Kromě vodárenství a dopravy by měl nový úřad dohlížet také na trh s energiemi - Ilustrační foto.
Kromě vodárenství a dopravy by měl nový úřad dohlížet také na trh s energiemi - Ilustrační foto.
autor: foto: HN - Ivo Goldbach

Vláda plánuje vytvořit nový post velmi mocného úředníka. Podle jejích úvah má vzniknout superregulátor − tedy úřad, který bude dohlížet na fungování trhu s energiemi, mobilní operátory, přerozdělovat kapacitu dopravy na kolejích a ještě k tomu kontrolovat správné nastavení cen ve vodárenství.

"Necháváme si zpracovat studii na vznik národního regulačního úřadu pro síťová odvětví. Měla by být dokončena v příštím roce. Úřad sám by pak mohl vzniknout do pěti až šesti let," uvedl mluvčí vlády Martin Ayrer. Výběrové řízení na studii toto pondělí vyhrálo konsorcium poradenských firem KPMG a Grant Thornton.

Nápad na nový úřad podporuje i ministerstvo financí Andreje Babiše, podle něhož jsou dnes regulační pravomoci roztříštěné mezi jednotlivými úřady. "Jednotný národní regulační orgán by byl v řadě případů výhodnější i pro jednání s orgány Evropské komise," říká mluvčí ministerstva Kateřina Vaidišová.

Na koho dosáhne superregulátor

Železnice

Regulátor, který by řešil spory mezi jednotlivými dopravci a správci kolejí, zatím v Česku chybí. Ministr dopravy navrhuje vznik drážního regulačního úřadu, kromě železnice by dohlížel i na mýto na dálnicích.

Vodohospodářství

V oblasti vodárenství zatím neexistuje jednotný nezávislý regulátor. Podle Evropské komise jsou smlouvy mezi městy a soukromými vlastníky tak nevýhodné, že na ně často nechce posílat dotace. Doplatila na to například čistička vod v Praze.

Energie

Na trh s energiemi a částečně i na ceny v odvětví momentálně dohlíží Energetický regulační úřad. Jeho šéfka Alena Vitásková již dříve sama navrhovala společného regulátora pro více odvětví.

Telekomunikace

Telekomunikace, mobilní operátory a například i Českou poštu pod sebou dnes má Český telekomunikační úřad. Podobně jako ERÚ by se pravděpodobně začlenil do nově vzniklého úřadu.

Právě Brusel už Česko několikrát kritizoval za to, že nemá nezávislý úřad, který by řešil například podmínky ve vodohospodářství nebo pravidla na železničních kolejích. A dokonce varoval, že pokud s tím Česko něco neudělá, nedosáhne kvůli tomu na dotace za desítky miliard korun.

Ne všichni ministři nápad vítají

Kromě vodárenství a dopravy by měl nový úřad dohlížet také na trh s energiemi, na telekomunikační firmy nebo Českou poštu. Ty už v současnosti kontroluje Energetický regulační úřad (ERÚ) a Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Jejich osud je v případě vzniku nového regulátora nejistý, byly by buď zrušeny nebo převedeny pod nový úřad.

Právě kvůli ERÚ a ČTÚ může nový regulátor vzniknout nejdřív za pět let − Evropská komise by příliš rychlou změnu mohla brát jako porušení jejich nezávislosti. Tu vyžaduje evropská směrnice, nesmí se například zasahovat do délky funkčního období vedení. Jak bude nezávislost zaručena u nového regulátora, zatím není jasné, má to určit zmiňovaná studie.

I přesto zastřešující úřad podporuje šéfka ERÚ Alena Vitásková. "Pokud se to správně provede, dává takový nápad smysl. Rovnou bych ale dodala, že by centrála nového úřadu měla sídlit v Ostravě, kde dochází k velkému odlivu mozků a žádný podobný úřad tam ještě není," myslí si Vitásková.

Ta se už před dvěma lety pokusila o něco podobného, když chtěla kompetence ERÚ rozšířit o vodárenství a dopravu. Jedna z úvah počítala s tím, že v čele úřadu stanou radní, specialisté na jednotlivé odbory, kteří se budou střídat na postu předsedy.

Tento plán nakonec padl, podle Vitáskové za to mohl odpor silné vodárenské lobby. S tlakem z byznysu bude muset počítat i Sobotkova vláda. Stejně tak nebude jednoduché přesvědčit stávající úřady nebo ministerstva, aby se vzdaly svých kompetencí. Proti je už nyní například zmíněný ČTÚ.

"Jediná úspora, pokud by stál superúřad na zelené louce, může být hypotetická úspora provozních nákladů. Na druhou stranu způsob regulace, kompetence, pravidla přicházející z Evropské unie či specifické typy infrastruktury mohou být natolik odlišné, že jejich pokus o sloučení může vést ke znemožnění efektivní regulace," říká mluvčí ČTÚ Martin Drtina.

Vstřícný není ani ministr dopravy Dan Ťok. Ten teprve loni v září protlačil vládou zákon o dlouho plánovaném drážním regulačním úřadu. "Nepřijde mi to jako rozumný nápad. Naplánovali jsme drážní úřad, který máme v parlamentu," řekl HN Ťok.

Nejspornější bude voda

Největší boje se však povedou o regulaci vodárenství. O tu se momentálně starají čtyři různá ministerstva a i situace na trhu je mimořádně nepřehledná − vodárenské sítě vlastní přes šest tisíc vlastníků a provozuje je přes dalších 2,5 tisíce subjektů.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

I přes silnou kritiku Evropské komise zatím regulační úřad pro vodohospodářství nevznikl − vláda pouze v loňském roce založila koordinační výbor. Jednotného regulátora, který by na vodohospodářství dohlížel, by uvítal jak ministr financí Andrej Babiš, tak ministr životního prostředí Richard Brabec. "Kompetence jsou příliš roztříštěné − cenovou politiku dělá ministerstvo financí, věcnou regulaci zase zemědělství. Určitě by to bylo ku prospěchu," domnívá se Brabec.

Česká vláda se při plánu na vznik centrálního regulačního úřadu inspirovala mimo jiné v Německu. Tam se postupně rozrůstaly pravomoci jejich telekomunikačního regulátora, ze kterého nakonec před 10 lety vyrostl v takzvanou Bundesnetzagentur sídlící v Bonnu. Ta nyní spravuje energetiku, telekomunikace, poštu i železniční dopravu.