Anketu Zákon roku letos pošesté pořádá advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal ve spolupráci s partnery. Mediálně ji podporují i některé tituly vydavatelství Economia. Pravidelně se jí účastní stovky významných společností z českého byznysu a do ankety jsou nominovány právní předpisy přijaté v uplynulém kalendářním roce s významným dopadem na podnikatelské prostředí. Cílem ankety je přispět k diskusi mezi českými podnikateli, politiky a odbornou veřejností o kvalitě právních předpisů.

Nominační rada při přípravě jednotlivých nominací brala v potaz tipy, které mohla od ledna do 20. února zasílat veřejnost prostřednictvím webových stránek www.zakonroku.cz. Při stanovení pěti nominací v kategorii "Zákon roku" a pěti v kategorii "Paskvil roku" přihlížela zejména k očekávanému praktickému dopadu a zkušenosti českých podnikatelů s aplikací konkrétních právních norem. Počet členů nominační rady se oproti loňsku zvýšil o dva členy (z 20 na 22). Tvoří ji primárně právní odborníci napříč právnickými profesemi, zejména z řad advokátů a podnikových právníků, a další osobnosti, které sledují právní problematiku.

Bouřlivé diskuse nad nominacemi

Nominační rada se shodla na tom, že rok 2014 byl z hlediska nově přijímaných právních předpisů spíše klidnější. Zčásti to lze jistě přičíst tomu, že se (nejen právnická) veřejnost vyrovnávala s dopady rekodifikace soukromého práva. Bouřlivá diskuze se strhla ohledně služebního zákona, kdy bylo zejména diskutováno, zda vůbec tento předpis do ankety zařazovat a pokud ano, tak do které kategorie. Nakonec je služební zákon nominován jak na Zákon, tak Paskvil roku, vždy kvůli trochu jinému aspektu.

Na Zákon roku byly nominovány změny snižující administrativní zátěž podnikatelů (novela živnostenského zákona a zákona o zaměstnanosti). Nominační rada však ocenila i změny v jednacím řádu Poslanecké sněmovny, které by obecně měly přispět k přijímání kvalitnější legislativy.

Na Paskvil roku byly i letos nominovány daňové předpisy přijaté na poslední chvíli před koncem roku, ačkoli jsou pro podnikatele zcela zásadní. Dále nominační rada vyhodnotila jako negativní změny přinášející pro podnikatele a obce zbytečné povinnosti navíc, aniž by tyto zároveň přinášely zásadní pozitiva pro spotřebitele nebo pro stát (novela zákona o potravinách a novela zákona o odpadech). Nominaci na Paskvil roku si dále vysloužila novela advokátního tarifu, která má za následek, že se věřitelům nevyplatí soudně vymáhat své nižší pohledávky, a v podstatě tak motivuje dlužníky neplatit své dluhy.

"V nominacích pro nejlepší a nejhorší legislativní počin nechybí daňové předpisy. Tradičně kvůli obrovskému vlivu na byznys. Přitom se zdá, že se čeští podnikatelé stále neshodou v tom, jestli je pro ně důležitější mít daňové předpisy srozumitelné a aby je znali s dostatečným předstihem, nebo jestli prim hraje sazba daně. Přestože je to tak trochu Sofiina volba, aby podnikatelé v partnerství s veřejným sektorem uspěli, bude zřejmě potřeba v tomto aspektu získat silnější konsenzus napříč podnikatelskou obcí," uvedl Tomáš Babáček z Ambruz & Dark Deloitte Legal, předseda organizačního výboru ankety Zákon roku.

Nad rámec vybraných nominací byly v nominační radě diskutovány například i změny v oblasti finančního trhu, zvýšení minimální mzdy nebo protiruské sankce Evropské unie. Zvažována byla i nominace nově přijatého balíčku směrnic EU týkajících se veřejných zakázek; nakonec však nominační rada dospěla k závěru, že v tomto případě bude klíčová až jejich implementace do českého právního řádu.

O finálních výsledcích nyní rozhodnou zástupci firem, podnikatelé a odborná veřejnost prostřednictvím hlasování, které poběží do poloviny května 2015.

 

1) NOMINACE NA ZÁKON ROKU

1) Novely zákona o zaměstnanosti a živnostenského zákona

Název: Zákon č. 136/2014 Sb., kterým se mění mj. zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 140/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

Proč: Dochází ke snížení minimální pokuty za nelegální zaměstnávání (typicky "švarcsystém") z likvidačních 250 000 Kč na 50 000 Kč a ruší se povinnost zaměstnavatelů mít v místě pracoviště doklady o pracovněprávním vztahu zaměstnance, který je řádně hlášen na ČSSZ. Elektronizace živnostenského rejstříku pak odstraní nutnost opakovaného dokládání některých údajů již jednou dodaných živnostenskému úřadu a novela také více ochrání soukromí tím, že se údaje o podnikateli budou přesouvat do neveřejné části rejstříku po čtyřech letech od zániku jeho živnostenského oprávnění.

2) Novela jednacího řádu Poslanecké sněmovny

Název: Zákon č. 265/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů

Proč: Po letech marných diskusí a několika neúspěšných pokusech konečně tato změna jednajícího řádu Poslanecké sněmovny zlepšuje kritická místa legislativního procesu, o kterých všichni věděli. Přináší povinnost odůvodňování pozměňovacích návrhů, zavádí roli garančního výboru, který se k nim má vyjadřovat, jmennou evidenci hlasování ve výborech, zveřejňování zápisů z jednání výborů, hlasovací procedury či prodloužení doby mezi 2. a 3. čtením umožňující návrhy vyhodnotit. Přínosem je i prodloužení doby, do níž může navrhovatel vzít návrh zákona zpět (až do zahájení rozpravy ve třetím čtení), aby nemusel jen přihlížet, jak se mu návrh mění před očima.

3) Zákon o kybernetické bezpečnosti

Název: Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti

Proč: Hlavním přínosem je standardizace úrovně bezpečnostních opatření, která by měly povinné subjekty implementovat. Zvyšuje se právní jistota nejen povinných subjektů a jejich smluvních partnerů, ale také veřejnosti, která by vyřazením daného systému z provozu byla dotčena nejvíce. Zvýšení právní jistoty a předvídatelnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti může přinést snížení transakčních nákladů na technologické a právní zabezpečení významných informačních systémů a kritické informační infrastruktury. Podstatným praktickým benefitem pro podnikatele je zavedení efektivního komunikačního řešení v případě kybernetických incidentů, které obvykle cílí na neomezený počet subjektů. V takové situaci mají povinné subjekty k dispozici národní CERT a vládní CERT jako platformy pro sdílení informací, metodickou podporu, pomoc a součinnost, koordinaci společného postupu a řešení vzniklé situace a přijetí účinných reaktivních opatření s cílem minimalizovat dopad útoků a výši škod.

4) Služební zákon

Název: Zákon 234/2014 Sb., o státní službě

Proč: Kariérní postup bez pravidel a riziko bezdůvodného odvolání v rámci povolebního obsazování míst vítěznou stranou. Taková perspektiva do státní správy nelákala a výsledkem jsou případy korupce, klientelismu, nekoncepčnosti či nedostatečné kvalifikace. Kvalita fungování státní správy má přitom zásadní dopad na kvalitu podnikatelského prostředí. Současná vláda si proto zaslouží ocenění, že měla odvahu vzdát se části svého vlivu nad úředníky a zavést pravidla. Výsledná podoba zákona možná není dokonalá, jde ostatně o kompromis, na kterém se vláda za cenu ústupků domluvila s opozicí. Oproti dosavadnímu stavu však představuje krok dopředu a díky kompromisnímu přístupu má šanci přetrvat i po případném vládním střídání.

5) Novela daňového řádu

Název: Zákon č. 267/2014 Sb., kterým se mění mj. zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

Proč: Každý může někdy zaškobrtnout a nemělo by se s ním proto jednat jako s kriminálníkem. Od ledna 2015 může finanční úřad prominout příslušenství daně (penále, úrok z prodlení a úrok z posečkané částky), pokud si daňový subjekt v minulosti řádně plnil své daňové a účetní povinnosti, poskytoval součinnost či by byl úrok s ohledem na jeho poměry příliš tvrdý. Finanční správa už strukturovaně a srozumitelně oznámila, jak bude u promíjení standardně postupovat, což budí důvěru ve způsob promíjení.

 

2) NOMINACE NA PASKVIL ROKU

1) Informace o původu potravin

Název: Zákon č. 139/2014 Sb., kterým se mění mj. zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů

Proč: Provozovatelé potravinářských podniků s tržbami nad 5 mld. Kč musí u vstupů do svých prodejen nově uvádět pět států původu potravin s nejvyšším podílem na jejich tržbách, a to v přesně stanoveném formátu a s roční aktualizací. I kdyby spotřebitelé tuto informaci zaznamenali, neřekne jim ale nic o skutečném místě výroby potravin, které nakupují. Dle novely a následného výkladu státních orgánů musí dále všichni provozovatelé potravinářských podniků na regálové cenovce umístit čitelný údaj obsahující obchodní název a sídlo provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil. Pokud ale není sídlo takového provozovatele shodné s místem faktické výroby, postrádá tento údaj informační smysl.

2) Služební zákon

Název: Zákon 234/2014 Sb., o státní službě

Proč: Nevhodný způsob přijímání takto důležité normy se odrazil v její kvalitě a vytčené cíle (nastavení podmínek pro profesionální a stabilní státní správu) nebyly naplněny. Absence Generálního ředitelství státní služby znamená rezignaci na dostatečně nezávislé a silné postavení řídícího orgánu. Nejde přitom pouze o formální změnu, když došlo k nahrazení Generálního ředitelství Sekcí pro státní službu na Ministerstvu vnitra ČR, vzniklá sekce je totiž z hlediska stanovených kompetencí nadána výrazně slabším postavením. Další nedostatky představují způsoby výběrových řízení a netransparentní způsob odměňování. Jako problematické se rovněž ukázalo přijímání prováděcích předpisů, jež jsou klíčové pro kvalitní implementaci. Služební zákon tak zřejmě nevytvořil potřebné předpoklady pro vytvoření profesionální a silné státní správy, která by byla rovnocenným partnerem podnikatelské sféry.

3) Novela advokátního tarifu

Název: Vyhláška 120/2014 Sb., kterou se mění vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů

Proč: Náhrada nákladů řízení u formulářových žalob do 50 000 Kč je od poloviny roku 2014 pro vítězného účastníka stanovena v paušální výši několika stokorun. Tyto paušální částky nemohou účastníkům nahradit náklady vynaložené na právní pomoc, a proto se vymáhání částek v řádu několika desetitisíců stává značně neekonomické. Dluhy v řádu tisícikorun může být pro věřitele nově hospodárnější nevymáhat vůbec. Namísto novely, která by zamezila občasnému zneužívání soudního procesu, byla vydána vyhláška, která věřitelům fakticky znemožňuje vymáhat své pohledávky.

4) Daňové předpisy

Název: Zákony č. 262/2014 Sb. a č. 360/2014 Sb., kterými se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Proč: Byla zavedena třetí sazba DPH, přitom stále panují nejasnosti o zařazení některých produktů do příslušných sazeb. Dále bylo zavedeno rozšíření režimu reverse charge na další druhy dodání zboží v České republice, včetně možnosti zavést jej na přechodnou dobu i pro další komodity, opět s nejasnostmi ohledně aplikace či neaplikace na některé zboží a velikost dodávek. Zákon č. 360/2014 Sb. byl nadto schválen Poslaneckou sněmovnou 22. prosince 2014, což opět způsobilo zbytečné potíže a nejistotu firmám, které do poslední chvíle nevěděly, jak nastavit své systémy k 1. lednu 2015. Skvělé příklady toho, co by se nedělo, kdyby předpisy pro podnikatele vstupovaly v účinnost aspoň s tříměsíčním odstupem po přijetí. Ještě větší jistotu by přineslo, kdyby nové předpisy pro podnikatele vstupovaly v účinnost jen k 1. lednu či 1. červenci daného kalendářního roku.

5) Třídění bioodpadu

Název: Zákon č. 229/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Proč: Z původního senátního návrhu regulovat provoz výkupen odpadů se veletočem v legislativním procesu zavedla nová povinnost obcí třídit rostlinný bioodpad a kovy. Místo řešení reálného problému (omezení masivního rozkrádání kanálových poklopů, dopravních značek apod. přes výkupny odpadu) se zavedla regulace v oblasti, kde už fungovala spolupráce obcí s podnikatelskou sférou. -

Zdroj: Ambruz & Dark Deloitte Legal (redakčně upraveno)

Bouřlivá diskuse se strhla ohledně služebního zákona, kdy bylo zejména diskutováno, zda vůbec tento předpis do ankety zařazovat a pokud ano, tak do jaké kategorie. Nakonec je služební zákon nominován jak na Zákon, tak Paskvil roku, vždy kvůli trochu jinému aspektu.

Nominaci na Paskvil roku si vysloužila novela advokátního tarifu, která má za následek, že se věřitelům nevyplatí soudně vymáhat své nižší pohledávky, a v podstatě tak motivuje dlužníky neplatit své dluhy.

Článek vyšel v březnovém čísle Právního rádce 13. března.

Související