních rozsudků starají stát a církev společně. Majetkové vztahy k dalším budovám vyřešilo majetkové vyrovnání, které církev a zástupci Hradu podepsali letos v březnu. Metropolitní kapitula podle něj získala budovu Nového proboštství, jednoho z novogotických Mockerových domů, Náboženská matice pak klášter svatého Jiří. Církev získala také kostel Všech svatých, dalších nároků na hradní nemovitosti se vzdala.

Jenže roztříštěné vlastnictví areálu představuje podle Šlechtové bezpečnostní riziko. "Skutečnost, že Pražský hrad je sídlem prezidenta republiky, znamená, že celý areál Pražského hradu podléhá zvláštním bezpečnostním opatřením, zajišťovaným technicky, organizačně i personálně, neboť se jedná např. o vojensky střežený objekt. Není proto vhodné, aby některé z nemovitostí v areálu Pražského hradu, většinou funkčně a stavebně spojené, měly více vlastníků," vysvětlil její resort v důvodové zprávě k ústavnímu zákonu.

Na ústavní normu navazuje ještě prováděcí předpis, který vymezuje areál Pražského hradu jako sídlo prezidenta. Dále také stanovuje, že za přechod vlastnického práva zaplatí stát církvi, potažmo soukromým osobám cenu obvyklou.

Plány na výhradní vlastnictví Pražského hradu státem se nelíbí církvi. Česká biskupská konference návrh ministerstva pro místní rozvoj označila za "konfiskační zákon", který je v zásadním rozpor s demokratickými principy ochrany soukromého vlastnictví.

Cílem návrhu však podle ministerstva pro místní rozvoj není církev z areálu Hradu vyhnat. "Část objektů by nepochybně měla mít z hlediska historické kontinuity právo užívat i Církev římskokatolická," uvádí rezort v důvodové zprávě. Stát by proto do budoucna měl s církví uzavírat smlouvy o využití jednotlivých objektů. Podléhat ovšem budou souhlasu prezidentské kanceláře.

Připomínky k novým zákonům bude ministerstvo pro místní rozvoj sbírat do 8. června. Pokud pak zákonodárci návrhy schválí, měl by mít stát výhradní kontrolu nad areálem Hradu od ledna příštího roku.

Související