Povinná on-line či off-line evidence tržeb získala v posledních šesti letech napříč Evropou na oblibě. Zavedly ji jak státy jižního křídla EU, kde je bujení šedé ekonomiky tradičně velkým problémem, tak také například Švédsko, jehož obyvatelé se svým daňovým povinnostem vyhýbají minimálně. Nebývalý zájem o boj proti daňovým únikům na DPH nastartovala hospodářská krize. Podle odhadů Evropské komise se totiž do roku 2011 objem peněz, o něž státní pokladny napříč unií ročně kvůli krácení DPH přijdou, vyšplhal na 193 miliard eur, tedy na více než 1,5 % HDP. Ještě v roce 2006 přitom přicházely státy EU v úhrnu jen zhruba o procento svého HDP. V době hospodářské recese a vrcholící snahy o šetření se tak stal důslednější boj proti krácení DPH logickou volbou.

Levné, ale nevyzkoušené

České ministerstvo se při zavádění evidence tržeb inspirovalo chorvatským modelem. Hlavní roli v tom sehrály náklady na pořízení potřebného vybavení na straně podnikatelů. Na to chorvatská varianta neklade vysoké nároky, použít lze de facto jakékoli zařízení s připojením na internet, třeba tablet nebo mobil. Vstupní výdaje se tam tak pohybují v řádu několika tisíc korun.

Ačkoli se na straně chorvatských podnikatelů tamní model s příliš pozitivní odezvou nesetkal a někteří se novou povinnost snažili obcházet či ignorovat, úřady jsou s jeho prvními výsledky nadšené. "Odezva tamní daňové správy je velmi pozitivní. Speciálně v turistických oblastech jsou subjekty jako kavárny a podobně, kterým poté, co se začaly tržby evidovat elektronicky, náhle z roku na rok vyletěl obrat desetkrát, patnáctkrát. Jinými slovy oni dřív přiznávali jen nepatrné procento obratu," popsal zkušenosti z Chorvatska senior manažer v daňovém oddělení Deloitte Petr Neuschl. Avšak zároveň optimismus brzdí: "Běží to tam jen něco přes rok, je ještě příliš brzy na vyhodnocení."

K opatrnosti při hodnocení chorvatského systému nabádá i Evropská komise. Ta jej sice považuje za důležitý krok v před, avšak zároveň zdůrazňuje, že toto opatření nemusí být v boji proti krácení daní zdaleka dostatečné.

Švédský zázrak

Delší zkušenosti s povinnou evidencí tržeb má Švédsko. Zavedlo ji už v roce 2010. Avšak místo výstřelků moderní techniky sází na klasické registrační pokladny. Ty se podle tamního daňového úřadu velmi osvědčily. Stát jim vděčí za dodatečné příjmy ve výši 355 milionů eur ročně.

Jak navíc ukázal průzkum provedený mezi švédskými podnikateli, kleslo také povědomí o firmách, které se vyhýbají daním. Zatímco před zavedením registračních pokladen znalo 27 % dotázaných nějaký podnik, který se vyhýbá daním, v roce 2013 to už bylo jen 9 %.

Daňový fantom

Jenže ani elektronická evidence tržeb není všemocná. I tam, kde vše běží naoko hladce, hledají některé firmy cesty, jak si obrat opticky snížit. Elektronické pokladny někdy vypínají dřív, než skutečně zavřou. Podle studie OECD tak například jedna australská restaurace připravila stát o více než 8 milionů australských dolarů, tedy téměř 158 milionů korun.

Zatímco dřív museli podvodníci kvůli krácení daní vést dvojí účetní knihy, dnes vše dokáže obstarat počítačový program - tzv. phantomware. Jeho jednodušší verze dokážou vymazat některé transakce z paměti pokladny a zamést za sebou stopy. Ty lepší, které se objevily například ve švédských restauracích, nahrazují dražší položky levnějšími. "Tento příklad phantomwaru je sofistikovanější než pouhé mazání transakcí, protože nezanechává mezery v číslovaném pořadí transakcí," upozornili autoři studie OECD. Pirátský software přitom nemusí být v pokladně na první pohled vůbec viditelný, otevře se až po stisknutí určité kombinace kláves. To stěžuje kontrolorům jeho odhalení.

"Zázračná" loterie

Nebezpečí, že podnikatelé najdou cesty, jak systém obejít, si je vědomo i tuzemské ministerstvo financí. "Riziko využívání speciálního softwaru, který umožňuje snižovat vykazované tržby v režimu pokladen s fiskální pamětí, je jedním z důvodů, proč ministerstvo financí místo registračních pokladen zvolilo modernější on-line systém elektronické evidence tržeb," uvedla mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. Tento systém je podle ní neprůstřelný. Prodejce připojený on-line musí na účtenku vytisknout kód, který mu přes internet zašle daňová správa. Jeho pravost pak mohou kontroloři snadno ověřit.

Aby měli účtenek ke kontrole dostatek, chce ministerstvo rozjet po vzoru Slovenska účtenkovou loterii. Avšak i ta má svá úskalí. Počítat je třeba mimo jiné s výdaji na propagaci hry. Poté, co loterie v září 2013 odstartovala na Slovensku, zaplatila státní pokladna za prvotní propagační kampaň a marketing 1,6 milionu eur. Dalších 379 tisíc eur do konce roku vyplatila na výhrách. Když ale v roce 2014 výdaje na marketingovou podporu klesly na 426 tisíc eur, snížil se i zájem o loterii. Zatímco v prvním roce fungování hry do ní lidé zaregistrovali okolo 11,3 milionu účtenek měsíčně, v roce 2014 už to bylo jen 5,75 milionu účtenek za měsíc. Loterii v očích veřejnosti nezatraktivnilo ani to, že vláda za celý rok vyplatila na výhrách zhruba 1,3 milionu eur.

Další slabinou loterie je pak to, že do ní lidé nepřihlašují účtenky rovnoměrně napříč všemi odvětvími. Nejčastěji přihlašují Slováci do hry účty z maloobchodu, jejich počty šplhají do desítek milionů ročně. V ostatních odvětví je podíl přihlášených účtenek výrazně nižší. Relativně nejmenší podíl účtenek vzhledem k podílu na celkových tržbách hlásí Slovensko ze sektoru restauračních zařízení. To je přitom odvětví, které je podle rozličných analýz k daňovým únikům nejnáchylnější.

Problematické je také vyčíslení přínosu loterie k výběru DPH. Podle hrubých odhadů slovenského resortu financí zvyšuje hra příjmy státního rozpočtu zhruba o 7 milionů eur ročně. Celkově však tamní úřady na DPH vyberou 4,74 miliardy eur. Jinými slovy, i podle optimistických odhadů zlepší loterie příjmy státu z této daně sotva o 1,5 promile.

Co bych neudělal pro účtenku

Analýzy provedené napříč Evropou poukazují na další negativní fenomén spojený s loterií - kupčení s účtenkami s cílem zvýšit šanci na výhru. Přestože na Slovensku loterie ztrácí na oblibě, i tam se s podobnými praktikami setkali. Tak například někteří lidé záměrně dělili svůj nákup na několik částí, aby od obchodníků získali více účtenek, které by pak mohli přihlásit do hry.

"Záměrem ministerstva financí je poučit se i z těchto negativních zkušeností ze zahraničí. Proto v současné fázi zvažujeme spíše nepravidelné, tematické nebo regionálně zaměřené loterijní kampaně, které by udržely zájem a motivaci spotřebitelů vyžadovat od svého obchodníka účtenku a nepřímo ho tak nutily evidovat tržby, spíše než pravidelné losování," popsala mluvčí finančního ředitelství Petlachová. Kolik by mohla účtenková loterie v českém podání stát ani kolik by mohla na daních vynést, zatím úřad nespočítal. Příprava hry je teprve ve fázi analýz, jasné není ani to, kdy by mohlo losování začít.

Avšak tváří v tvář slovenským zkušenostem by někteří experti raději Česku doporučili jiný systém kontroly. "V Itálii mají zákazníci povinnost vzít si od obchodníka účtenku, jinak se dopouštějí přestupku. Máte také povinnost ji zhruba 200 metrů nést. Když jdete z obchodu a zastaví vás finanční policie, tak máte povinnost prokázat, že vám obchodník opravdu vystavil účtenku. Pokud ji nemáte, máte problém vy, protože vy jste měla povinnost vzít si ji. Je to přestupek, který je pokutovatelný," popsal další z možností Petr Neuschl z Deloitte. Tuzemské ministerstvo ovšem o této alternativě zatím neuvažuje. Spotřebitele nechce zatěžovat víc, než je nezbytné, a už vůbec jim nechce hrozit pokutami.

Krachy podnikatelů

Další velkou neznámou je to, zda by zavedení elektronické evidence tržeb nemohlo být pro drobné podnikatele likvidační. Čísla ze Slovenska jsou v tomto ohledu na první pohled alarmující. Tak například v roce 2013 tam své živnosti rušily tisíce podnikatelů měsíčně. Avšak zástupci živnostníků daně a jejich vymáhání z úbytku podnikatelů neviní. Podle prezidenta Slovenského živnostenského svazu Stanislava Čižmárika za tím stojí spíš úbytek objednávek a obtížná vymahatelnost práva v zemi.

Zcela opačné zkušenosti má Švédsko. Tam zavedení registračních pokladen úbytek podnikatelů neznamenalo. Naopak stabilně jich tam dál přibývá.

A také mezi českými podnikateli se najdou tací, kteří v elektronické evidenci tržeb vidí spíš příležitost. Například hoteliéři a restauratéři, kteří by měli tržby "registrovat" jako první od ledna 2016, doufají, že pokud nějaký podnikatel skončí, bude to v první řadě takový, který doposud na daních šidil. "Slibujeme si od toho narovnání podmínek na trhu na stejnou startovní čáru. Doufáme, že nekalá konkurence, pokud nebude chtít zmizet, bude muset změnit svoje chování, to znamená, bude muset promítnout všechny náklady do svých cen," zdůraznil v rozhovoru pro Právního rádce prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Zavedení on-line registračních pokladen vítá 92 % členů asociace. Jediné, čeho se obávají, je, že stát nebude důsledný a nechá některé podnikavce novou povinnost obcházet. Bohužel vzhledem ke zkušenostem ze zahraničí by se právě tyto obavy mohly v budoucnu snadno naplnit. -


ELEKTRONICKÁ EVIDENCE TRŽEB V ČÍSLECH

- O 150 miliard korun ročně připraví podvodníci Česko na DPH.

- Stát by mohl podle odhadů ministerstva financí na zavedení elektronické evidence tržeb vydělat ročně 10 až 12 miliard korun.

- Zhruba 320 milionů korun bude tuzemskou státní pokladnu stát spuštění systému.

- Na necelých 6 tisíc korun by mohla dle zkušeností z Chorvatska vyjít základní pokladna kompletně připravená pro nejmenší prodejce.


Ani elektronická evidence tržeb není všemocná. I tam, kde vše běží naoko hladce, hledají některé firmy cesty, jak si obrat opticky snížit.


Související