1) S jakým tématem na kongresu Právní prostor 2013 vystoupíte a proč?

2) Jaký je váš názor na případné odložení účinnosti nového občanského zákoníku?


FRANTIŠEK KORBEL

NÁMĚSTEK MINISTRA SPRAVEDLNOSTI ČR

1) Jako náměstek odpovědný za nový občanský zákoník nemohu hovořit o ničem jiném než o aktuálním stavu jeho implementace. Ministerstvo spravedlnosti dokončilo v minulém roce doprovodnou legislativu, kterou schválila vláda a nyní ji projednává Parlament. Přináší četné změny do procesních předpisů, z nichž nejviditelnější bude vyčlenění nesporů z OSŘ do samostatného zákona a nový rejstříkový zákon. Hovořit chci též o projektu Nové soukromé právo, který ministerstvo realizuje v oblasti vzdělávání justice a veřejné správy.

2) Tato otázka je nyní již mimo hru, neboť Parlament zamítl opoziční návrh na odklad NOZ a vládní koalice se po pečlivém projednání a zvážení důvodů pro a proti shodla na dodržení plánované účinnosti k 1.2014. Těch, kteří se zodpovědně připravují na rekodifikaci, nebo dokonce již využívají její instituty dnes, by se odklad nemile dotknul a pro ty ostatní nemá odklad žádný smysl, neboť žádný čas navíc nevyužijí. A nechceme riskovat osud služebního zákona...

TOMÁŠ LICHOVNÍK

PREZIDENT SOUDCOVSKÉ UNIE

1) V posledních letech došlo k výraznému nárůstu věcí, které mají soudy řešit. Nejedná se jen o množství věcí, ale spíše o jejich skladbu. Soudům je svěřováno rozhodování prakticky ve všech oblastech lidského života a chodu společnosti. Mohou však soudy splnit všechny představy zákonodárců či ještě spíše představy těch, kdo se na soudy obracejí? Přístup k soudu zpravidla bez jakýchkoli předběžných podmínek však dle mého vede k nižší odpovědnosti za vlastní jednání. "Proč bych se měl s někým domlouvat, když jej mohu dát k soudu?" Jak spor dopadne, je však ve hvězdách, a navíc s jeho výsledkem nemusí být spokojena ani jedna strana. Proto je potřebné si ještě před podáním žaloby ujasnit, čeho vlastně chci dosáhnout a nejde-li toho dosáhnout, i jinak než soudní cestou.

2) Nikdy jsem nebyl nadšeným stoupencem NOZ. Nicméně poté, co byl publikován ve Sbírce zákonů, jsem bral jako realitu, že od počátku roku 2014 se jím budu řídit a budu jej i aplikovat. Nedomnívám se, že přispívá k právní jistotě a k právní kultuře vůbec, pokud je posunována účinnnost již platných zákonů. Zvláště na NOZ a zákon o obchodních korporacích se musí zejména podnikatelé připravit. A příprava například nových smluv není právě levnou záležitostí. Stát by se měl vždy snažit "držet slovo" a jít tak příkladem. Jako důvod pro odložení účinnosti bych považoval zpoždění nezbytné doprovodné legislativy. Zde by se jednalo o prevenci případného právního chaosu. Za dostatečný důvod bych však nepovažoval argumenty o nepřipravenosti právníků či celé společnosti. Ruku na srdce, skutečně intenzivní příprava nastane až těsně před datem účinnosti či spíše až po něm. A pak je lhostejno, zda je tím datem 1. leden 2014 nebo l. leden 2114.

DAVID RAUS

PŘEDSEDA SENÁTU KRAJSKÉHO SOUDU V BRNĚ

1) Vzhledem k současné i nové občanskoprávní úpravě se jeví jako zajímavé zabývat se některými vybranými otázkami důsledků porušení zákona o veřejných zakázkách do práva soukromého - občanského. Je samozřejmě jistě žádoucí konstatovat porušení veřejnoprávní úpravy zadávání veřejných zakázek Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, deklarovat spáchání správního deliktu a zadavateli uložit pokutu, to se však z pohledu reálné efektivity důsledků nemusí jevit jako dostatečné, měla-li by zůstat smlouva na veřejnou zakázku i v případě závažného porušení procedury stanovené zákonem o veřejných zakázkách nedotčena - měla-li být platná a mělo-li by se podle ní nadále plnit.

2) Nová právní úprava byla přijata a pro přijetí nezbytné doprovodné legislativy je objektivně vzato dostatečný časový prostor. Bez ohledu na to, co je v nové právní úpravě obsaženo a nakolik došlo k jejímu přijetí "na sílu", má-li být stěžejním důvodem odložení účinnosti potřeba náležitě se na nový občanský zákoník "připravit" a případně též pokusit se doktrinálně vyjasnit alespoň jeho výkladově nejproblematičtější místa, nedomnívám se, že jde o důvod dostatečný a rozumný. Teprve začne-li být podle nové právní úpravy judikováno, budou jednotlivá pravidla nového občanského zákoníku v praxi vyjasňována. Než se dočkáme konstantní judikatury, která teprve může důvěru v aplikaci vyvolat, uplyne určitě řada let, to ale není důvodem pro odložení účinnosti. Řada technických chyb vyvolávajících vzájemnou nekonzistentnost pravidel také není argumentem pro odložení účinnosti, nejvýše pro zrušení celého předpisu, než nabude účinnosti, to dnes již ale není výlučně otázkou odbornou. A pokud jde o "čas na přípravu", pak zřejmě nejlepším motivátorem pro zodpovědnou odbornou přípravu na jeho aplikaci může být právě akutně se blížící účinnost. Odloží-li se účinnost, může potřeba náležité přípravy "usnout".

TOMÁŠ SOKOL

ADVOKÁT A PARTNER BROŽ&SOKOL&NOVÁK

1) Na kongresu Právní prostor 2013 míním přednést příspěvek na téma Ochrana osobnosti v novém občanském zákoníku. Na prvý pohled je zřejmé, že ochrana, kterou v současné době poskytují ustanovení § 11 až 13 občanského zákoníku, tedy ochrana osobnosti, je pojata v NOZ mnohem obšírněji a důkladněji. Především je rozšířen předmět ochrany a dále se NOZ jednotlivými objekty ochrany zákon mnohem podrobněji zabývá. Nově je koncipována pasáž zabývající se speciálně ochranou člověka, který je označen za nedotknutelného, což je základní premisa pro velmi podrobnou úpravu práva na ochranu života a zdraví. Podrobnější úprava se týká i toho, co je dnes typickým předmětem ochrany, tedy podobizny, zvukového nebo obrazového záznamu, a širší je i úprava nároků ze zásahů plynoucích poškozenému.

2) Nevidím žádný rozumný důvod. Naopak, vidím celou řadu důvodů proti takovému postupu, v současné době tím největším zřejmě již je stav příprav a investice, které soukromé subjekty vynaložily na přípravu na NOZ.

VRATISLAV KOŠŤÁL

VEDOUCÍ ODBORU PRÁVNÍ SLUŽBY ČEPS

1) Na letošním Právním prostoru bych se ve svém příspěvku rád věnoval problematice dopadu nového občanského zákoníku do specifického prostředí energetického podnikání, v němž se prolínají jak prvky běžné v jakémkoliv jiném podnikání, tak prvky reflektující větší míru veřejného zájmu na zdárném fungování energetických trhů. Právě tato dvojakost ve vztahu ke smluvnímu právu i jistá míra znatelnější konzervativnosti energetiky jako celku jistě vytváří zajímavé "laboratorní" prostředí pro výzkum účinků zcela přelomového předpisu, který bude muset dobře zapadnout do celého právního systému a přitom mu neškodit. Změna je to v každém případě bezprecedentně intenzivní a zasahuje prakticky celý právní život normální energetické společnosti, která se s ní bude muset vyrovnat. Problém je pochopitelně s přípravou, protože v laboratoři to vždy funguje tak trochu v ideálních podmínkách, při eliminaci, řekněme, více či méně pravděpodobných faktorů. Realita je však, goethovsky řečeno, mnohem zelenější, a tak svůj přístup v příspěvku budu korigovat spíše realističtějším směrem, jenž kompenzuje právě onen zúžený okruh zohledňovaných faktorů prostředí, a představím některé pro nás viditelné problémy s aplikací nových ustanovení právě v oblasti smluv používaných v energetice. Budu se rovněž snažit představit možné cesty, jak identifikovaným výkladovým rizikům chceme předcházet či přímo čelit, což může rozvinout hlubší diskusi, a tak zároveň inspirovat k hledání lepších řešení.

2) Na tuto otázku je pro mě již dnes opravdu těžké jednoznačně odpovědět. Obecně vzato, nejsem příznivcem snad i dokonalých změn vkládaných do velmi nedokonalého společenského klimatu a v tomto směru mám trochu strach, že nový občanský zákoník v platném znění, jak ho známe dnes, dlouho neobstojí - ať již formálně, svým textem, tak fakticky, dynamikou jeho průběžné interpretace. Pokud bych měl odpovědět v této obecné rovině, pak se tedy kloním k odložení účinnosti nového civilistického kodexu, ovšem ne o rok, ale obecně na příhodnější dobu. Konkrétně pak k této změně za sebe jako právníka společnosti ČEPS, potvrzuji, že jsme již poměrně hodně času i úsilí vložili do předběžné přípravy na nové století českého práva, byť zůstává pravdou, že jakákoli příprava má své objektivní meze. Tento konkrétní pohled na věc a vidina zmařeného úsilí mi pak napovídají, že odložení účinnosti nového občanského zákoníku na pozdější termín již vlastně až tak mnoho neřeší.

PETR BEZOUŠKA

ČLEN LEGISLATIVNÍ RADY VLÁDY ČR A OF COUNSEL PRK PARTNERS

1) Ve svém příspěvku se chci krátce zastavit u některých pravidel nového občanského zákoníku, která významně zasahují (a dle mého názoru i vylepšují) právní postavení věřitele. Na první pohled se jedná o drobné úpravy např. v rámci promlčení, zajištění nebo dědického práva, ale pro dobré fungování práva jsou nezbytné a neměly by uniknout pozornosti.

2) Odložení účinnosti rekodifikačních zákonů by byla chyba. Nevidím k ní jediný důvod, neboť vše běží tak, jak bylo plánováno. Když se připravoval nový občanský zákoník v Nizozemsku, byl kritizován ze všech stran, často zaznívala i slova o tom, že bude pro praxi příliš složitý. Je to přirozené. Někdo vynakládá energii a čas na to, aby studoval, jiný, aby křičel.

DANIELA KOVÁŘOVÁ

ADVOKÁTKA A PEDAGOŽKA

1) Připravuji se na vystoupení, které nese název Riziková místa úpravy rodinného práva v novém občanském zákoníku. Rodinné právo je oblast, které se dlouhodobě věnuji, a ráda bych proto na některá úskalí nové právní úpravy upozornila. Také proto, že jde o oblast právníky opomíjenou, ačkoli rodinná problematika se týká nejen klientů a účastníků soudních řízení, ale skutečně každého z nás.

2) S ohledem na nepřipravenost navazující právní úpravy souhlasím s případným odkladem účinnosti NOZ.

JAN SVÁČEK

PŘEDSEDA MĚSTSKÉHO SOUDU V PRAZE

1) Vystoupím s tématem emancipace soudní moci. Je třeba (opětovně) poukázat na disproporci mezi nezávislostí soudního rozhodování na straně jedné a institucionální nezávislostí soudní moci na straně druhé. S tím souvisí i otázka dopadu změn v legislativě na chod soudnictví.

2) Pokud jde o účinnost nového občanského zákoníku, měli soudci i další právní profese dostatek času k osvojení si této právní normy. Problém vidím nyní spíše v tzv. doprovodné legislativě. Jde o to, aby včas byly přijaty všechny právní normy, které s novým občanským zákoníkem souvisí. Je potřeba včas připravit a realizovat všechny organizační a personální změny na soudech, pokud jde o otázky změny věcné a místní příslušnosti v občanském soudním řádu, které souvisí s předpokládaným přesunem některých agend na okresní soudy atd. Dále je třeba připravit i další normy, jako jednací řád pro soudy, vnitřní kancelářský řád atd. Prostě vytvořit všechny podmínky k tomu, aby od 1. ledna 2014 mohly soudy podle nových právních norem bez průtahů fungovat.

HANA MARKOVÁ

PROFESORKA KATEDRY FINANČNÍHO PRÁVA A FINAČNÍ VĚDY PRÁVNICKÉ FAKULTY UK V PRAZE

1) Na kongresu bych chtěla vystoupit s tématem připravovaných změn v daňové oblasti, které souvisejí s novým občanským zákoníkem. Vedle zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, je oblast daňová řešena návrhem samostatného zákona, který bude svým obsahem, pokud bude přijat, významnou změnou na úseku daňových povinností.

2) V okamžiku, kdy bylo rozhodnuto o účinnosti nového občanského zákoníku, nebyla podle mého názoru dostatečně zvážena náročnost změn v případě souvisejících zákonů. Není jasné, zda se podaří všechny nutné změny zákonů zpracovat tak, aby v daném čase prošly celým legislativním procesem.

Odložení účinnosti může být z tohoto pohledu logickým vyústěním nedostatku času pro kvalitní přípravu změn zákonů, ale nelze popřít ani to, že by změna účinnosti přinesla problémy tam, kde se s účinností již pevně počítá - muselo by totiž dojít ke změně zase jiných zákonů.

IVO TELEC

PROFESOR A VEDOUCÍ KATEDRY OBČANSKÉHO A PRACOVNÍHO PRÁVA PRÁVNICKÉ FAKULTY UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI

1) Vystoupím s tématem ochrana osobnosti a nový občanský zákoník. Důvodem jsou novinky v této oblasti, které představují výraznou humanizaci soukromého práva ve prospěch obyčejného člověka.

2) Odložení účinnosti NOZ by bylo hrubou mezinárodní, právní a politickou chybou. Stát nastavil legitimní očekávání změny soukromého práva, které by neměl zmařit. Navíc stát již vynaložil množství veřejných prostředků na osvětu a seznámení se s novým zákoníkem. Kromě toho nelze odložit účinnost jen jednoho zákona, když se jedná o reformu, která čítá celkem tři zákony. Doprovodné zákony jsou v zásadě již připraveny. I ve vyspělých státech docházelo k tomu, že nejdříve byla přijata rekodifikace a další zákony byly přijímány postupně. Navíc u nás nic takového nehrozí, protože, jak jsem uvedl, zákony jsou hotovy.

PETR TÉGL

VĚDECKÝ PRACOVNÍK ÚSTAVU STÁTU A PRÁVA AV ČR A OF COUNSEL ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘE MGR. L'UDOVÍT PAVELA

1) "Nový občanský zákoník a nové možnosti soudců." V příspěvku chci ukázat, že nový kodex staví na předpokladu rozumného a aktivního soudce, který bude nově oprávněn v řadě případů zasahovat do sporných záležitostí stran za účelem jejich spravedlivého uspořádání.

2) Odložení účinnosti NOZ v dnešní době v žádném případě nepovažuji za rozumné. Argumenty, o něž se návrhy na odložení účinnosti opírají, nemají věcný základ. Práce spojené s rekodifikací již pokročily tak daleko a vyžádaly si tolik prostředků, že odsunutí účinnosti se jeví jako nepromyšlený krok. Nutná doprovodná legislativa je v zásadě připravena, na justiční akademii i na právnických fakultách již dlouho probíhá výuka nového soukromého práva, státní správa se chystá na novou úpravu, podnikatelé přizpůsobují svoji smluvní dokumentaci nové úpravě - to všechno jsou argumenty pro závěr, aby předpokládaná účinnost k 1. lednu 2014 nebyla měněna. Rovněž jsou již známy případy, kdy soudní praxe (včetně vysokých soudů) argumentuje novou právní úpravou (byť i podpůrně), popř. kdy již dnes podnikatelé využívají úpravy smluvního práva v NOZ. Jakákoli změna účinnosti tak může mít za následek otřesení právní jistoty a porušení principu legitimního očekávání. -

 

Odpovědi některých dalších přednášejících, mezi nimiž jsou například místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala, místopředsedové Městského soudu v Praze Jaromír Jirsa a Libor Vávra, vedoucí Kanceláře úřadu Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu Daniela Šustrová nebo nakladatel Karel Havlíček, najdete na www.pravniradce.cz

 

Jan Januš
Petra Gříbková
členka organizačního výboru kongresu a vedoucí právník Atlas consulting

 

Foto Archiv a archiv respondentů a institucí