Zákoník práce (předpis č. 262/2006 Sb.) se institutu zaměstnanecké dovolené věnuje v části deváté, konkrétně jde o paragrafy 211 až 223. Hned na začátku je jasně uvedeno, že dovolená (či její poměrná část) náleží zaměstnanci, který vykonává závislou práci v pracovním poměru. Zákon dále rozeznává tři typy dovolené: a) za kalendářní rok, b) za odpracované dny, c) dodatkovou dovolenou.
Na dovolenou za kalendářní rok vzniká nárok v případě, že zaměstnanec odpracoval za příslušný kalendářní rok alespoň 60 dní v nepřetržitém pracovním poměru, přičemž odpracovaný je den, kdy odpracoval převážnou část směny, a platí, že menší části z různých dní se nesčítají. Zaměstnanec v privátní sféře má nárok minimálně na čtyři (pracovní) týdny dovolené, státní zaměstnanci na pět týdnů a kantoři na všech stupních mají volných týdnů osm. To platí v případě plného úvazku. Pokud zaměstnanec pracuje na menší úvazek, přísluší mu poměrná část této dovolené. Důležité je také poznamenat, že tato doba se ještě může snížit o jednu dvanáctinu za každý byť i neúplný měsíc, který v daném roce nebyl v příslušném pracovním poměru.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111