Veřejné zakázky - ilustrační foto
Veřejné zakázky - ilustrační foto
autor: Miloš Gašparec

Půlroční odklad téměř jednomyslně ve čtvrtek podpořil senátní hospodářský výbor. Prodloužení doby na zavedení změn ze tří na šest měsíců navrhl také ústavně-právní výbor a výbor pro veřejnou správu. Definitivně bude Senát o návrhu rozhodovat příští týden.

Proti odkladu se postavila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). Obává se postihu ze strany Evropské komise. Nový zákon o zadávání veřejných zakázek totiž do českého práva přenáší tři evropské směrnice. Termín pro jejich překlopení do národní legislativy vyprší 18. dubna. Pokud by Senát předlohu vrátil sněmovně, mohli by o ní poslanci hlasovat nejdřív v půli dubna. Teprve koncem měsíce by se mohla dostat k podpisu prezidentovi.

Anonymní firmy už zakázky nezískají

Ministerstvo pro místní rozvoj slibuje, že nový zákon sníží administrativní zátěž pro zadavatele a přinese hospodárnější tendry. Z celkovou podobou zákona tak, jak jej poslanci poslali senátorům, je resort spokojený. "Z pohledu legislativy nebyla přijata žádná změna, která by zákon znefunkčnila či by oslabila transparentnost," řekla ministryně Karla Šlechtová. Kritici naopak tvrdí, že zásadní nedostatky zákon neřeší.

Důležitou novinkou je, že firma, která zakázku získá, bude muset kompletně odkrýt svou vlastnickou strukturu a doklady předložit až po koncového majitele. Když to neudělá, bude z tendru vyloučena. Dnes se povinně odkrývají jen vlastníci akciových společností, kteří drží více než desetiprocentní podíl.

Soutěžení dál jen na cenu?

Zákon chce také skoncovat se soutěžením tendrů na cenu, kdy zakázku získá nejlevnější firma. Kromě nejnižší ceny zavádí proto řadu dalších kritérií, ze kterých si bude zadavatel vybírat. Jde třeba o poměr kvality a ceny, dopady nabídky na životní prostředí nebo náklady životního cyklu. U některých zakázek, jako jsou třeba projektové práce, zákon dokonce přímo nařizuje zohlednit i jiná hlediska než cenu. Kritici zákona ale namítají, že se budou dál vybírat jen nejlevnější nabídky. "Stále to bude pro zadavatele nejjednodušší a nejsnazší cesta," říká Kateřina Koláčková, ředitelka poradenské společnosti Otidea, která se zabývá veřejnými zakázkami.

Zákon také přináší nové nástroje, pokud uchazeč přijde s podezřele nízkou cenou. Zadavatel bude moci předem stanovit, kdy bude nabídku kvůli ceně přezkoumávat. V případě, že bude cena podle něj nezvykle nízká, požádá dodavatele o zdůvodnění a ten, pokud ji nedokáže obhájit, může být ze soutěže vyloučen. Ministerstvo již chystá pro zadavatele podrobnější návod, jak ohledně nízkých cen postupovat.

Vyšší limit na vícepráce a konec komisí

Jednou z mála změn, které poslanci schválili nad rámec vládního návrhu, je zvýšení limitu na vícepráce ze současných 30 procent na 50 procent původní ceny zakázky. Celkově se ale tendr bude moci prodražit maximálně o 30 procent, stejně jako dnes. Podle kritiků to povede k tomu, že uchazeč zakázku hned na začátku záměrně cenově "podrazí" a bude rovnou počítat s dodatečnými náklady. Ačkoliv poslanci limit podstatně zvýšili, stále je česká úprava přísnější než požadavek směrnice EU. "Je na zadavateli, aby řádně nastavil podmínky a hlavně samotnou realizaci zakázky pak hlídal tak, aby nedocházelo k neoprávněnému zvyšování ceny," říká partnerka advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners Adéla Havlová.

Další novinkou je, že u zakázek do 300 milionů korun nebude pro určení vítěze nutné sestavit hodnoticí komisi. Firmu tak bude moci vybrat i jen jeden úředník. "Hodnoticí komise byla určitou zárukou objektivnosti a nestrannosti," kritizuje změnu Koláčková.

Sami zadavatelé ale novinku vítají. "U zakázek, kde je předmětem hodnocení nabídek pouze nejnižší cena, může být tato posouzena prostým porovnáním i bez jednání hodnoticí komise, jejíž činnost je pak víceméně formální," říká Eva Mertlová z kanceláře hejtmana Plzeňského kraje. Naopak tam, kde bude kraj hodnotit i jiná kritéria, není vyloučeno, že komisi ustanoví, protože zákon to nijak neomezuje. Dá se odhadovat, že podobně budou postupovat i další úřady, aby se vyhnuly podezření z klientelismu.

Vyloučení nespolehlivých firem

Dnes nemůže nikdo zabránit firmě, která dříve zakázku zkazila, aby se dál o tendry ucházela. Nově budou úředníci kvůli špatným zkušenostem takovou firmu moci vyřadit, v ruce ale budou muset mít přesvědčivé argumenty, například doklady o reklamacích či stavební deníky. Odborníci proto odhadují, že se v praxi možnost nebude kvůli nejistotě příliš využívat.

"Připravujeme určitý návod k vylučování," říká ministryně Karla Šlechtová s tím, že nejde o nástroj, jak vybírat firmu podle sympatií, ale jak vyloučit dodavatele, který opravdu pochybil. Zákon navíc počítá s tím, že vyloučená firma se bude moci do výběrového řízení vrátit, pokud prokáže, že nedostatky napravila.