Poslanci schválili rozšíření pravomocí NKÚ. Od roku 2017 by mohl kontrolovat kraje a největší města. V roce 2021 se podívá i do nejmenších obcí.
Poslanci schválili rozšíření pravomocí NKÚ. Od roku 2017 by mohl kontrolovat kraje a největší města. V roce 2021 se podívá i do nejmenších obcí.
autor: Matěj Stránský

Nejvyšší kontrolní úřad by měl nově vedle hospodaření s veřejnými penězi a s penězi poskytnutými z veřejných rozpočtů kontrolovat také hospodaření s majetkem právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územních samosprávných celků. Novela nyní posoudí Senát.

Ve sněmovně předloha narazila na obstrukce a tvrdý odpor opozice. Podle občanských demokratů přinese zbytečný nárůst administrativy a zbytečnou zátěž pro státní pokladnu. "Navýšení počtu pracovníků Nejvyššího kontrolního úřadu, a tedy i zvýšení finančních nákladů na činnost úřadu bude nakonec jediným okamžitým důsledkem jeho přijetí. Kontroly nebudou kvalitnější. Úřady a radnice nezačnou pracovat jinak nebo lépe než doposud, žádné peníze se neušetří samosprávám ani veřejným rozpočtům," prohlásil před konečným hlasováním o návrhu poslanec za ODS Vladislav Vilímec.

Opoziční zákonodárci zároveň poukazovali na to, že kromě prováděcího předpisu je nutné k rozšíření NKÚ schválit také změnu Ústavy. Pokud nebude přijata, stane se tak novela zákona o NKÚ, kterou dnes řešila sněmovna, protiústavní. Potřebnou úpravu Ústavy poslanci schválili už v květnu 2014. Zatím však zůstává "zaparkovaná" v Horní komoře parlamentu. Poslanec Marek Benda (ODS) proto navrhl, aby sněmovna schválila novelu zákona o NKÚ až poté, co Senát přijme změnu Ústavy. Jeho návrh ale nakonec neprošel. Pokud by na něj poslanci kývli, dostalo by se schvalování rozšíření pravomocí NKÚ do patové situace. Senátoři totiž přijetí změny Ústavy podmínili právě tím, že jim sněmovna pošle novelu zákona o NKÚ. Obě předlohy chtějí posoudit společně. 

Na stopě korupce a klientelismu

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) zlepší rozšíření pravomocí kontrolního úřadu dohled nad hospodařením s veřejnými penězi. Na nehospodárnost, k níž na úrovni územních samospráv a státních firem údajně dochází, poukázala například výroční zpráva BIS za rok 2012. Podle té jsou kraje, města a obce silně zasažené korupcí a klientelizmem. Zvláště ve firmách vlastněných státem údajně dochází k systematickému obohacování díky úzkým vazbám mezi managementem a představiteli státních subjektů. Výhrady zpráva měla i k fungování dozorčích rad.

Rozšíření pravomocí NKÚ se tak na pořad jednání sněmovny dostávalo v posledních pěti letech opakovaně. Doposud však bez hmatatelného výsledku. Zákonodárci se obávali například o to, aby kontroly přespříliš nezatížily obce. Třecí plochou v minulosti bylo také například to, zda mají kontrole NKÚ podléhat i státní firmy kótované na burze, tedy například energetický gigant ČEZ. Podle dnes schválené novely chtějí zákonodárci pustit kontrolory i do nich. Kromě toho by měl NKÚ dohlížet také na hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny, České televize, Českého rozhlasu či České národní banky. 

Ačkoliv jde podle nevládních organizací sdružených pod hlavičkou Rekonstrukce státu dnes schválená norma správným směrem, nechává ve vymezení kompetencí NKÚ stále ještě bílá místa. "Podle našeho názoru je vhodné odstranit výkladovou nejasnost týkající se kontroly dceřiných společností právnických osob s majetkovou účastí státu nebo samospráv. Znění § 3a odst. 3 návrhu nestanovuje dostatečně jasně, zda a v jakém rozsahu NKÚ může kontrolovat dceřiné společnosti uvedených právnických osob," upozornil právník Frank Bold Petr Bouda. To podle něj může vést k řadě nejasností, a vytvářet tak překážku v efektivitě kontrol NKÚ u dotčených právnických osob.

Jednou za 300 let

Počítat je potřeba také s tím, že ani pod přijetí aktuální novely nezačnou kontroly přes noc. Předloha počítá s postupným náběhem nových pravomocí úřadu. Nejdříve by tak mohl v roce 2017 prověřit hospodaření krajů, krajských měst a hlavního města Prahy. Nejmenší obce pod 10 tisíc obyvatel se jeho kontrolám otevřou až od roku 2021.

I po roce 2021, kdy uplyne přechodné období nalinkované v aktuální novele tuzemského předpisu, by neměly být kontroly NKÚ v obcích, krajích a státních firmách na denním pořádku. Počítá se jen s výběrovými akcemi. "Řádově by se mělo jednat o deset až dvacet kontrol ročně," uvedl v rozhovoru pro Právního rádce prezident NKÚ Miloslav Kala. Jen obcí je ovšem v Česku přes 6 tisíc, na obejití všech by tak Kalův úřad potřeboval více než 300 let.

Aby dokázal efektivně vybrat ty subjekty, jejichž hospodaření by měl prověřit prioritně, chce si NKÚ pomáhat informačními technologiemi. Připravuje se datový sklad a analytický odbor, který by měl být schopen převážnou část kontroly provádět z pražského sídla úřadu - jednoduše tak, že bude agregovat již dnes dostupná data z nejrůznějších informačních systémů státu. "Očistíme a vyhodnotíme dostupná data, získáme vypovídající srovnání mezi jednotlivými obcemi stejné kategorie, velikosti, ekonomické situace a podobně. Na fyzickou kontrolu se vydáme až do těch obcí, které se budou objektivně vymykat průměrným hodnotám," popisuje plánovaný způsob práce Kala.

Přes všechny otazníky dnes schválenou novelu jako celek vítají jak zástupci NKÚ, tak nevládní organizace. Podle Rekonstrukce státu se díky ní zdvojnásobí objem prostředků, jejichž využití může úřad prověřovat. Nyní kontroluje hospodaření zhruba s 1,2 biliony korun. Avšak z 80 % jde o výdaje, které musí stát povinně vynaložit třeba na důchody, dávky či platy svých zaměstnanců.

Kromě rozšíření pravomocí NKÚ poslanci přijali také pozměňovací návrh, který zvyšuje počet členů kolegia úřadu z 15 na 17. Avšak tato změna je jen minimální - na fungování úřadu a jeho rozpočtu se příliš neprojeví.