Státní instituce, města či kraje si budou moci na soudní spory najímat právníky, aniž by na ně musely vypisovat tendry.
Státní instituce, města či kraje si budou moci na soudní spory najímat právníky, aniž by na ně musely vypisovat tendry.
autor: Miloš Gašparec

Státní instituce, města či kraje si budou moci na soudní spory najímat právníky, aniž by na ně musely vypisovat tendry. Počítá s tím nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Prezident zákon podepsal tento týden, zadavatelé se jím budou muset řídit od podzimu.

Podle současného zákona se u nás zatím právní poradenství zadává stejně jako všechny ostatní služby. Přitom evropské směrnice ho hodnotí jako specifické odvětví, ve kterém není nutné tendry vypisovat vůbec. V řadě států včetně Velké Británie, Rakouska nebo Německa je proto výběr právníků z režimu veřejných zakázek úplně vyňat.

Nový český zákon se zatím drží při zemi a přejímá benevolentní úpravu jen omezeně. S tím, že nebude nutné vůbec vypsat výběrové řízení, počítá návrh jen u zastupování zadavatelů v rozhodčím, smírčím nebo soudním řízení. Ostatní právní služby budou muset zadavatelé dále soutěžit. "To, co by jinde bylo zpřísněním, u nás vnímáme jako obrovské uvolnění," říká Adéla Havlová, partnerka advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners.

V zadávacím řízení nevybudujete důvěru

Česká advokátní komora změnu vítá. Současný systém výběru právníků se podle ní neosvědčil. Je prý příliš formalistický, což zejména u sporů může vést k tomu, že klient advokátovi nesvěří všechny klíčové tajné informace. "Základním východiskem vztahu mezi advokátem a klientem je vysoký stupeň vzájemné důvěry, kterou z povahy věci nelze hodnotit na bázi objektivních kritérií v zadávacím řízení," uvedl ČAK ve stanovisku. Ministerstvo spravedlnosti původně navrhovalo, aby byly ze zákona vyjmuty úplně všechny právní služby do limitu 750 tisíc eur, tedy asi 20 milionů korun. To tvůrci zákona odmítli, zakotvili ale aspoň možnost použít u těchto právních služeb režim zjednodušeného podlimitního řízení.

Cílem je vyhrát spor, ne ušetřit

Současné zadávání zakázek na právní služby praxe kritizuje i proto, že vítězný uchazeč se v drtivé většině případů vybírá podle ceny. Přitom podle nich potřebují klienti v právních bitvách hlavně kvalitní rady, a kolik za ně nakonec zaplatí, je často až na druhém místě. "Hodnotilo se hlavně na cenu, což je úplně absurdní, protože levná služba je mi k ničemu, pokud není dobrá," říká Havlová.

Stanovit jiná hodnoticí kritéria tak, aby nebyla diskriminační, ale podle odborníků téměř nejde. "Ani soutěž na cenu u těchto služeb není objektivní, protože se většinou soutěží cena za hodinu odvedené práce, takže u nižších sazeb za hodinu může externista vyúčtovat větší rozsah prací než jeho 'dražší' konkurent," vysvětluje Eva Mertlová z kanceláře hejtmana Plzeňského kraje.

Soutěžení právních služeb jen podle ceny by tak mělo s novým zákonem skončit. Veřejní zadavatelé by si v budoucnu měli vybírat právníky podobně jako soukromé firmy a zohlednit zejména zkušenosti, znalost oboru nebo úspěchy v podobných řízeních v minulosti.

Kritici varují před korupcí a plýtváním

Zmírnění pravidel má ale i své kritiky, kteří se obávají plýtvání s externími právními službami, které navíc kanceláře budou nabízet za přemrštěné ceny. Navíc se podle nich vytváří prostor pro klientelismus a korupci. "Je spousta starostů, kteří ke své práci přistupují odpovědně, ale to je tady přece jenom určitá elita a nemusí to být běžnou praxí všude. Já mám svoji osobní zkušenost a tam právě při zadávání zakázky na právní služby při prodeji emisních kreditů, které byly v řádech desítek milionů korun, byly velmi silné korupční tlaky," řekl při projednávání zákona senátor Libor Michálek.

I sami zadavatelé stejně jako advokáti si uvědomují, že zisk zakázky bez výběrového řízení může vyvolávat podezření z korupce. "Určitou cestou by bylo, aby zadavatelé vybrali ve veřejném výběrovém řízení jednu nebo více advokátních kanceláří, s nimiž uzavřou smlouvu o poskytování právních služeb například na dobu jednoho roku a v případě potřeby pak budou mít dopředu jasné, na koho se mohou obrátit," říká Monika Novotná, partnerka kanceláře Rödl & Partner.

Argumentaci proti novým opatřením podporují i závěry Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten opakovaně upozorňuje, že veřejné instituce při zadávání právních služeb mnohdy neodůvodní jejich potřebu, ani způsob, jakým byly vysoutěžené.

Článek vyšel v časopise Ekonom 21. dubna 2016.