Informace o zůstatcích na účtech, připsaných úrocích či dividendách budou banky reportovat o svých zahraničních klientech do jejich domovských zemí.
Informace o zůstatcích na účtech, připsaných úrocích či dividendách budou banky reportovat o svých zahraničních klientech do jejich domovských zemí.
autor: HN – Michaela Hasíková

Pozdě, ale přece. Účinnosti by měl už brzy nabýt zákon o mezinárodní výměně informací o finančních účtech, na základě kterého budou muset banky reportovat citlivá data o svých zahraničních klientech. Ačkoliv první zprávy o stavu účtů budou muset skrze českou finanční správu poslat do ciziny až v červnu 2017, už od letošního ledna měly tuzemské finanční instituce začít se sběrem potřebných dat. Jenže nezačaly – chyběla potřebná legislativa.

Příprava naslepo

Přesto se snažily finanční instituce na novou povinnost co nejlépe připravit - nachystat své IT systémy, proškolit personál. "Jsme v průběžném kontaktu s finanční správou i s ministerstvem financí a přípravy na sběr a reportování dat podle tohoto požadavku jsou v plném proudu," řekl Právnímu rádci začátkem března, tedy ještě před definitivním schválením zákona výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek.

O tom, že by nestihly poslat požadované informace včas, banky ani navzdory průtahů nepochybují. Přesto jim chybějící legislativa způsobila komplikace, které budou obtížně dohánět. Pokud by totiž zákon platil od ledna, mohly by hned při založení účtu získávat od nových klientů potřebné informace, jako je třeba DIČ, a informovat je o tom, že data o nich a jejich účtech budou posílat dál. Protože ale zákon nezačal platit včas, budou se muset finanční instituce vracet k účtům za celé jedno čtvrtletí. To se podle České bankovní asociace odrazí i ve zvýšených nákladech na reporting.

"Připravovat se na reporting v neprůhledném právním prostředí je pro banku naší velikosti vždy extrémně obtížné. V případě poskytování jakýchkoli údajů za naše klienty je potřeba si uvědomit, že Česká spořitelna obhospodařuje několik milionů klientských účtů, týkajících se různých bankovních produktů, které jsou spravovány v poměrně složitém IT prostředí," řekla k tomu Pavla Kozáková z České spořitelny.

Kolik přesně tuzemské finanční instituce za zapojení do mezinárodní výměny informací o účtech zaplatí, lze jen odhadovat. Podle zkušeností s výdaji plynoucími z Lex FATCA, tedy obdobné dohody se Spojenými státy, by mělo jít o desítky a možná i stovky milionů korun. Investice do lidských zdrojů a do IT technologií si mezinárodní výměna dat vyžádá i na straně státu. Generální finanční ředitelství jejich výši odhaduje na 25 milionů korun.

Oproti tomu zisk, který by novinky měly státní kase přinést, by měl podle ministerstva financí dosáhnout jedné miliardy korun ročně. Česko totiž bude data o účtech do zemí EU a dalších signatářských zemí dohody nejen posílat, stejnou cestou získá od ostatních zapojených států informace o účtech českých daňových rezidentů vedených v zahraničí. Pikantní na celé dohodě je to, že se k ní připojily i země dlouhodobě považované za daňové ráje, jako jsou například Seychely, Britské panenské ostrovy, nebo země, které si doposud žárlivě střežily své bankovní tajemství, tedy zejména Švýcarsko. Česko by se tak mohlo dostat k informacím, které pomohou odhalit nitky vedoucí k daňovým únikům.

Výjimka pro státní instituce

Poskytovat informace o svých zahraničních klientech bude drtivá většina finančních institucí působících na českém trhu. Ze soukromých subjektů se jí vyhnou pouze penzijní a svěřenecké fondy. Dále by nová povinnost neměla dopadnout na státní instituce, jako je Česká národní banka, Česká exportní banka nebo Českomoravská záruční a rozvojová banka.

Banky a pojišťovny budou muset sdělovat identifikační údaje svých zahraničních klientů, jako je datum narození, adresa trvalého pobytu nebo daňové identifikační číslo. Reportovat se ale budou také mnohem citlivější údaje. Mezi nimi například zůstatek na účtu ke konci roku nebo celková výše vyplacených či připsaných úroků a přijatých dividend.

Pokud si někdo myslí, že se vyzrazení dat vyhne tím, že účet zruší, mýlí se. Banky budou muset finanční správě poslat také zprávu o zrušení účtu. A podobné to bude i v případě pojistek. Pokud se klient rozhodne zrušit pojištění s kapitálovou hodnotou, bude muset pojišťovna nahlásit úřadům i výši vyplaceného odkupného.

Pro cizinu zjišťuje Česko víc než pro domácí účely

Spektrum informací, které budou muset banky a pojišťovny posílat do ciziny je tak mnohem širší, než to, co by měly podle připravovaného zákona o centrální evidenci účtů sbírat o účtech tuzemských klientů. V případě národního registru ministerstvo financí počítá pouze s tím, že do něj banky nahlásí identifikační údaje klienta a fakt, že jeho účet spravují. Zůstatky nebo peněžní toky by se pro potřeby domácích vyšetřovatelů evidovat neměly.