Ilustrace
Ilustrace
autor: Miloš Gašparec

Na ministerstvu pro místní rozvoj končí vypořádání připomínek k návrhu nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Desítky jich tam odeslaly také Hospodářská komora ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podle nich předpis v zakázkách, stejně jako stávající norma, zdůrazňuje nejnižší cenu. A to je podle nich špatně.

Nejnižší nabídková cena jako zaklínadlo

Kvůli přísnosti stávajícího zákona o zadávání veřejných zakázek se v současnosti drtivá většina z nich soutěží takzvaně na cenu. Jinými slovy nejlepší nabídkou je ta nejlevnější. Důvodem je fakt, že se zadavatelé bojí možných postihů, protože hodnocení zakázky podle dalších kritérií je složitější a často je napadáno u antimonopolního úřadu.

Podle nového zákona má být jediným hodnoticím kritériem pro nabídky uchazečů ekonomická výhodnost. "V zákoně jsou vyjmenována dílčí kritéria spadající pod tento pojem. V rámci nich lze hodnotit celou řadu skutečností: kvalitu plnění, nejvýhodnější poměr nabídkové ceny nebo nákladů životního cyklu a kvality, dopady nabídky na životní prostředí, dále lze využít sociální hodnoticí kritéria - například zapojení nezaměstnaných do plnění zakázky - a samozřejmě i nejnižší nabídkovou cenu, která je tak jen jednou z mnoha možností pro zadavatele," popisuje ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Zástupci podnikatelů ale upozorňují, že v praxi se podle zákona budou zakázky soutěžit dále jen podle ceny a problém se nevyřeší. "Zadavatelé sice mohou zvolit i kritéria kvality a nákladů životního cyklu, ale zpravidla by to neudělali, protože soutěžit na cenu je nejjednodušší a zákon nenakazuje povinně hodnotit i ostatní kritéria. Samozřejmě souhlasíme, že v některých případech může být pouze cenové hodnocení přiměřené, ale měla by to být výjimka ze standardu, kterou by měl zadavatel náležitě odůvodnit," říká Irena Bartoňová Pálková, viceprezidentka Hospodářské komory ČR.

Cesta ven ze soutěžení jen na cenu vede podle odborníků jedině přes uvědomělost zadavatelů. Ti budou muset zakázky zadávat chytře tak, aby si kritéria výběru obhájili vůči dodavatelům a orgánům dohledu. "Kromě hodnoticích kritérií je to také o nastavení zadávacích podmínek, a dokonce výběru vhodného druhu zadávacího řízení. Bylo by dobré, kdyby zadavatelé u specifických zakázek začali více využívat jednací řízení s uveřejněním nebo soutěžní dialog," říká partnerka advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners Adéla Havlová.

Příliš mnoho prostoru?

Nový zákon chce jít oproti dosavadní úpravě cestou zjednodušení a rozvolnění pravidel pro státní zakázky. "Zákon je psán pro poctivé zadavatele, kteří chtějí kvalitně zadávat veřejné soutěže. Není psán pro ty, kdo ho chtějí tak jako tak porušovat. Tomu nezabránila ani dosavadní přeregulovaná pravidla," hájí zákon ministerstvo.

Důraz na věcnou kvalitu veřejných zakázek namísto složitých administrativních procedur vítá i Adéla Havlová. "Máme možnost oprostit se od formalismu a zadávací proces maximálně zjednodušit a zrychlit. Už jen to, že zadavatelé budou mít možnost posuzovat kvalifikaci pouze u vybraného dodavatele a zbytek neřešit, je obrovské plus," říká.

Podnikatelé ale upozorňují na možnou korupci a klientelismus, kvůli kterým se jim volnost v rozhodování zadavatelů nelíbí. "Vyplývá z toho mnoho možností, jak může zadavatel zcela beztrestně přizpůsobovat zakázku na míru určitému dodavateli. Tím nechceme paušálně všechny kriminalizovat, avšak tyto případy se dějí a nová regulace jim spíše vytvoří prostor, než zabrání," říká Bartoňová Pálková. Navíc řada pojmů v zákoně je podle podnikatelů nejasná a měla by být definovaná přesněji. Třeba to, že "dodavatel nesplňuje odborné schopnosti, když má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky". Ministerstvo ale namítá, že kde je to možné, tam zachovalo pojmy současného zákona, k tomu však musí respektovat i terminologii evropských směrnic, která je obecnější. Možná nejdůležitější je pak podle obou organizací požadavek, aby byly včas nachystány všechny prováděcí předpisy a metodické pokyny.

"Podrazit" cenu hned na začátku

Hospodářské komoře ČR se nelíbí ani navýšení limitů pro tzv. vícepráce ze současných 30 procent na 50 procent původní ceny zakázky. Změna vychází opět z evropských směrnic, nicméně podle komory je tento limit odůvodněn jen u stavebních prací. Pro dodávky a služby prý povede k tomu, že uchazeč zakázku hned na začátku cenově "podrazí" a bude rovnou počítat s nárůstem až o polovinu. "Zákon také nevytváří možnosti pro malé a střední podnikatele. Sice je možno veřejnou zakázku dělit, ale není specifikováno, za jakých podmínek, a ani dáno jako povinnost," přidává další výtku Bartoňová Pálková.

Svazu průmyslu a dopravy navýšení limitu u víceprací nevadí a naopak si od něj slibuje větší flexibilitu, ministerstvu ale naopak vytýká prodloužení tzv. blokační lhůty u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud totiž dojde k napadnutí výběrového řízení a podání námitek k antimonopolnímu úřadu, zadavatel nesmí s vítězným uchazečem uzavřít po stanovenou dobu smlouvu. Zatímco nyní je tato lhůta 45 dní, návrh počítá s jejím prodloužením na 60 dní. "My navrhujeme zkrátit ji na 30 dní ode dne zahájení řízení. Předložená změna podstatně snižuje oproti současnému stavu ochranu zadavatele a účastníků zadávacího řízení proti důsledkům neopodstatněných a šikanózních návrhů na přezkoumání úkonů zadavatele," vysvětluje František Chaloupecký, viceprezident svazu. Antimonopolní úřad s lhůtou naopak souhlasí. Dnes totiž úřadu zbývá reálně maximálně 10 dní, ve kterých se musí seznámit s dokumentací k zakázce a celý případ posoudit. Prvních víc než 30 dní totiž řeší námitky a předběžná opatření. Právě formality by mohly odpadnout a úřadu se uvolní ruce. "Rozhodnutí budou vydávána v kratších lhůtách, než je tomu dnes," věří předseda ÚOHS Petr Rafaj a dodává, že když úřad rozhodne před uplynutím šedesátidenní lhůty, lze pak také před jejím koncem uzavřít smlouvu.

Revoluce v právních službách

Velké změny díky novému zákonu čekají i výběrová řízení na poskytování právních služeb. První z nich je možnost použít u tendru do 750 tisíc eur, tedy asi 20 milionů korun, režim zjednodušeného řízení. "Hodnotím to jako velký krok vpřed. Stav, kdy u nás jsou zadávány právní služby stejně jako úklid či ostraha, je velmi nešťastný. Například v Německu nebo Rakousku je obvyklé, že jsou právní služby poptávány bez toho, že by byl výběr svázán formálním režimem a cena tlačena na úkor kvality a přidané hodnoty. Návrh nového zákona nás tak přibližuje k prakticky mnohem vhodnějšímu postupu," říká advokátka Havlová. S úplnou výjimkou, kdy se zákon o veřejných zakázkách vůbec neuplatní, počítá návrh pro zastupování zadavatelů ve sporech. Neziskové organizace s takovou variantou nesouhlasí. Podle nich by výjimka v praxi znamenala nebezpečí zcela netransparentních a nehospodárných nákupů právních služeb. "Takové rozvolnění pravidel by vedlo nejen k vyšším cenám externích právních služeb, ale i k posílení klientelistických vazeb při jejich zadávání," uvedl dříve pro Lidové noviny předseda Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Chystaná opatření přitom mají přispět k tomu, aby si veřejní zadavatelé mohli vybírat právníky podobně jako soukromé firmy a zohlednit i jiná kritéria než jen cenu, jako třeba odbornost týmu.

Článek vyšel 18. června v časopise Ekonom.

Chystané novinky ve veřejných zakázkách

1. Výslovně se zavádí zásada přiměřenosti

Tato zásada doplní výčet základních zákonných zásad veřejného zadávání, tedy zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Podle této zásady bude zadavatel povinen nastavit základní parametry zadávacího řízení přiměřeně charakteru či předmětu veřejné zakázky.

2. Zpřísňuje se úprava střetu zájmů

Za střet zájmů se považuje situace, kdy osoba, která se podílela na průběhu zadávacího řízení nebo ovlivnila či mohla ovlivnit výsledek zadávacího řízení, má finanční nebo jiný osobní zájem ohrožující její nestrannost v souvislosti se zadávacím řízením. Úprava tak dopadne zejména na zaměstnance zadavatele, členy komisí, přizvané odborníky, administrátory apod. Absence střetu zájmů se bude prokazovat čestným prohlášením, které si zadavatel vyžádá. V případě, kdy zadavatel zjistí existenci střetu zájmů, bude povinen přijmout opatření k nápravě.

3. Řízení o inovačním partnerství jako nový typ zadávacího řízení

Zadavatelé budou nově moci vytvářet dlouhodobé inovační partnerství pro vývoj a následný odkup nových inovativních výrobků (dodávek), služeb či stavebních prací.

4. Opětovně se zavádí ekonomická kvalifikace

Zadavatel může požadovat, aby minimální roční obrat dodavatele dosahoval jím určené minimální úrovně, a to nejdéle za poslední tři účetní období.

5. Do praxe se zavede tzv. self-cleaning

Jedná se o právo dodavatele prokázat obnovení své základní způsobilosti k účasti v zadávacím řízení tím, že zadavateli doloží přijetí dostatečných nápravných opatření.

6. Nabídky jen v elektronické podobě

Písemná komunikace mezi všemi zadavateli a dodavateli bude obecně moct probíhat pouze elektronicky.

7. Rozšíření nepodstatných změn smlouvy

Návrh připouští, aby smlouva na realizaci veřejné zakázky byla změněna bez výběrového řízení, jde-li o změnu nepodstatnou.

8. Zadavatel bude moct hodnotit i tým dodavatele

Organizace, kvalifikace nebo zkušenosti osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky, představují některá z kritérií kvality, skrze něž může být posuzována ekonomická výhodnost nabídky.

 

Zdroj: Adéla Riegrová, Havelková & Partners