Advokáti varují před nepravými ekologickými sdruženími, která chtějí namísto ochrany krajiny spíše maximalizovat svůj zisk. Chtějí peníze za to, že nebudou napadat proces schvalování projektu. "Taková nepravá ekologická sdružení si velmi dobře uvědomují, že prodloužení o řadu měsíců až let v důsledku odvolacího a soudního řízení znamená pro developera finanční ztrátu investic utopených v projektu," říká seniorní advokát Jiří Buryan z Havel, Holásek & Partners.

"Za zásadní chybu považujeme, že tzv. ekologická sdružení jsou za své aktivity těžko postižitelná a realizují je bez jakékoli hmotné odpovědnosti a zodpovědnosti," tvrdí zase Jiří Študent z Českého ekologického manažerského centra s tím, že tak mají téměř neomezené možnosti. České právo je k nim totiž až příliš benevolentní. "Podpora občanské společnosti se vymkla původnímu záměru a fakticky jen několik jednotlivců si bere jako rukojmí celou společnost. Troufám si tvrdit, že množství účelově fungujících sdružení je určitě většina," tvrdí Martin Unger z Passerinvest Group.

Jak na falešná sdružení

Aby mohly jakékoliv spolky do procesu výstavby zasahovat, musí jim zákon přiznat určité výsadní postavení. Dnes v zásadě postačí, aby byla hlavním posláním spolku podle jeho stanov ochrana přírody a krajiny. Pak už stačí, aby si spolek vytipoval projekt, který představuje možné dotčení zájmu ochrany přírody a krajiny, což může být podle advokátů jakýkoliv větší projekt, a mohou mu bránit. "Občanská sdružení, respektive nově spolky, mají obecně snadnou možnost stát se účastníky řízení - typicky řízení o umístění stavby," popisuje Jiří Buryan. Jako účastníci řízení mohou spolky třeba podávat námitky, se kterými se musí stavební úřad vypořádat, odvolávat se proti rozhodnutí o umístění stavby nebo podávat žaloby ke správním soudům. Jako argument jim postačí například i jen to, že se naruší pohoda bydlení či stavba bude nepřípustným zásahem do krajiny. "Rozsah působnosti sdružení je neomezený, není ohraničen místem bydliště či jiným logickým klíčem, ale opět jen vlastní definicí hranice zájmového území, ve svých stanovách," potvrzuje i Martin Unger.

Letos pak do karet falešných spolků hraje i novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Ta zavedla pro takzvanou dotčenou veřejnost privilegované postavení, pokud jde o možnosti obrany. "Jejich postavení je silnější než například postavení vlastníků pozemků sousedících s daným záměrem," říká Buryan z Havel, Holásek & Partners. Etablované environmentální organizace s minimálně tříletou historií anebo jakákoliv environmentální organizace, kterou podporuje svými podpisy alespoň 200 osob, se může odvolat proti rozhodnutím spojeným s výstavbou. A to bez ohledu na to, jestli se aktivně účastnily územního nebo stavebního řízení. "Došlo ke značnému posunu rovnováhy mezi právy jednotlivých účastníků správních řízení v neprospěch investorů. Je zcela popíráno právo žadatele realizovat určitý investiční záměr, pokud splní předem stanovené zákonné podmínky na ochranu životního prostředí," říká Jiří Študent.

Obrana nahrávkou

Falešným spolkům se dá bránit nejlépe pořizováním nahrávek. "Podle nového občanského zákoníku je v takovém konkrétním případě pořízení nahrávky možné," popisuje advokát. Podle něj by tedy mohlo být považováno za legitimní také pořízení záznamů z jednání mezi developerem a falešným spolkem. "Zároveň by mohla být považována obrana proti různým formám nepoctivého jednání ve stavebním řízení za ,právem chráněný zájem' developera. Míra pořizování a využití záznamů k ,právem chráněnému zájmu' developera ovšem musí být vždy proporcionální k právu na ochranu soukromí dotčených osob," dodává Buryan.

Pokud by pak byl na kameře zachycen protiprávní nebo nepoctivý úmysl konkrétních osob, třeba vydírání, mohl by se záznam použít jako důkaz v odvolacím stavebním řízení anebo v řízení trestním. Podle Buryana přitom nelze doporučit, aby byly pořízené záznamy zveřejňovány či distribuovány širokému okruhu lidí. Takový postup by mohl ve výsledku developerovi uškodit.


Článek vyšel 3. září v časopise Ekonom.

Související