V doporučení Komise stanovila společné zásady, kterými by se měla řídit vnitrostátní insolvenční řízení ve všech členských státech. Toto doporučení je reakcí na současný stav v Evropské unii, kdy 1,7 milionu osob přichází každým rokem o práci. Příčinou tak vysoké nezaměstnanosti jsou podniky, které momentálně v EU čelí úpadku. Těch je přibližně 200 tisíc.

Cílem je dát možnost životaschopným podnikům, aby se reorganizovaly a pokračovaly dále ve své činnosti. Nejen, že se tak zachovají pracovní místa, ale zároveň se zlepší postavení věřitelů, jelikož účelem reorganizace je vyhnout se platební neschopnosti společností.

S narůstajícím počtem podniků ve finančních obtížích v celé Evropě se musíme znovu zamyslet na naším přístupem k řešení úpadku podniků.Neměli bychom dusit inovace – pokud poctivý podnikatel na poprvé neuspěje, měl by mít nárok na druhý pokus. Pravidla upravující insolvenční řízení by měla usnadňovat nový start,“ říká místopředsedkyně Komise a komisařka EU pro spravedlnost Viviane Redingová.

Musíme zavést účinný mechanismus, který umožní rozlišovat mezi poctivými a nepoctivými podnikateli, neboť to je základem pro omezení současné stigmatizace úpadku“, zdůraznil místopředseda Komise a komisař EU pro průmysl a podnikání Antonio Tajani.

Komise ve své zprávě navrhuje zavést jednotný rámec vnitrostátních pravidel insolvenčního řízení, ve kterém požaduje, aby členské státy:

  • usnadnily reorganizaci podniků ve finančních obtížích v časné fázi, před zahájením formálního insolvenčního řízení a bez nutnosti zdlouhavých a nákladných řízení, což pomůže omezit využívání likvidace,

  • umožnily dlužníkům provést reorganizaci svého podniku, aniž by bylo nutné formálně zahájit soudní řízení,

  • poskytly podnikům ve finančních obtížích možnost požádat o dočasné pozastavení výkonu individuálních práv až na dobu čtyř měsíců (s prodloužením až na dobu 12 měsíců), aby mohly přijmout reorganizační plán předtím, než věřitelé mohou zahájit kroky k vymožení pohledávky,

  • usnadnily postup pro přijímání reorganizačního plánu, který zohledňuje zájmy jak dlužníků, tak věřitelů s cílem zvýšit vyhlídky na záchranu životaschopných podniků,

  • omezily negativní důsledky úpadku na šance podnikatelů zahájit nové podnikání v budoucnosti, zejména prominutím jejich dluhů ve lhůtě nejdéle tří let.

Členské státy mají podle doporučení jeden rok na zavedení příslušných opatření. Komise následně bude požadovat od členských států jejich výroční zprávy, aby měla přehled o tom, jak si státy prvních 18 měsíců vedly.

Autoři: Denisa Žilová