Jen kolem 150 osob si v současnosti v Česku odpykává trest domácího vězení. Jeho ukládání je v praxi neefektivní, protože stále chybí systém elektronických náramků, který by odsouzené nepřetržitě kontroloval. To by se teď ale mohlo konečně změnit. Vláda totiž přiklepla ministru spravedlnosti peníze na spuštění projektu. Poslanci už také v prvním kole podpořili využívání náramků místo vazby. Kolik ale bude elektronická kontrola odsouzených stát, se zatím neví.

Nejdřív v únoru 2016

Trest domácího vězení, který se ukládá za lehčí prohřešky, nyní funguje tak, že provinilce namátkově kontroluje probační a mediační služba pomocí telefonu a fyzických návštěv v bytě. To by s nasazením elektronických náramků skončilo. "Technická řešení se liší podle jednotlivých výrobců, ale v obecné rovině lze říct, že náramek neustále komunikuje s monitorovacím centrem a informuje, zdali jsou dodržována nastavená pravidla, či nikoliv," vysvětluje Vladimír Zimmel, náměstek ministra spravedlnosti pro trestní politiku.

Schválený záměr financování počítá mimo jiné se zavedením poplatku 50 korun za každý den používání náramku. O zásadní změnu ale nejde, protože stejnou částkou přispívají na úhradu nákladů domácí vězni již dnes.

Resort chce během několika týdnů vypsat výběrové řízení na dodavatele elektronického systému. Do té doby odmítl zveřejnit, kolik bude vlastně projekt stát. "Před vypsáním tendru ministerstvo nepovažuje za vhodné zveřejňovat jakékoliv konkrétní částky. Financování projektu je před zahájením veřejné zakázky zajištěno z prostředků státního rozpočtu," říká Zimmel.

Resort také zahájil práce na monitorovacím centru, které bude sídlit přímo v budově ministerstva. Původně se přitom uvažovalo o využití vily v pražských Střešovicích. Pokud vše půjde podle plánu, mohl by být projekt podle odhadů resortu spuštěn do zkušebního provozu v únoru příštího roku.

Místo vazby náramek na nohu

Náramky by neměli nosit jen domácí vězni. Poslanci nedávno v prvním čtení schválili změnu trestního zákoníku, která by umožnila používat elektronický systém také namísto uložení vazby, kdy hrozí, že obviněný uteče. Naopak by se neuplatnily pro pachatele závažných zločinů ani pro ty, kteří mohou ovlivňovat svědky nebo pokračovat v trestné činnosti.

Žalobci návrh vítají. "Důležitým kritériem pro uvalení vazby na každého obviněného je odpověď na otázku, zda účelu vazby nelze dosáhnout jiným opatřením. Možnost elektronické kontroly takovým jiným opatřením nepochybně je," říká Zdeněk Matula, prezident Unie státních zástupců. Pozitiva elektronických náramků jsou podle něho na obou stranách. "Obviněný nebude za splnění zákonných podmínek zbaven osobní svobody, stát ušetří a účelu bude dosaženo," dodává.

Dalším důležitým přínosem zamýšlené změny je také uvolnění kapacity věznic. "Já to vítám, domnívám se, že se jedná o moderní instrument, který má řada západních zemí. Jak jistě víte, věznice máme přeplněné, v současné době je vytíženost asi 98 procent. Sama jsem minulý týden v jedné takové věznici byla a tam už dávali pomalu přistýlky na chodbu," řekla při projednávání návrhu Marie Benešová, místopředsedkyně ústavně-právního výboru sněmovny.

S náramkem sportovat i do vody

Pokud by tedy návrh prošel, mohli by někteří vazebně stíhaní začít nosit náramek na noze a zůstat přitom na svobodě. Výhodou podle odborníků je, že nedojde k přetrhání sociálních vazeb a lidé budou moci dál chodit normálně do práce a věnovat se svým zájmům. Náramek by svého majitele neměl výrazně omezovat, mělo by se s ním dát bez problémů koupat i sportovat.

Podle Jitky Čádové, ředitelky Probační a mediační služby ČR, si navíc nikdo nemusí náramku všimnout. "Velmi lehce se schová pod kalhoty, nevadí žádnému typu obuvi. Vůbec se nedá mluvit o společenském znemožnění. Když dotyčný nebude chtít, nikdo to neuvidí, pokud se nebude procházet v plavkách na koupališti," vysvětluje.

Kontrola vězňů při práci venku

Kromě toho existuje při ministerstvu spravedlnosti pracovní skupina, která řeší další využití elektronické kontroly. Zvažuje se třeba nasazení náramků vězňům, kteří dochází do zaměstnání mimo areál věznic. Využívat by se mohly také pro účinnější ochranu obětí a svědků trestných činů. "Systém bude schopen bezprostředně signalizovat, pokud se monitorovaná osoba pokusí přiblížit k chráněné oběti, a narušit tak soudem stanovený ochranný perimetr. Na takovéto ohrožení budou ihned reagovat operátoři," uvedl Zimmel.

Podle Čádové by určitě někteří poškození náramky pro pocit klidu a větší bezpečnosti uvítali. "Vždy se ale musí brát ohled na potřeby oběti, její prožívání a míru nutnosti její ochrany. Použití elektronického zařízení na těle oběti nebo v její blízkosti nesmí u ní vyvolat paniku a stres, zvýšit strach z potenciálního ohrožení," dodává.

Další možnosti chce ministerstvo vyhodnotit až po spuštění systému. V úvahu přichází také využití náramků pro kontrolu trestu zákazu vstupu na sportovní akce nebo pro sledování psychicky nemocných, které soud propustí z ochranné ústavní léčby do té ambulantní.

Článek vyšel v časopise Ekonom 23. července.

Související