Anna Šabatová.
Anna Šabatová.
autor: Matěj Stránský

Celkem šest doporučení předložila Anna Šabatová poslancům ve zprávě o činnosti veřejné ochránkyně práv za loňský rok. Hned ve dvou z nich požaduje změnu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Vadí jí v první řadě to, že lidé, kteří pracují na zkrácený úvazek a nedosahují minimální mzdy, si musí sami doplácet zdravotní pojištění do zákonem vymezené výše. Za ostatní přitom dvě třetiny z požadovaných 13,5 procent vyměřovacího základu platí zaměstnavatel.

"Ochránkyně považuje popsanou zátěž zaměstnance za nespravedlivou, zvláště vezmeme-li v úvahu, že ne vždy zaměstnanec může ovlivnit zkrácení svého úvazku a zajistit si další příjmy," uvádí Šabatová ve zprávě. Změna zákona by systém veřejného zdravotního pojištění nijak zásadně nenabourala. Na zkrácený úvazek s minimální mzdou totiž pracuje jen asi 13 500 lidí. Na část z nich přitom dopadá výjimka z vyměřovacího základu, tudíž už dnes nemusí pojištění doplácet.

V souvislosti se zdravotním pojištěním poukázala ochránkyně také na to, že osoby vykonávající ústavní ochranné léčení si musí toto pojištění platit sami. To je podle ombudsmanky nelogické. Za vězně v klasických věznicích totiž pojištění platí stát. Na tuto nelogičnost poukazoval veřejný ochránce práv už v roce 2011. Změnu tehdejší vedení ministerstva zdravotnictví přislíbilo, avšak k žádné novelizaci zákona nedošlo. Proto nyní Šabatová opakuje doporučení znovu.

Formální podpis komplikuje žádosti o rodičovský příspěvek

Ve své letošní zprávě se veřejná ochránkyně práv dotkla i dalších témat. Jde například o nutnost doložit souhlas, resp. podpis, druhého rodiče dítěte při žádosti o rodičovský příspěvek. „Někteří rodiče žádající o rodičovský příspěvek nejsou s to získat souhlas druhého rodiče dítěte, protože s ním nežijí nebo s ním nemají dobré vztahy," konstatuje zpráva a dodává: "V případech, kdy rodič dítěte nechce volit způsob čerpání dávky na základě výdělků toho druhého, je podpis druhého rodiče pouhou formalitou, protože se o něm nezjišťují žádné informace. Přesto úřad práce nemůže o žádosti rozhodnout a dávky vyplatit."

Podle ochránkyně je trvání na podpisu druhého rodiče v těchto případech nadbytečné. To potvrzuje i stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů. Podle něj není souhlasu zapotřebí, protože úřad práce má ze zákona oprávnění si tyto informace vyžádat.

Změny v sociálním bydlení i v kompetencích soudů

Šabatová se dále řeší i podmínky panujících v některých sociálních zařízeních pro seniory. Zákonodárci by podle ní měli minimální požadavky na materiálně-technické podmínky vymezit v prováděcím předpise k zákonu o sociálních službách a samotný zákon pak upravit tak, aby vydání takového předpisu umožňoval. Ombudsmanka poukázala také na to, že současná právní úprava neposkytuje dostatečnou oporu pro zrušení registrace pobytového sociálního zařízení. I to by si zasloužilo změnu.

Další doporučení pro zákonodárce se týká sporů vlastníků a uživatelů domu "o anténu". Ty mají podle platné legislativy rozhodovat stavební úřady ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem. V praxi si s nimi ale neví rady. Podle Šabatové by tak bylo vhodnější, aby tato agenda přešla na soudy.

A soudů se týká i poslední z letošní série požadavků veřejné ochránkyně na změnu předpisů. Přesun důkazního břemene ve sporech o diskriminaci by se podle ní měl týkat nejen etnických skupin, ale také například seniorů či lidí se zdravotním postižením. Upravit by proto zákonodárci měli občanský soudní řád.

Jen 27 % doporučení ombudsmanky z minulých let zákonodárci vyslyšely. Proto ve své zprávě připomíná některé nedostatky odhalené v minulosti znovu. Za předloňský rok dala ombudsmanka pět legislativních doporučení. V nynější zprávě upozorňuje na dvě, která nebyla naplněna. Žádá tak například změny v zákoně o opatrovnictví nebo o pojištění cizinců.

Celou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2015 najdete zde.