Pane profesore, jak se podle vás osvědčuje nový trestní zákoník po více než dvou letech jeho účinnosti?

Myslím si, že se osvědčuje a že přechod ze starého trestního zákona na nový trestní zákoník proběhl poměrně hladce. Vždy se samozřejmě objeví problémy s časovou působností, ale to je průvodní jev jakékoliv větší změny trestního zákonodárství.
Nový trestní zákoník z hlediska základních přístupů k trestnímu právu hmotnému sice přinesl některé velké změny, týkající se třeba pojmu trestného činu a navazující zásady subsidiarity trestní represe a používání principu ultima ratio, ale z hlediska formulace klasických základních podstat trestných činů v podstatě navazoval na předchozí úpravu.
Do tvorby nového zákoníku se tak promítaly zkušenosti s předchozím trestním zákonem a snaha odstranit jeho nedostatky. V tomto směru si myslím, že zákoník očekávání splnil. Nutné je také zmínit, že změny v trestním zákonodárství jsou odlišné třeba od změn, které nyní přicházejí s občanským zákoníkem. Trestní právo je totiž velmi historický obor, vyvíjející se na daném území státu. Každé změny režimu do tohoto oboru vnesou nové pohledy a přístupy, základ trestního práva se ale stále týká lidského života a morálky společnosti.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?