Důvodová zpráva k návrhu nového zákona o územním plánování a stavebním řádu1) počítala dokonce s tím, že by se zástupce veřejnosti účastnil i dílčích jednání při samotném pořizování územně plánovací dokumentace2) (důvodová zpráva k § 24 návrhu stavebního zákona) a zdůrazňovala, že zástupce veřejnosti bude mít možnost podat správní žalobu k zajištění soudní kontroly nad výkonem veřejné správy3) (důvodová zpráva k § 5 návrhu stavebního zákona). To se nakonec součástí platné právní úpravy nestalo a praxe ukázala, že se jedná o poměrně bezzubý a navíc zbytečně komplikovaný institut. Svůj podíl na stávající situaci má také dosavadní restriktivní rozhodovací činnost Nejvyššího správního soudu v této oblasti. Přesto však v jednom z nedávných rozhodnutí Nejvyšší správní soud zaujal názor, který situaci alespoň zmírňuje.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?