Ilustrační foto
Ilustrační foto
autor: EC - Audiovisual Service

Až o 70 miliard eur ročně členské země EU kvůli snahám firem obcházet daňové povinnosti, spočítali analytici Evropské komise. A právě tomu by mělo zabránit chystané doplnění směrnice o účetnictví. Komise ve svém návrhu počítá s tím, že by firmy, jejichž celosvětové příjmy přesahují 750 milionů eur ročně, musely povinně zveřejňovat informace o tom, kde v EU vytvářejí zisky a ve kterých zemích platí daně. Stejná pravidla by se vztahovala i na mimoevropské nadnárodní společnosti, které podnikají v Evropě. Navíc by společnosti měly povinnosti zveřejňovat údaje o celkových daních zaplacených mimo EU v souhrnném formátu. 


"Dnes může za pomoci složitých daňových režimů docházet k tomu, že některé nadnárodní společnosti platí téměř o třetinu nižší daně než podniky, které působí pouze v jedné zemi. Náš návrh na posílení transparentnosti pomůže zvýšit odpovědnost společností. Podpoří spravedlivější hospodářskou soutěž mezi podniky bez ohledu na jejich velikost," prohlásil eurokomisař pro finanční stabilitu Jonathan Hill.

Informace od nadnárodních společností by měly být k dispozici vždy po dobu pěti let od jejich zveřejnění. Dostupnost dat jako je obrat, počet zaměstnanců a povaha činností vykonávaných každou nadnárodní společností umožní provést fundovanou analýzu daňových povinností, tvrdí komise. Svůj nový plán představila jen zhruba týden poté, co v médiích vypukl skandál kolem Panama Papers. Doposud zveřejnění informace nasvědčují tomu, že nejen byznysmeni ale i přední politici ukrývali peníze do daňových rájů.

Návrh pod palbou podnikatelů i nevládních organizací

Avšak proti návrhu se ostře postavili zástupci podnikatelů. Business Europe, panevropské asociaci zastupující zaměstnavatele vadí zejména to, že návrh jde nad rámec požadavků OECD a chce data od nadnárodních společností zpřístupnit nejen daňovým úřadům, ale i široké veřejnosti. "Návrh na reportování informací od společností působících v EU veřejnosti podkopává schopnost daňových správních orgánů vynutit si dodržování daňových zákonů a pro byznys vytváří nejistotu. Hrozí totiž snížením atraktivity EU pro investice, zejména ty ze zámoří," varoval ředitel Business Europe Markus Beyrer.

Asociace podle něj nemá nic proti reportování požadovaných informací. Ty by ovšem měly být dostupné pouze daňovým úřadům.

Naopak obhájci transparentnosti z řad nevládních organizací považují plán Evropské komise za málo ambiciozní. "Protože se návrh netýká všech zemí světa, nadnárodní korporace stále budou mít řadu příležitostí, jak ukrývat své zisky," upozornila koordinátorka European Network on Debt and Development pro oblast daňové spravedlnosti Tove Maria Rydingová.

Koen Roovers, poradce Koalice pro finanční transparentnost, návrh označil dokonce za "hybrida", který bude držet většinu světa ve tmě. 

EU jedničkou v boji proti únikům

Evropská komise kritikou z obou stran odmítá. Konkurenceschopnost evropských podniků podle ní návrh neohrozí, v rámci Evropské unie má totiž dolehnout i na korporace ze zámoří. Podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise se navíc přijetím navržených změn Evropa postaví v boji proti daňovým únikům na světovou špičku. "Těsná spolupráce mezi daňovými orgány musí jít ruku v ruce s veřejnou transparentností. Děje se tak za respektování ochrany obchodního tajemství a bez nové zátěže pro malé a střední podniky," zdůraznil Dombrovskis.

Návrh Evropské komise ještě musí posoudit Evropský parlament a Rada EU. I pokud by jej podpořily, není pravděpodobné, že by nová úprava začala platit dřív než v roce 2018.