Na otázku, jestli je úředník, nebo politik, odpovídá, že zásadně úředník. S patnáctiletou praxí ve státní službě. Michal Franěk se prostě považuje za výkonnou posilu Roberta Pelikána. Proto taky na resort loni na podzim přešel z ministerstva financí. "Robert Pelikán je ministr, můj šéf. Jako úředník jsem zvyklý na to, že plním zadání svých šéfů," má jasno.

Jak aktuálně vypadá ministerská legislativa, kde se kromě zákona o státním zastupitelství posunujete dopředu?

S různými odborníky diskutujeme návrhy na změny insolvenčního zákona. Na veřejnosti se objevují konstatování o insolvenčních mafiích a podobně. Potřebujeme si identifikovat, kde je chyba. Jestli v legislativě, nebo v dohledu. Intenzivně pracujeme i na novele exekučního řádu. Tam jsme navíc již některé nápady, které byly připravené na ministerstvu, dali po dohodě s poslanci do jejich poslaneckého návrhu.

Jak moc se vaše a poslanecké návrhy kryjí?

U exekucí to bylo markantní. Vzniklo několik poslaneckých návrhů novel a my jsme také měli připravené některé úpravy. Na ústavně-právním výboru jsme to ve spolupráci s poslanci konsolidovali a k některým jejich návrhům jsme nesobecky přiřadili naše návrhy. Jsou to věci, o kterých si myslíme, že budou užitečné. Rychlost přijetí potřebných změn jsme předřadili pomyslnému autorství novely.

Které věci to jsou?

Například možnost dobrovolného uhrazení závazku ze zablokovaného účtu, podrobnější stanovení pořadí exekucí. Začít spíše penězi na účtech, naopak nemovitosti k bydlení prodávat až jako poslední možnost. Nebo upřesnění některých dohledových pravomocí.

Chystáte stále ještě vládní novelu?

Ano. Tam dáme nápady, které musíme ještě dopracovat. Například již delší dobu uvažujeme o zavedení takzvaného chráněného účtu a nyní promýšlíme jeho přesnou podobu.

Zajímavá je z hlediska legislativy také změna směřování... Chápu správně, že nastavujete nový směr, jak bude resort na legislativním procesu participovat?

Rádi bychom dosáhli toho, aby ministerstvo spravedlnosti bylo tím, kým má být. Tedy aby rozhodovalo, co má být předloženo, aby ono samo dokázalo generovat nápady, co je možné zlepšit a co napsat lépe. Rozhodně vítáme a budeme vyhledávat konzultace s akademickou obcí, dotčenými subjekty a adresáty právních norem. Bez nich se samozřejmě neobejdeme.

Primárně se bude veškerá legislativa, za kterou má resort odpovědnost, tvořit na ministerstvu.

To je naším cílem. Víme zároveň, že toho nejsme schopni dosáhnout příliš brzo.

Takže aby se zákony netvořily v Brně na Nejvyšším soudu...

Není vhodné, aby zákony psali ti, kteří podle nich budou soudit. Je to věc, řekněme, principiální, nemá to souvislost s konkrétními osobami.

Buďme konkrétní. Jsou tu dva opravdu velké projekty, které nejsou pod přímým vedením někoho z resortu. Budete dělat změny?

Vyšel bych ze stávajícího stavu. Ano, existují expertní komise, které připravují příslušné návrhy, a v tuto chvíli přemýšlíme, jak dál. Nový ministr se chystá s jejich předsedy projednat další postup.

Tak snad víte, co s nimi obecně?

Jsou to poradní orgány pana ministra a je to jeho rozhodnutí.

Ministr Pelikán nedávno avizoval, že se mu nelíbí externí expertní skupiny. Jaký je tedy dlouhodobý záměr?

Dlouhodobý je záměr, aby legislativa vznikala především na ministerstvu spravedlnosti. Ministr nekritizoval existenci expertních skupin jako takových, ale způsob, kterým v nich legislativa někdy vznikala. Tedy mimo přímý dohled ministerstva.

Když jsme u kapacit, přesně před rokem byl resort v úplně nejhorším období. Jak je tomu dnes?

Je to mnohem lepší. Přišlo k nám mnoho velmi schopných právníků. Pořád je problém v tom, že je legislativní úsek z hlediska počtu pracovních míst, které je možné zaplnit, poddimenzovaný.

Přesto ho v některých segmentech zaplněný nemáte.

Pracovní místa v legislativním odboru jsou v zásadě skoro zaplněna. V momentě, kdy zaplníte pracovní místa, zjistíte, že je odbor sám o sobě poddimenzovaný. Jeho agenda je veškerá civilní a trestní legislativa. A to i ve srovnání s jinými resorty. Na svém bývalém působišti, na ministerstvu financí, jsem vedl odbor se srovnatelným počtem lidí, a to se věnoval "jen" regulaci finančních trhů. A měli jsme dost práce.

Dobře, legislativní odbor až na pár míst není zaplněn, ale zároveň už víte, že je poddimenzovaný.

Ano, zasloužil by si více míst.

Bude více míst?

To nezáleží jen na ministerstvu spravedlnosti. Určitě se také budeme snažit využít vnitřních kapacit ministerstva.

Proč jste tedy nabírali studenty?

Na stáže. Aby nám pomáhali.

Takže klasická studentská stáž mimo rámec legislativního odboru?

Stážisti budou k rukám jednotlivých legislativních oddělení, k seniornějším právníkům. Budou dělat třeba rešerše.

Jak byste si takovou spolupráci představoval?

Hledá se, jak napsat nejlépe nějaké ustanovení. Máte nápad, poptáte se kolegů, podíváte se na zahraniční úpravu... Tato poslední fáze je typicky práce pro stážistu. Nebo mohou pomoci připravovat odpovědi na dotazy, které k nám chodí. Třeba k výkladu nové soukromoprávní legislativy. Podívají se do komentářů, do zahraniční úpravy a připraví podklady.

Takže fyzicky budou zákony psát odborní referenti?

Ideální stav je ten, aby normy vznikaly na resortu. To neznamená popření konzultační role odborníků...

K tomu se dostaneme. Kdo jsou ale ti konkrétní lidé, kteří budou ve výsledku psát zákony?

Naši vlastní odborníci. Právníci.

Zkušení, nezkušení, noví?

Jak kteří. Jsou tam lidé, kteří mají více zkušeností, i lidé, kteří jich mají méně. Jsou tam i čerství absolventi.

Kolik jich je?

Na celém legislativním odboru je dnes zhruba 27 lidí, ale někteří z nich se věnují i dohledovým činnostem, takže na legislativu jako takovou je kapacit ještě o něco méně.

Jak byste oponoval argument, že je risk svěřit psaní zákonů čerstvým absolventům bez zkušenosti?

Oponoval bych tím, že sice budujeme relativně nový tým, ale pod odbornou supervizí ministrových poradců. Pokud pracujete s chytrým člověkem, je schopen se věci velice rychle naučit. Mám tu samou zkušenost z ministerstva financí. Tvorbu právních předpisů jsme tam nikdy na nikoho neoutsourcovali. A také tam pracovali mladí lidé. Když jim dáte prostor a důvěru a je to chytrý člověk, spoustu věcí se naučí.

Vychováváte si novou generaci legislativců?

To bychom samozřejmě velice rádi.

Jakou to má spojitost s legislativním centrem?

To není formální instituce či nový úsek ministerstva. Je to označení, které tomu dal pan ministr, legislativní centrum s malým "l" a malým "c". Označení vypovídá o záměru dát naší legislativě prioritu v rámci ministerstva i o prezentaci směrem ven.

Jakou roli budou hrát Petr Čech a Stanislav Mečl? Tedy lidé, kteří nejsou v klasické struktuře legislativního odboru?

Poradci hrají roli jako konzultanti, odborní garanti k vymezené oblasti práva.

Takže nebudou konkrétně oni psát zákony?

Nebudou.

A radí jen Robertu Pelikánovi nebo i vám?

Jsou to poradci ministra, ale můžeme se na ně obracet všichni z legislativního odboru.

Kdo další bude ve skupině poradců, která se bude přímo podílet na tvorbě zákonů?

Zatím fungují tito dva odborní poradci přes právo. Jestli budou nějací další, záleží na panu ministrovi.

Na resortu jste od října. Ve všech oblastech, kterým se ministerská legislativa věnuje, existují ještě poradní skupiny. Scházejí se a fungují? Třeba S22 věnující se insolvencím...

Záleží, co nazýváte poradním orgánem. Třeba S22 byla zrušena. Ale jsou u nás odborné komise. To není nic jiného než poradní orgán.

Dobře, jde o skupinu lidí, kteří jsou externisté. A zároveň vám radí v tom, jak napsat zákon.

Stejně bych rozlišil poradce ministra a pak lidi, kteří jsou v odborné komisi, jež typicky dostala za úkol připravit část právního předpisu. Úzce navázaní poradci jsou jen dva.

Chápu, ale co ti další?

Chápeme je jako orgány, se kterými velice rádi spolupracujeme. Velmi záleží na tom, jaká forma byla zvolena při jejich konstituování. Někde se napsaly a rozeslaly jmenovací dekrety. To já upřímně nepovažuji za nutné. Často stačí, když oslovíme několik odborníků a scházíme se s nimi, vybudujeme si tým. To nyní děláme ohledně možné změny insolvenčního zákona.

Vy jste zrušili S22, a tvoříte tedy neformální skupinu?

Konzultujeme. Oslovíme pár odborníků, sejdu se s nimi a nadefinujeme cíle a úkoly. Dostaneme výstupy a znovu se sejdeme a tak dále. Jde mi o to, že to nutně nemusejí být pracovní komise se jmenovacími dekrety.

Chápu. Přesto je diskuse v širším právním kruhu nevyhnutelná. Jak zaručíte, že budou ve vašich odborných skupinách všichni ti zainteresovaní, kteří mají k tématu co říct?

Víte, snažíme se, ale často nejde udělat funkční pracovní skupinu se zastoupením všech, kteří mají na danou věc názor. Právníků je hodně. Jsou tu přece další instituty jako formální připomínková řízení. My se snažíme do takových pracovních skupin vybírat lidi s odbornou erudicí, o kterých víme, že nám kvalitně poradí. Nemůžeme mít pracovní skupinu o padesáti lidech, s takovou platformou v zásadě nejde nic napsat.

To se asi kopíruje se sdělením Roberta Pelikána po jeho jmenování ministrem. Tedy že nebude oproti své předchůdkyni tak dlouho o zákonech diskutovat a bude jednat.

U některých norem máme spoustu různých námětů od adresátů norem (často nám je posílají bez vyzvání) a zhruba víme, co bychom tam rádi udělali, a jsme schopni to dát dohromady. Pak to hodíme do diskuse. Na druhou stranu existují novely, kde se nejdříve chceme více poradit, a získat tak více námětů. Typickým příkladem je insolvenční zákon. Poradíme se a pak materiál opět hodíme do diskuse, ať už bude mít jakoukoli podobu, třeba připomínkového řízení.

Takže diskusi nepřeskočíte...

Dogmaticky bych se nezasekával na jediném možném přístupu. Vždy je potřeba brát i praktickou stránku věci. V jisté chvíli se musíte pohnout dopředu, a tomu musí odpovídat to, jak si naplánujeme diskusi.

Držíte se stále plánu legislativních prací vlády z ledna?

Plán legislativních prací je pro nás důležitý dokument. Kromě mediálně často zmiňovaných témat, jako jsou insolvence nebo exekuce, bychom rádi připravili třeba i nový zákon o znalcích a tlumočnících. V tom starém ze 60. let jsou výrazné mezery, které je třeba zacelit.

Se kterou z norem, již máte pod sebou, jste se od října nejvíce sžil? S jakou problematikou?

Hodně jsem se věnoval předpisům v oblasti exekučního práva a je to zajímavé. Ale možná je to jen tím, že bylo hodně návrhů a řešili jsme to dlouho v parlamentu. Máme na stole i další velice zajímavé věci jako novelu občanského zákoníku nebo zákon o státním zastupitelství. -


MGR. MICHAL FRANĚK

Absolvent Právnické fakulty UK po studiích začínal v pražské Komisi pro cenné papíry, v roce 2005 nastoupil na ministerstvo financí, kde od roku 2008 vedl odbor zabývající se regulací finančních trhů. Loni v říjnu si Fraňka stáhl ještě s Klárou Cetlovou na ministerstvo spravedlnosti tehdejší 1. náměstek Robert Pelikán. Letos v březnu Franěk Pelikána na místě náměstka pro legislativu a justici nahradil.

 

Často nejde udělat funkční pracovní skupinu se zastoupením všech, kteří mají na danou věc názor. Právníků je hodně.

 

Foto: Martin Svozílek

Související