Ilustrace
Ilustrace
autor: Kresba: Miloš Gašparec

Zprůhlednit hospodaření s veřejnými penězi - to je hlavní cíl zákona o vnitřním řízení a kontrole, který se v Česku připravuje už patnáct let. Norma by měla nastavit systém kontroly ve státních institucích, městech a krajích tak, aby nedocházelo k rozkrádání peněz a evropských dotací. Počítá třeba se zavedením důsledné manažerské kontroly a silného interního auditu. Minulostí by tak byly kauzy jako ROP Severozápad, kde se netransparentně rozdělovalo více než 20 miliard korun. Stejně tak by se malá obec Bublava, vesnice s 320 obyvateli, kde není ani zdroj pitné vody, nepustila do stavby akvaparku.

Kromě toho má nový zákon konečně vylepšit nelichotivé vysvědčení, které si Česko odneslo od Evropského účetního dvora v roce 2011. Podle něj je systém vnitřní kontroly hospodaření tuzemských úřadů nejhorší v celé Evropské unii. Současná tuzemská pravidla se nelíbí ani OECD. Nepracují totiž s mezinárodními standardy pro audit.

Oblíbený zákon

Když bývalý náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht bilancoval své působení v resortu, za nejdůležitější označil právě návrh zákona o vnitřním řízení a kontrole. "České peníze by se podle něj měly kontrolovat stejně přísně jako ty evropské," napsal na sociální síť několik dní poté, co ho ministr Andrej Babiš (ANO) hodil přes palubu. Absence jasného vysvětlení Wagenknechtova konce vzbuzuje obavy, že by spolu s ním mohly vzít za své i plány na přenastavení kontroly hospodaření s veřejnými penězi. Podle některých signálů se totiž odvolaný náměstek právě kvůli nekompromisnímu postupu při auditech a lpění na dodržování kontrolních principů osvědčených v cizině dostával na ministerstvu do sporů.

Nový zákon (ne)bude

Návrh zbrusu nového zákona o vnitřním řízení a kontrole ve veřejné správě dokončilo ministerstvo financí pod taktovkou Wagenknechta už loni na podzim a z řad odborné veřejnosti si za něj vysloužilo pochvalu. Naopak tvrdé kritice musela norma čelit ze strany státních institucí. Někteří dokonce napadali samotnou podstatu zákona - interní audit. "Nejsem příznivcem soukromých auditů, myslím si, že by audity měly dělat nadále krajské úřady, které to podle mé zkušenosti dělají velmi nezávisle a velmi dobře," řekl zastupující předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík. V připomínkovém řízení se Wagenknechtův tým musel vypořádat s více než 3000 podněty k úpravám. Krátce před náměstkovým odvoláním pak musel návrh na popud Legislativní rady vlády do připomínkového řízení znovu. Nad dalším osudem normy posilující vnitřní kontrolní mechanismy státních úřadů se teď vznáší otazník.

Odpor ve vlastních řadách

Náznaky, že zákon není chtěný ani na samotném ministerstvu, se objevovaly už před Wagenknechtovým odvoláním. Existenci neshod, které by mohly vést k zásadním změnám v principech, na nichž návrh staví, potvrdil pro Ekonom i ministr financí Andrej Babiš: "Šéf finanční správy a náměstek Gregor mají na zákon jiný názor než pan Wagenknecht." Ministr ovšem zároveň tvrdí, že spory panující v resortu ohledně klíčové normy neměly na odvolání Wagenknechta vliv. "Já jsem podpořil Wagenknechtovu verzi," zdůraznil Babiš.

Jenže ani ministerská podpora nemusí pro Wagenknechtovy ideje znamenat vítězství a bezproblémový průchod legislativním procesem. Kritika se na zákon o vnitřním řízení a kontrole snáší především z řad krajů. Hejtmani hlasitě upozorňují například na to, že zákon nenastavuje účinnou pojistku proti opakování auditů ve chvíli, kdy přinesou nepříznivé výsledky. Návrh jim navíc nelícuje dohromady s dalšími právními předpisy, hlavně se zákonem o státní službě. A kritizují i roli ministerstva financí, které má státním institucím i samosprávám prostřednictvím svých centrálních harmonizačních jednotek radit, jak kontrolní mechanismy správně nastavit, a bude evidovat i pochybení v hospodaření zjištěná auditem napříč celým veřejným sektorem. "Zákon dává větší kompetence ministerstvu financí a my si myslíme, že je to zbytečné," říká hejtman Středočeského kraje Miloš Petera (ČSSD).

Bez manuálu ani ránu

Právě kritika ze strany hejtmanů by mohla být tím, co zákon nakonec shodí ze stolu. Krajští lídři se totiž rekrutují většinou z řad ČSSD, a tak je pravděpodobné, že jejich hlas bude ve vládě se sociálnědemokratickým premiérem silně slyšet. To ostatně potvrdilo i první kolo projednávání normy v Legislativní radě vlády, které proběhlo koncem dubna. Rada dala hejtmanům za pravdu v tom, že je potřeba vyjasnit vztahy zákona o vnitřním řízení a kontrole se služebním zákonem. Na její popud také budou muset úředníci dál dodržovat starý kontrolní řád. Ten přitom podle expertů z oblasti auditu vnáší do fungování řídicích a kontrolních mechanismů uvnitř státní správy značnou dávku rigidity. I při základní manažerské kontrole nutí úředníky využívat přesně nalinkované postupy a formuláře. "Pokud zákon nebude přijat, budeme mít problémy s čerpáním dotací, jako tomu bylo v minulosti. Doufám, že se toho můj následovník chopí," varoval sám Wagenknecht v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Zda se zákon posune z připomínkového řízení, se ukáže v průběhu léta. Resort přitom ještě před několika týdny avizoval, že by se systém veřejné kontroly mohl začít řídit novými pravidly už od ledna 2016.

Článek vyšel v časopise Ekonom 2. července.