Senát Ústavního soudu se ve svém nálezu zastal ženy s omezenou svéprávností. Žena čelila žalobě Vojenské nemocnice Olomouc kvůli neuhrazeným poplatkům za pobyt na záchytce, a proto požádala Okresní soud v Šumperku o ustanovení právního zástupce z řad advokátů.

Šumperský soud jí ale nevyhověl s vysvětlením, že předmět řízení není natolik složitý, aby vyžadoval zastoupení advokátem. Žena sice právního zástupce nakonec získala, ovšem jen díky dobré vůli a možnostem svého opatrovníka, jímž je město Mohelnice.

Ústavní soud v nálezu zdůraznil, že pokud se soudního řízení účastní člověk se zdravotním postižením nebo jiná zranitelná osoba musí soudy zpozornět a zvlášť dbát na dodržení všech práv. "Přitom je třeba samozřejmě přihlížet k charakteru postižení konkrétní dotčené osoby a podle toho přijmout případná kompenzační opatření. V případě osob s duševním postižením tak kupříkladu minimálním přiměřeným opatřením zpravidla bude ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů, tak aby byla náležitě zajištěna ochrana jejich práv," napsala v nálezu soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

Šumperský soud navíc chyboval v tom, že sice osvobodil ženu od soudních poplatků, později jí ale uložil povinnost hradit protistraně náklady řízení. Rozhodnutí je podle Ústavního soudu nelogické, navíc nedostatečně zdůvodněné. To vyvolává podezření, že došlo k porušení práv stěžovatelky na spravedlivý proces.

Okresní soud měl dále při posuzování případu zohlednit, že žalující stranou je příspěvková organizace státu. "Tam, kde je stát k hájení svých zájmů vybaven příslušnými organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášel na soukromý subjekt (advokáta)," uvedla Šimáčková s odvoláním na dřívější nálezy Ústavního soud. Pokud se stát i přesto rozhodne služeb advokáta využít, neměly by soudy takto vynaložené náklady považovat za účelné.

Celý text nálezu najdete zde..

Související