Karolína Peake
Karolína Peake
autor: HN – Michaela Hasíková

Letos počet předpisů ve Sbírce zákonů patrně skončí zhruba na čísle 500. Co tomu říkáte?

Nerada si v tomto hraju na statistiky. Ta čísla nevypovídají ani o hodnotě, ani o obsáhlosti předpisů, které se za těmito čísly skrývají. Není to ani málo ani moc. Byla bych příznivcem spíše menšího množství právních předpisů, už nejsme v situaci jako dva roky po revoluci, kdy bylo třeba vyměnit bolševický právní řád a plnit legislativní smrští jak Poslaneckou sněmovnu, tak Senát. Ve Sbírce rozhodně vyšla celá řada významných předpisů, od občanského zákoníku přes některé novely Ústavy. Co do významnosti to byl určitě rok neobvyklý, co do množství, bych řekla, že přiměřený.

Byl nejvýznamnějším předpisem, který vyšel letos ve Sbírce nový občanský zákoník?

Určitě, ale také novela Ústavy a přímá volba prezidenta. Je to přece jen přelom po mnoha letech diskusí o změně způsobu volby prezidenta. To bych rozhodně neopomíjela.

V dubnu vstoupila v účinnost novela zákona o veřejných zakázkách, jak ji hodnotíte?

Začíná se o ní znovu velmi intenzivně mluvit a myslím si, že na nějaké vyhodnocování je příliš brzo. Kvalitu toho zákona už trochu dokládá fakt, že větší množství zakázek bylo zadáno, pokud to bylo jen trochu možné, ještě do dubna 2012, aby se s tímto zákonem nemuseli zadavatelé potýkat.

Samozřejmě že přináší administrativní zátěž a nějaké vyšší náklady, ale to jsme přece věděli. Věděli jsme, že pokud jsou takové problémy s veřejnými zakázkami, pokud z veřejných zakázek jak na státní, tak na lokální úrovni odtékají obrovské peníze skrze korupci, tak je potřeba dát do něj zásadní protikorupční opatření.

Nepamatuji si, že by byl za toto volební období právní předpis, který by byl takto široce diskutován s tolika nevládními organizacemi. Byl dokonce otevřen více než měsíc pro připomínky celé veřejnosti na internetu Ministerstva pro místní rozvoj.

Přitom si myslím, že byl udělán "nehujersky". Ty věci, o kterých se ještě hodně debatovalo - jako dokládání konečného vlastníka zájemců o veřejné zakázky nebo to, s čím třeba přicházel Nadační fond pro boj s korupcí - by zcela zablokovaly zadávání veřejných zakázek a je potřeba je řešit jiným způsobem. A řeší se.

Zákon byl udělán racionálně a pokud je kritizován, málokdy slyším konkrétní kritiku. Málokdy slyším, že někdo řekne "a tohle nefunguje, tohle je špatně".Spíše říkají, že je to obecně těžký předpis na zadávání.

Hodně se kritizuje třeba to, že i když zákon umožňuje zadávat i podle jiných kritérií než jenom na cenu, tak v praxi se zadává jen na cenu.

Samozřejmě že zadávání jenom na cenu úplně ideální není, na druhou stranu si musím vzpomenout na debatu třeba i na NERVu, kde se zadávání pouze na cenu velmi silně prosazovalo. Každý člověk, který někdy stavěl nebo rekonstruoval rodinný dům nebo i byt, tak samozřejmě ví, že cena je zásadní, ale není tím jediným, podle čeho se orientujeme. Jde i o reference a jiné parametry. Ale to už jsou všechno parametry, ve kterých se velmi snadno dá šít zakázka na míru. Tam už musíme dobře vážit, které do hodnocení zakázky pustíme a které ne.

Říkala jste, že se o zákoně znovu debatuje, ale třeba podle informací Hospodářských novin není ani koalice v tomto jednotná...

Rozhodně bych nechtěla pár měsíců po účinnosti říci, že je všechno špatně a musíme všechno vrátit, to rozhodně ne. Zákon byl opravdu připraven dobře. Velmi pečlivě bych rozlišovala, do jaké míry jde o stížnosti na administrativní zátěž a do jaké míry si zadavatelé stěžují, že už to s veřejnými zakázkami není tak jednoduché, jako to bylo dřív. Je určitě legitimní se o tom bavit, ale zcela odmítám návrat k předchozímu předpisu. I když samozřejmě, u tohoto zákona bychom se vždycky měli snažit spíš o zjednodušování, abychom úplně nezablokovali veřejné zadávaní.

Zjednodušování jakým směrem?

Typickým problémem, který řešíme nejen se zákonem o veřejných zakázkách, ale obecně, pokud se snažíme o maximální transparentnost nakládání s veřejnými prostředky, je zveřejňování různých údajů. Nejsme schopni nastavit ve veřejné správě jednu webovou stránku, na které by byly takové informace dostupné. S každým novým předpisem se zakládá nová nebo určuje nějaký server, na kterém se mají tyto informace zveřejňovat. A pochopitelně, pokud zadavatel musí zveřejňovat informace nejprve na jednom, pak na dvou, na třech a pak na čtyřech místech, tak to zvyšuje zátěž a prodlužuje celý proces. Tyto překážky bychom se měli snažit odstraňovat. Neustupovat transparentnosti, ale zjednodušovat její naplnění.

Bude to reálně možné?

Nepochybuji o tom. Jde o to, to centralizovat.

Zákon o veřejných zakázkách je poměrně složitý, pro právního laika téměř nečitelný. Tento problém se dotýká čím dál více předpisů, existuje z toho nějaká cesta ven?

Musí. Pokud nadále chceme, aby platilo, že neznalost zákona neomlouvá, tak nám nezbývá nic jiného než předpisy zjednodušovat a měl by jim rozumět i právní laik.

Zákon o veřejných zakázkách je v tomto specifický, ale i u něj bychom se měli snažit o maximální srozumitelnost, aby si každá malá obec nemusela najímat drahou advokátní kancelář.

Jsem ráda, že Legislativní rada vlády se vždycky zabývá otázkou srozumitelnosti právního předpisu. A je to vždycky součástí zpravodajské zprávy. Musíme si ale uvědomit, že ne vždy zákon končí v podobě, v jaké prošel legislativní radou vlády. To, co se s ním pak někdy děje v Poslanecké sněmovně, je dost hrůza. Velmi lituji, že dva roky po volbách ještě nebyla předložena novela zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, protože ta smršť pozměňovacích návrhů, ke které tady někdy dochází, tak to je to, co nesrozumitelnost způsobuje. A někdy nejde jen o nesrozumitelnost, ale i o dopady na státní rozpočet.

Vypadá to, že některé zákony účinné od ledna 2013 se definitivně schválí až v samém závěru letošního roku. Je tohle podle vás v pořádku, neměla by být legisvakanční lhůta delší?

Měla. Samozřejmě že je vždycky lepší, když je legisvakanční lhůta delší. Je velký nešvar, když legislativní proces nabere skluz (ať už vratkami ze Senátu nebo dlouhými debatami ve sněmovně) a původně navržený termín účinnosti zákona v něm zůstane. U těch zásadních předpisů, jako jsou třeba občanský zákoník nebo všechny velké novely soukromého práva, se počítá s legisvakanční lhůtou skoro dva roky.

Největší problém v délce legisvakanční lhůty vidím u daňových předpisů. Horší je to, že se vůbec neustále mění. Měly by se měnit co nejméně. A když, tak s dostatečnou legisvakanční lhůtou, aby se na to mohli všichni připravit.

Což je asi v praktickém životě nereálné...

Ano. Zelený je strom života, šedivá je teorie.

Bude rok 2013 legislativně ve znamení příprav na nový občanský zákoník?

Přesně tak. Tím hlavním počinem už nebude samotný občanský zákoník, ale navazující předpisy. Čekají nás i některé debaty nad novelami Ústavy - například nad přímou volbou starostů. Byla jsem zvolena za stranu, která prosazovala přímou volbu starostů, vím že ji prosazuje i TOP 09. Musím říct, že když jsem se do toho podívala hlouběji, co všechno by tato změna způsobila v našem právním řádu - v zákoně o obcích, v zákoně o hlavním městě Praze - tak by to byl opravdu zásadní zásah. V legislativním procesu se pokračuje, Ministerstvo vnitra předpisy připravuje, ale bude to určitě velmi pečlivě diskutovaný předpis příštího roku.

Měla by být přijata i finanční ústava, ústava rozpočtové odpovědnosti, která už prošla vládou, ale Poslanecká sněmovna se jí bude teprve zabývat.

Mě samozřejmě nejvíce zajímá zmiňovaný zákon o úřednících (tuto část rozhovoru najdete na našem webu - pozn. red.), který doufám v příštím roce přijmeme. Připravuji ale také zákon na ochranu oznamovatelů nejen korupce, ale i oznamovatelů trestných činů. To bude další věc, která bude pro mě osobně důležitá.

Myslíte si, že příští rok zase skončíme na čísle 500 předpisů ve Sbírce zákonů, nebo to bude lepší?

Plán legislativních prací na příští rok je již předložen. Obsahuje 126 legislativních úkolů, jeden návrh ústavního zákona, to je právě ta přímá volba starostů, devět věcných záměrů zákonů, 38 návrhů zákonů a 57 návrhů novel. Takže to bude okolo těch 300. A to je pouze z vládní dílny.

 

Rozhovor proběhl na začátku prosince v době, kdy byla Karolína Peake předsedkyní Legislativní rady vlády ČR.

 

Další část rozhovoru s Karolínou Peake, například o zákonu o úřednících nebo o trestní odpovědnosti právnických osob, najdete na www.pravniradce.cz

FOTO ARCHIV

 

"Co do významnosti právních předpisů to byl určitě rok neobvyklý, co do množství, bych řekla, že přiměřený."

"Velmi lituji, že dva roky po volbách ještě nebyla předložena novela zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, protože ta smršť pozměňovacích návrhů, ke které tady někdy dochází, tak to je to, co nesrozumitelnost způsobuje. A někdy nejde jen o nesrozumitelnost, ale i o dopady na státní rozpočet."

Autoři: Jan Januš