Ilustrace
Ilustrace
autor: Miloš Gašparec

Evropská komise si dala za cíl zlepšit výzkum, vývoj a inovaci. Tedy oblast, kde na starém kontinentě dlouhodobě selhávala ochrana. "Krádeže obchodních tajemství frustrovaly společnosti podnikající v Evropě. Nedostatečně tvrdá ochrana vedla k tomu, že se v Evropě prodává bezpočet padělků pocházejících z Asie. Původní výrobci se často nemají kam obrátit," komentoval pro New York Times analytik Danny Hakim. Dodal, že cílem unie je tak přilákat a udržet investory a posílit důvěru v konkurenceschopnost evropských podniků. Změnit to má právě nová směrnice.

Evropská roztříštěnost

Jejím cílem je posílení důvěry podniků, tvůrců, výzkumníků a inovátorů ke spolupráci na inovacích v rámci celého vnitřního trhu. "Společnosti již nebudou odrazovány hrozbou odcizení obchodního tajemství od investic do výzkumu a vývoje," říká jeden ze spoluautorů návrhu Michel Barnier. Podle viceprezidenta Evropského parlamentu Antonia Tajaniho je zvýšená ochrana obchodního tajemství důležitá zejména pro menší a méně zavedené společnosti. Náklady na patenty a utajení postupů jsou totiž mnohdy samy o sobě dost vysoké.

Z nové úpravy budou těžit hlavně ti podnikatelé, kterým současná pravidla neposkytovala stejnou míru ochrany. Země jako Bulharsko, Kypr, Estonsko, Finsko, Lucembursko a Malta ve svých zákonech zatím například nemyslí na to, že by se měly zabavené padělky zničit. Definici obchodního tajemství zase postrádají právní řády v Německu, Dánsku nebo Španělsku.

Podle studie Evropské komise považuje více než 80 procent firem rozdílný přístup k ochraně obchodního tajemství za rizikový. Více než polovina firem se zase nechce pouštět do přeshraničního výzkumu a vývoje. Směrnice z pera komise chce pravidla sjednotit.

Ochrana i pro recepty

"Klíčovým prvkem směrnice a základem právní ochrany je jednotná definice obchodního tajemství a jeho neoprávněného získání, která se napříště uplatní ve všech členských zemích EU," popisuje Tomáš Pavelka z advokátní kanceláře Bříza & Trubač. Obchodním tajemstvím tak nově budou v celé unii informace, které jsou tajné a z toho důvodu také mají komerční hodnotu. "Podmínkou pak je, že majitelé takových informací podnikli za daných okolností přiměřené kroky, aby je udrželi v tajnosti," stojí v návrhu směrnice.

Podle něj se tak obchodní tajemství v praxi vztahuje na veškeré informace, které mají ekonomickou hodnotu a jejichž důvěrnost by měla být chráněna. "Často jde o 'pouhé' výrobní postupy, nákresy, design, prototypy, nepatentova- telné vynálezy a know-how, ale také čistě obchodní znalosti typu obchodních postupů a praxe, byznys strategie, smluvních podmínek či informace o zákaznících a dodavatelích, nákladech a cenách," popisuje Tomáš Pavelka. Výjimkou by tak neměla být ani ochrana receptů či technologických operací.

Změny i pro Česko

"Jednotlivými zlepšováky mají být nové instituty předběžných opatření ukládaných soudy pro zabavení a stažení z oběhu výrobků a jiných aktiv porušujících know-how," popisuje konkrétní opatření ve směrnici Tomáš Pavelka. Evropské soudy budou také muset přijmout procesní opatření pro zajištění důvěrnosti obchodního tajemství v průběhu soudního řízení. Soudy také budou moct ukládat široká opatření k nápravě, jako je například zákaz používat nebo zveřejňovat obchodní tajemství anebo zákaz vyrábět a uvádět na trh výrobky využívající cizí know-how. Návrh směrnice přitom bude mírnější v otázce informací, ke kterým se dostanou zaměstnanci. Obvyklé znalosti, které získají v rámci své pracovní činnosti, tak směrnicí chráněny před vynesením nebudou.

Česká republika si podle právníků v porovnání s některými státy EU v úpravě obchodního tajemství stojí velmi dobře. "Obecná definice obchodního tajemství, kterou nabízí nový občanský zákoník, v zásadě obstojí ve světle definice navrhované směrnice," potvrzuje Tomáš Pavelka z Bříza & Trubač. Podle něj pak lze v Česku očekávat změny v procesní oblasti, kde jsme za očekávaným standardem.

"Například by nově mělo být možné v rámci předběžných opatření nařídit zajištění zboží porušujícího obchodní tajemství anebo zabavení počítačů a serverů za účelem získání důkazů o zneužití utajovaných informací," dodává Pavelka. Novinkou pak bude paušalizovaná náhrada škody, která by měla odpovídat licenčnímu poplatku, který by společnosti za normálních okolností za legální využívání obchodního tajemství zaplatily.

Kritikům vadí nedůslednost

Pokud bude směrnice přijata, členské státy budou moct ve svých právních řádech oproti jejímu znění přitvrdit. Norma bude tedy nastavovat jen minimální standard. Přesto v ní nejsou upraveny například otázky týkající se nákladů případného soudního sporu. "Evropská komise přehlédla otázku kompenzací," řekl pro Science Business Jan-Diederik Lindemans z advokátní kanceláře Crowell & Moring LLP s tím, že tak nebude všude možné, aby vítěz sporu požadoval náhradu nákladů. Podle kritiků není jasno ani v tom, zda norma zjednoduší dokazování anebo zajistí ve všech zemích plně neveřejné projednávání citlivých případů.

Článek vyšel 20.8. v časopise Ekonom.

Autoři: Jaroslav Kramer