Vyhlášení nominací nejlepšího a nejhoršího zákona roku 2013
Vyhlášení nominací nejlepšího a nejhoršího zákona roku 2013
autor: HN – Matej Slávik

Kategorie Zákon roku:

1. Rekodifikace soukromého práva: nové veřejné registry

Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

Autor: Český úřad zeměměřický a katastrální, Ministerstvo spravedlnosti

Úspěšné provedení doprovodné legislativy k novému občanskému zákoníku v nových zákonech upravujících veřejné registry na bázi materiální publicity. Zásadní posílení právní jistoty ve statusových otázkách a v nemovitostních transakcích. Nové informační povinnosti katastru. Možnost zápisu řady nových práv k nemovitostem (jako je nájem, pacht, právo stavby, vedlejší ujednání, správa svěřenského fondu či vzdání se práva na náhradu škody na pozemku). Sjednocení dvou zákonů týkajících se od r. 1992 katastru nemovitostí a sjednocení zápisů práv vkladem. Sjednocení zápisů všech právnických osob soukromého práva v soudním rejstříku. Zásadní zrychlení rejstříkové agendy umožněním přímých zápisů do rejstříku notáři a umožněním podávání návrhů prostřednictvím datové schránky. I přes objektivně obtížné okolnosti vyvolané pádem vlády a rozpuštěním Poslanecké sněmovny prosazení obou zákonů relativně včas a s ubráněním se nejhorším pozměňovacím návrhům poslanců.

2. Mezinárodní spolupráce při řešení daňových úniků (dohody o výměně informací v daňových záležitostech)

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Guernsey o výměně informací v daňových záležitostech a další podobné dohody s Ostrovem Man, Republikou San Marino, Britskými panenskými ostrovy, Kajmanskými ostrovy, Dánskou republikou, Královstvím Saudské Arábie a Panamskou republikou (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2013 Sb. m. s., 3/2013 Sb. m. s., 4/2013 Sb. m. s., 6/2013 Sb. m. s., 90/2013 Sb. m. s., 14/2013 Sb. m. s., 42/2013 Sb. m. s. a 91/2013 Sb. m. s.)

Autor: Vláda ČR

Mezinárodní spolupráce, včetně nových bilaterálních smluv o výměně informací v daňových záležitostech, jsou správnou cestou k řešení velké části daňových úniků, přestože by měla být Česká republika ještě aktivnější a především v rámci EU a OECD podporovat mnohostranné dohody o výměně informací se všemi zeměmi. Tato opatření pomáhají vyrovnat znevýhodnění menších firem, které nevyužívají výhod daňových rájů (příliš nízké daňové sazby či finanční tajemství). Omezení daňových úniků pomůže nezvyšovat (nebo dokonce snižovat) daňové sazby při zachování (zvýšení) celkového výběru daní.

3. Zásah státu při selhání trhu (regulace telekomunikačních operátorů)

Zákon č. 214/2013 Sb., kterým se mění zákon o elektronických komunikacích

Autor: Skupina poslanců (Jan Husák, Ludmila Bubeníková, Václav Cempírek, Jaroslav Eček, František Laudát, Pavol Lukša)

Novelou se limituje smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy (na maximálně 1/5 zbývajících paušálů), zavádí se povinnost předem informovat zákazníka o automatickém prodloužení smlouvy a některé další informační povinnosti. Je to připomenutí, že stát má trh řídit, pokud dojde k jeho selhání. A že sebereflexí a zvyšováním vlastních standardů kvality mohou podnikatelé zásahům státu efektivně předcházet.

4. Podpora fungování vnitřního trhu EU (řešení spotřebitelských sporů on-line)

Nařízení EU č. 524/2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line

Autor: Evropské komise, GŘ Zdraví a spotřebitelé

Neustále se zvyšující počet on-line transakcí s sebou nese rizika, především komplikovaný přístup k mimosoudnímu řešení přeshraničních sporů. Evropská platforma pro řešení sporů on-line má za cíl zvýšit úroveň ochrany spotřebitelů v Unii a zároveň posílit důvěru v jednotný trh a internetové nakupování a prodej. Přestože jedna z hlavních priorit Evropské unie je sjednocení vnitřního trhu, nadále zůstává roztříštěný, což brání posílení konkurenceschopnosti a hospodářského růstu.

5. Vylepšení insolvenčních předpisů

Zákon č. 294/2013 Sb., kterým se mění insolvenční zákon a zákon o insolvenčních správcích

Autor: Ministerstvo spravedlnosti

Provedení řady pozitivních změn v hospodářsky citlivé právní oblasti na základě pečlivého rozboru praxe a ve spolupráci s odbornou veřejností na půdě skupiny S22 pro insolvenční právo při Ministerstvu spravedlnosti. Příklad správného způsobu tvorby legislativy. Zavedení možnosti oddlužení podnikatelů fyzických osob, společného oddlužení manželů, snížení limitů pro reorganizaci podniku, transparentního určování insolvenčních správců, řešení problematického vztahu exekučního a insolvenčního řízení a citlivá harmonizace s novým občanským zákoníkem.

Kategorie Paskvil roku 2013:

1. Špatně a pozdě I: Daňová legislativa

Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva

Autor: Ministerstvo financí

Předpis na dvě stě dvaceti třech stranách obsahuje přes tisíc změnových bodů a mění čtyřicet zákonů. Směsice změn, které byly nezbytné kvůli novému občanskému zákoníku (NOZ), i změn, které s ním nijak nesouvisely (např. otázka zdanění dividend). V původní podobě návrhu zákona předložen Poslanecké sněmovně až koncem dubna 2013: jen osm měsíců před účinností NOZ, více než rok poté, co NOZ nabyl platnosti. Po rozpuštění Sněmovny a zamítnutí původního návrhu Senátem v září znovu předložen v podobě zákonného opatření, které Senát přijal začátkem října. Teprve 27. listopadu definitivně schváleno Poslaneckou sněmovnou, s legisvakanční dobou 33 dnů včetně Vánoc. Extrémní příklad toho, jak nepřehledná a nepředvídatelná může daňová legislativa být.

2. Špatně a pozdě II: Daň z nabytí nemovitých věcí

Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí

Autor: Ministerstvo financí

Schválením zákona o dani z nabytí nemovitých věci, kdy plátcem zůstal i nadále prodávající (a nikoliv „nabyvatel“), došlo nejen ke slovnímu paskvilu, ale také ke zbytečnému zákonodárnému procesu, který dosavadní situaci nijak nevylepšil, spíše naopak. Nejen, že zůstala nevyužita příležitost zrušit daň, která zbytečně zatěžuje daňovou správu, aniž by měla jakýkoli zásadnější makroekonomický význam pro příjmovou stránku státního rozpočtu, ale přibyla navíc nová ustanovení, jejichž výklad není jasný a která neusnadňují transparentní určení výše základu daně.

3. Mnoho povyku (bohužel) pro nic: medializovaný boj za zvýšení transparentnosti korporací

Zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností

Autor: Ministerstvo spravedlnosti

Pokud bylo cílem, aby se o veřejné zakázky ucházely společnosti s jasně dohledatelnými konečnými vlastníky, nepovedlo se. Zákon sice ruší u českých a.s. listinné akcie na majitele, ale to nezabezpečí, že české veřejné zakázky nebudou i dále zadávány společnostem sice s viditelnými přímými akcionáři, ale bez znalosti konečných vlastníků (např. napojených offshorových akcionářů). Navíc mohla být celá problematika řešena příslušnými novelizacemi a nikoli samostatným předpisem, což by bylo vhodnější z hlediska struktury právních předpisů. Je to příklad předpisu, který zřejmě posloužil spíš k politicko-mediálním účelům, než k vyřešení relevantního problému.

4. Paušální represivní regulace (obchod lihem)

Zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu

Autor: Ministerstvo financí

Zavádění vysokých kaucí pro případ nedoplatků na daních představuje nevhodnou překážku vstupu na trh zejména pro malé a střední podnikatele. Zákonodárce paušálně vychází z automatického předpokladu, že podnikatelé budou porušovat své povinnosti, místo toho, aby dostatečně razantně trestal pouze skutečná selhání. Podobnou nevhodnou překážku představuje povinnost instalace drahých kamerových systémů pro osoby, které jsou povinny značit líh.

5. Nekoncepční a neefektivní legislativní proces (zákon o veřejných zakázkách)

Zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon o veřejných zakázkách

Autor: Ministerstvo pro místní rozvoj, senátor Pavel Eybert

Novela odkládá či ruší některé nově zavedené instituty, které měly přispět k vyšší kontrole a odbornosti při zadávání veřejných zakázek. Z důvodu nedostatečné implementace nových pravidel se tak nekoncepčně od původního záměru raději ustoupí a původně nastavená pravidla se opakovaně mění, což v konečném důsledku značně narušuje právní jistotu a násobí náklady na legislativní proces. Neméně závažná je skutečnost, že novela byla přijata formou zákonného opatření, rezervovanou jen na neodkladné případy. Nadto senátoři formou pozměňovacího návrhu a bez předcházející odborné diskuse schválili ještě nad rámec původně plánovaných změn zvýšení limitů pro zakázky malého rozsahu na úroveň před rokem 2012.


Více o anketě na www.zakonroku.cz

 

 

Autoři: Jan Januš