Ilustrace
Ilustrace
autor: Miloš Gašparec

Ruský Gazprom nemá nejšťastnější období. Za problémy stojí jeho příliš velký podíl na evropském trhu s plynem a v minulosti až příliš suverénní vystupování vůči odběratelům. Evropské komisi se chování koncernu nezamlouvá už od roku 2012, kdy proti němu zahájila vyšetřování pro podezření ze zneužívání dominantního postavení. Společnost údajně používala omezující smluvní ujednání v dodavatelských smlouvách. Třeba ujednání, že se odběratel zavazuje koupený plyn využít jen ve svém domovském státě. Gazprom totiž prodával plyn v různých státech za různé ceny. Nepřiměřeně vysoké ceny si podle komise společnost účtovala třeba v Bulharsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku.

Vším tím mělo dojít k porušení smlouvy o fungování Evropské unie. "Pokud Gazprom své jednání neobhájí, vydá komise s největší pravděpodobností rozhodnutí o porušení pravidel na ochranu hospodářské soutěže, kterým může firmě uložit pokutu až do výše 10 procent z ročního obratu celé skupiny," řekla Jitka Linhartová ze Schönherr.

Žaloby koncových zákazníků

Pokutou by ovšem finanční postih Gazpromu patrně neskončil. Řadě společností totiž mohla jeho jednáním vzniknout škoda, a to i v Česku. "Buď kvůli tomu, že nemohou prodávat plyn mimo území České republiky, nebo proto, že nemají možnost nakupovat levnější plyn z jiných členských států, do kterých Gazprom plyn levněji dodává," vysvětluje Linhartová. Škoda navíc mohla vzniknout i samotným koncovým spotřebitelům.

Takovou náhradu bylo přitom v minulosti obtížné vysoudit. Evropský parlament proto loni v listopadu přijal novou směrnici, která by měla na evropské úrovni sjednotit pravidla pro podávání takových žalob.

"Směrnice usnadňuje odškodnění pro nepřímé oběti. Jde o situace, kdy společnost nezákonně účtuje vyšší ceny podnikovému zákazníkovi - přímé oběti -, který pak zvýšení cen přenáší na své zákazníky - nepřímé oběti. Bude tedy existovat možnost domáhat se škody nejen vůči smluvním partnerům, ale i ostatním, například kartelistům," říká Linhartová. Každý tak bude moci snáze požadovat náhradu za škodu, pokud vznikla právě a proto, že někdo porušil soutěžní pravidla Evropské unie.

Jednotná pravidla

Nová směrnice myslí i na komplikace, které měli v minulosti žalobci s přístupem k potřebným dokumentům. Cíl je jasný: umožnit poškozeným společnostem lehce prokázat, že jim nadnárodní kolos ublížil. Když tak národní orgán (například ÚOHS) nebo komise rozhodnou, že se společnost účastnila cenového kartelu, žalující může po soudu chtít, aby nařídil zpřístupnění potřebných důkazů. Taková pravidla budou platit u všech vnitrostátních soudů v celé Evropské unii.

Česká republika proto musí do konce příštího roku upravit zákony tak, aby se směrnicí ladily. Půjde hlavně o zajištění zpřístupnění dokumentů, které jsou například u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo u protistrany. Dnes by se k nim poškození nedostali, a tím by nemohli u soudu podložit svůj nárok. Zavést by se také měla domněnka škody v případě cenového kartelu, kterou má možnost společnost v kartelu vyvrátit. "Velmi pravděpodobně výrazně naroste počet případů, kdy se poškození budou domáhat náhrady škody vůči porušitelům soutěžních pravidel. To bude mít dva zásadní pozitivní důsledky. Poškození budou kompenzováni za utrpěnou škodu," vysvětluje Linhartová. Druhým faktorem bude odstrašující účinek takových žalob. Trh by mohl fungovat lépe a bez výrazných narušení soutěže.

Obrana podniků

Novinkou směrnice je také možnost imunity, když společnost sama nahlásí úřadům kartel, ve kterém působí, a své činnosti zanechá. "Podniky, které se k účasti na protisoutěžním jednání kvalifikovaným způsobem přiznají, v důsledku čehož jim bude udělena imunita, se vyhnou negativním důsledkům plynoucím z institutu společné a nerozdílné odpovědnosti. S ohledem na to se všeobecně předpokládá, že účastníci kartelů začnou ve zvýšené míře žádat soutěžní úřady o udělení imunity, aby se vyhnuli nejen veřejnoprávní sankci, ale současně zásadním způsobem omezili svoji soukromoprávní odpovědnost za případnou náhradu škody," říká Robert Neruda z Havel, Holásek & Partners. Podle něho to spolu s dalšími opatřeními, která předpokládá český právní řád, například zánikem trestní odpovědnosti nebo nezapsáním na black list dodavatelů veřejných zakázek, představuje mimořádnou motivaci pro účastníky kartelů spolupracovat se soutěžním úřadem.

"Společnosti by měly rozšířit, respektive posílit kulturu dodržování práva hospodářské soutěže, aby se předešlo možnému porušení předpisů, a tedy i možnému veřejnému a soukromému postihu," radí pak Linhartová.

V minulosti se taky platilo

Žaloby v souvislosti s náhradou škody za porušením pravidel hospodářské soutěže se nevyhnuly ani Česku. Tak třeba od roku 2011 se táhne spor mezi dopravními společnostmi Asiana a Student Agency. Asiana chtěla náhradu škody 23 milionů korun za to, že Student Agency před sedmi lety snížila cenu kreditových jízdenek na trase Praha-Brno na 50 korun a odjížděla ve stejné časy. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za to už společnosti vyměřil pětimilionovou pokutu. Spor o náhradu škody soudy zatím nedořešily.

Článek vyšel v časopise Ekonom 7. května.

Autoři: Jaroslav Kramer