Daňové přiznání, ilustrační foto
Daňové přiznání, ilustrační foto
autor: Archiv HN

"V posledních letech se většina zemí pustila do nastavení daňového systému, který pomáhá snížit rozpočtový deficit a současně zabezpečit optimální prostředí pro investice. Zatímco některé státy se snažily snižovat své rozpočtové deficity zvyšováním spotřebních daní, jiné se zaměřily na daně z příjmů či DPH. Některé státy dokonce zavedly nové tzv. sektorové daně. Důsledkem výše uvedených daňových změn byl pokles průměrných rozpočtových deficitů v porovnání s předchozími lety," uvedla ve shrnující tiskové zprávě společnost Mazars.

Česká republika se v letošním roce neuchýlila ke zvýšení daní z příjmů fyzických ani právnických osob. Co ale opět rostlo, bylo zdanění práce. "Zdanění práce zůstává vysoké, Česká republika je stále zemí s téměř nejvyššími celkovými náklady zaměstnavatele na zaměstnance, což je způsobeno zejména výší povinných odvodů zaměstnavatele na pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění," sdělila v tiskové zprávě manažerka daňového poradenství Gabriela Ivanco.

Co se týká daně z přidané hodnoty, zůstává Česká republika v regionálním průměru, který činí 21 %. Firma Mazars logicky hodnotí hlavně atraktivitu země pro potenciální investory a v tomto ohledu většině srovnávaných zemí včetně České republiky vytýká nepřehledný daňový a sociální systém.

Do srovnání byly zahrnuty Rakousko, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Makedonie, Černa Hora, Polsko, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko a Ukrajina.